Sady (České Budějovice)

Vznik Sadů před novostavbou Besedy, kolem roku 1875

Městský park leží v prostoru někdejšího barokního opevnění. Vzniklo v letech 1641–1666 a vydrželo do roku 1825, kdy byla zahájena nejprve demolice ravelinů. Ty uvolnily prostor a umožnily vznik nové ulice vedoucí od poloviny 19. století po obvodu původního opevnění. Zprvu byla nazývaná Lange Fahrt, dnes Na Sadech. Kolem roku 1870 bylo rozhodnuto zbytky barokní hradby odstranit a na vzniklém prostranství založit park. K tomu došlo v letech 1874–1880. Koncept navrhl Rudolf Vácha (1825—1899), schwarzenberský inspektor zahrad (otec malíře Rudolfa Váchy), který rovněž navrhl zámecký park na Hluboké. Po dokončení byl park uzavřen plotem a na noc zamykán. Litinové ploty z let 1881–1887 byly zrekvírované za druhé světové války, poté již nebyly obnoveny. K úpravám parku došlo zhruba v 60. letech 20. století (1958 instalován pomník Mateřství, později dvě nové fontány, protiletadlové dělo). V letech 2001 až 2005 došlo k postupné rekonstrukci.[1]

Úsek u Besedy byl podle busty Josefa II. označován jako Josefský park, později jako Besední park[2] nebo Besední sad. Část mezi opevněním a Husovou ulicí nese pojmenování Naše Benátky.[1]

pomník Vojtěcha Lanny staršího

zaniklá fontána u současné pošty

Řazeny chronologicky podle vzniku:

• Mlýnská stoka – původně vodní příkop v rámci opevnění města
• Pražská brána – hranolová věž, jedna ze tří původních městských bran, zmiňována 1335, zbourána 1867
• pamětní deska Šimona Plachého z Třebnice – umístěna po r. 1611, dnes replika v místě původní Pražské brány
• barokní raveliny a vodní kanály – fortifikační prvky z poloviny 17. století byly zcela odstraněny
• socha sv. Jana Nepomuckého – barokní socha z mušlového vápence, žulový sokl, kulturní památka
• Templ – empírový altán z roku 1819 umístěný proti Rudolfovské třídě, zbořen po 2. světové válce[3]
• kiosek se sodovkou – zmiňován v roce 1875 „v ravelinu u mostku k Židovské ulici“[4]
• pomník Vojtěcha Lanny staršího – umístěn 24. 5. 1879, obnoven 2. 10. 1993
• socha Diany – sádrová socha bohyně lovu se psem byla umístěna za pomníkem Vojtěcha Lanny staršího,[1] nedochovala se
• kašna s fontánou – realizována r. 1882, financována stavitelem baronem Karlem Schwarzem[2], obnovena 2002
• busta císaře Josefa II. – umístěna 28. 10. 1883, zničena 28. října 1918[2]
• fontána mezi starou nemocnicí a Kanovnickou ulicí[5] – zanikla patrně při stavbě pošty
• Caffé Pissoir – z veřejných záchodů městem zřízená a v letech 1897–1898 Stephanem Nitschem provozovaná letní kavárna satiricky nazývaná Caffé Pissoir[6][7][8][9][10]
• kavárna z příhradového zdiva s verandou – otevřena 5. května 1900, zanikla[2][1]
• dětské hřiště s pavilonem – zaniklo[1]
• historický rozcestník – umístěn 1910, r. 2003 obnoven a doplněn pamětní deskou, kulturní památka
• fontána u Pražské třídy – vznikla před rokem 1912
• pomník Otokara Mokrého – umístěn 15. 8. 1919, od Družstva Budivoj, sochař František Bílek, kulturní památka
• tramvajový sloup – z 20. let 20. století, 15. 6. 2016 doplněn pamětním kamenem jako pomník tramvajové dopravy
• pomník Mateřství – pomník od Františka Mrázka z roku 1958
• dělo – protiletadlové dělo umístěno r. 1965, odstraněno po r. 1990
• fontána Volavky, Ukradené Volavky[11][12] – ze 60. letech 20. století, obnovena 2002, poté byly volavky (dílo Františka Mrázka[13]) odcizeny
• pomník Přemysla Otakara II. – umístěn 28. 10. 2015, od Františka Postla

Parkový porost původně pokračoval až do prostoru současné pošty. Tento úsek se využíval jako nemocniční zahrada až do zbourání staré nemocnice roku 1914.[14] Poté měla být využita na stavbu nové budějovické katedrály v neorománském slohu. Plány ale byly změněny, připravené finance využity mj. na stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého a nevyužitá parcela (z níž byla část uvolněna zbouráním klasicistní budovy staré nemocnice) posloužila v letech 1915–1918 k výstavbě pošty.

V parku roste 59 druhů dřevin, z toho k nejvíce zastoupeným patří s 38 % jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), 10 % javor mléč (Acer platanoides), 9 % lípa (Tilia), 8 % trnovník akát (Robinia pseudacacia) a 7 % jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Zajímavostmi jsou exempláře platanu javorolistého (Platanus × acerifolia), javoru stříbrného (Acer saccharinum), lísky turecké (Corylus colurna), dřezovce trojtrnného (Gleditsia triacanthos), pavlovnie plstnaté (Paulownia tomentosa) a v 90. letech 20. století vysazeného jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba).[1]

Kmeny starých jírovců hostí tesaříka Rhamnusium bicolor a tesaříka rudonohého (Anisarthron barbipes). Zjištěn zde byl i zákonem chráněný nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis).[1] V parku sídlí jedna z největších městských kolonií havranů polních. V roce 1984 se zde usadily první tři páry, v roce 1997 zde již hnízdilo přes 300 párů[15]