Pražská brána (České Budějovice)

Věžová brána s obdélníkovou základnou dosahovala šíře 9 metrů, délky 13 metrů a výšky 18,3 metru.[1] Gotická část byla dlouhá 9,5 metru, směrem na Mariánské náměstí byla později prodloužena.[2] Průjezd na obou koncích uzavírala vrata a jištěný byl hřebenem.[1] Vjezdový gotický portál dosahoval 3,5–4 metry na šířku i na výšku.[2] Středně velká pravoúhlá okna bylo možné využít jako střílny. Na vrcholu umístěná atika patrně nahradila střechu zaniklou po požáru 1641.[1] Původně gotická brána v důsledku přestaveb a úprav vykazovala renezanční prvky.[3]

Lze předpokládat, že brána existovala již v roce 1304, kdy město odolalo vojenskému útoku. První písemná zmínka pochází z roku 1335. Při bourání v 19. století měly být nalezeny pražské groše z doby Karla IV.[4] Dále měl být nalezen základní kámen s letopočtem 1487, ale tento údaj nelze ověřit.[1] V této době, tedy na přelomu 15. a 16. století, se předpokládají stavební úpravy. V 16. století, pravděpodobně kolem roku 1558, kdy byl na věž zavěšen zvon, došlo k renezančním úpravám.[5] Předbraní bylo opevněno mohutným podkovovitým barbakanem[1] dlouhým 45 metrů[2] a vybaveným samostatnou renezanční branou.[4] Roku 1605 byly na průčelí z Krajinské umístěny hodiny, v roce 1607 doplněny o hodiny sluneční.[5] Barokní éra přinesla posílení v podobě samostatných ravelinů.[1] K odstranění brány došlo v roce 1867. Následně byl odstraněn barbakán.[6] Uvolněnému prostoru mezi domy se začalo říkat V Bráně.[6]

Pamětní deska Šimona Plachého

V roce 1304 na město zaútočil Albrecht I. Habsburský, neúspěšně. Roku 1461[pozn. 1] vjel prapory ozdobenou Pražskou branou za zvuku fanfár do města král Jiří z Poděbrad s chotí Johankou z Rožmitálu.[7] V časných ranních hodinách 13. ledna 1611 pronikli do města Pasovští.[1] Využili lsti, pod záminkou odjezdu vozu se zbožím nechali spustit padací most přes Mlýnskou stoku. Vozem najeli na most, který pak nebylo možno zvednout a ukryté vojenské jednotky vtrhly do města. U brány se v té době pohyboval městský písař Šimon Plachý z Třebnice, který vpád zaplatil životem.[2] Na bránu byla na jeho památku umístěna vůbec první pamětní deska v Českých Budějovicích. Originál je uložen v Jihočeském muzeu, v roce 1995 byla replika desky zavěšena na nároží vedlejšího domu (Krajinská 212/43). Roku 1631 byly Pražskou branou do města přivezeny České korunovační klenoty.[7] V kostele svatého Mikuláše přečkaly saský vpád a v roce 1633 byly vráceny do Prahy.

Pražská brána, v popředí původně renezanční a později barokně upravená barbakánová brána. Letopočet je chybný.[5]

Pražská brána byla po odstranění Linecké a Vídeňské poslední branou v Českých Budějovicích. Přes kritiku záměru bránu odstranit jej radnice prosadila s odůvodněním, že Krajinskou třídu je potřeba provětrat a ozdravit.[3] Brána v té době nepřekážela, odstraněna byla několik dekád před zavedením tramvajové a automobilové dopravy.[3] Kritiku českobudějovické radnice za bourání památek ve článku věnovaném Pražské bráně zveřejnil roku 1869 časopis Květy:[3]

V roce 1875 informoval list Budivoj o zahájení likvidace renezančního barbakánu:

Renezanční klenutý most byl stržen v roce 1880.[5]

V roce 1995[2] připravila společnost BAHA studii na obnovení Pražské brány (a také Rybářské branky u Předního mlýna). Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován.[3] Replika měla být umístěna blíže k Mariánskému náměstí.

Dům U Pražské brány, plastika Pražské brány

Doposud existuje západní zeď, k níž byl přistavěn Taxbergerův dům (Krajinská 212/43). Při odstranění brány musela zůstat zachována, následně do ní byla proražena okna.[9] Protější dům který byl postaven po zániku brány a který je podle ní pojmenován (dům U Pražské brány) nese na fasádě štukový reliéf brány včetně podoby budovy, která mu předcházela – Žáčkova neboli Rothova domu – jenž zanikl roku 1927.[6]