Rožnov (České Budějovice)

Rožnov je nejjižnější část Českých Budějovic, jižně od Papírenské ulice. První písemná zmínka pochází z roku 1259. Původní název Stradonice (německy Strodenitz) byl již během 14. století vytlačen názvem Rožnov, v němčině zůstalo jméno zachováno. Poprvé je ves zmiňována jako Rožnov v roce 1343.

Rožnov
Jedna z usedlostí v Rožnově
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecČeské Budějovice
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice48°56′56″ s. š., 14°27′55″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíČeské Budějovice 7
PSČ370 07
Rožnov
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1259. Již ve 13. století získala vesnice status trhové osady. Tehdy patřila Vokovi z Rožmberka, který vesnici odkázal vyšebrodskému klášteru. S ním ji vyměnil Přemysl Otakar II. a daroval roku 1273 Budějovicím. Od té doby už patřil Rožnov Budějovicím natrvalo. Osada ležela na důležité linecké silnici.

Od konce 19. století přibývalo českých obyvatel, zvláště dělníků, na místě bývalých polí rostly nové domy a začátkem 20. století již v Rožnově byla většina Čechů. Ve vsi tou dobou působil Sokol, Národní jednota pošumavská, Böhmerwaldbund a hasičský sbor. Po roce 1919 se obecní správa dostala do rukou Čechů. Rožnov se stále rozrůstal, vznikl i Nový Rožnov, který byl stavebně srostlý s předměstím Budějovic.

V letech 1850–1951 byl Rožnov samostatnou obcí, v letech 1850–1867 s osadou Litvínovice.[1] Roku 1949 byla do Rožnova zavedena trolejbusová doprava a od 1. ledna 1952 byl připojen k Českým Budějovicím.[2]

Dnes se jako Rožnov uvažují čtyři základní sídelní jednotky:

  • Nové Roudné mělo v roce 2011 334 obyvatel podle obvyklého pobytu
  • Rožnov-sever podle trvalého bydliště 3384 a podle obvyklého pobytu 3323 obyvatel
  • Rožnov-jih podle obvyklého pobytu 814 obyvatel
  • Za Lineckou tratí (neobydleno)

Pamětihodnosti

Centrální část Rožnova je vyhlášena Vesnickou památkovou zónou. Nachází se zde lidová architektura, selské baroko, sýpky se sgrafity i klasicistní domy.

Osobnosti
  • Josef Beránek, (1897–1942), učitel, činovník Sokola a starosta, popraven za odbojovou činnost
  • Wilibald Böhm (1875–1956), spisovatel, ředitel místní německé školy
  • Jan Jiřička (1903–1942), major generálního štábu (plukovník generálního štábu in memoriam), popraven za odbojovou činnost
  • Vladimír Remek (* 1948)

Odkazy

Reference
  1. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
  2. Vládní nařízení č. 89/1951 Sb., jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicům. Dostupné online.

Literatura
  • KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.