Mariánské náměstí (České Budějovice)

V roce 1846 nebo 1847 byla za Mariánským sousoším dokončena budova U Červeného raka.[2] Navrhl ji i vybudoval městský stavitel Josef Sander, stala se jeho sídlem a zároveň činžovním domem.[1] V letech 1856–1870 ji využíval učitelský ústav.[1] Roku 1871 dům odkoupil českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík a zřídil v něm ústav hluchoněmých,[2] který fungoval pod různými názvy (například Diecézní ústav pro hluchoněmé, Zvláštní škola internátní pro neslyšící).[1] V letech 1873 a 1878 budovu rozšířil stavitel Jakob Stabernak.[1]

Roku 1877 vystavěl při Pražské třídě Měšťanský pivovar pivnici Budweiser Bierhalle později stavebně rozšířenou na kavárnu, restauraci a tančírnu Metropol, jež se stala jedním z center městského kulturního a politického života. V roce 1911 vzniklo v zadní části náměstí Grand Bio, jeden z prvních stálých kamenných biografů ve městě (od roku 1949 fungoval pod jménem kino Lípa). Roku 1959 byl zbourán hostinec Na Staré poště[5] a nahrazen výškovou budovou koldomu Perla zahrnující restauraci, kavárnu a kino Vesmír. V roce 1962 nechal krajský tajemník KSČ zbourat restauraci s kavárnou Metropol a kino Lípa, oficiálně pro uvolnění prostoru nové budově divadla na severní straně náměstí. Tajemník však věděl, že zde divadlo nevznikne, neboť měl od banky i ministerstva informaci, že prostředky na výstavbu nejsou a nebudou ani v dlouhodobém výhledu.[5]

Roku 1901 se na Lobkowickém náměstí v domě číslo 5 usadil fotograf Antonín Wildt. Následně přikoupil i dům číslo 6 (dnes Riegrova 1808/7), kde zřídil fotoateliér (inzerovaný jako největší v jižních Čechách) a prodejnu s fotopotřebami. V roce 1920 se odstěhoval do Prahy.[1]

V roce 2007 uzavřela nároží ulice B. Smetany a Pražské třídy nová budova České pojišťovny a o rok později byl dokončen na ni navazující hotel Savoy.

• ≤1533–1959 Na Staré poště – původní pošta a hostinec v místě koldomu[4]
• 1748–1875 střelnice ostrostřelců
• 1823–? altánek s Lobkowiczovou kašnou[2]
• 1877–1962 Metropol – klasicistní kavárna při Pražské třídě
• 1899–1981 německá zemská hospodářská škola – budova za koldomem
• 1911–1962 Grand Bio – první stálý kamenný biograf ve městě

• 
  Dům ostrostřelců, zbořen ~1880
• 
  Kavárna Metropol před rokem 1919
• 
  Grand Bio, zbořeno 1962

• 1716 – Mariánské sousoší – práce Josefa Dietricha, původně při ulici 28. října, 1. července 1993 obnovená v místě Lobkowicova náměstí, originály soch v Borovanech
• 1843 – Mariánská kasárna – bývalá kasárna, ve kterých vykonávali vojenskou službu různé významné osobnosti, mj. první prezident České republiky Václav Havel nebo spisovatel Jaroslav Hašek, po roce 2010 byla stavebně upravena pro jiné účely
• 1847 – budova ústavu hluchoněmých (od roku 1871, před ním budova sloužila učitelskému ústavu[2])
• 1910 – historický rozcestník – původně před kasárnami, r. 2003 obnoven v Krajinské a doplněn pamětní deskou, kulturní památka
• 192x – tramvajový sloup – 15. 6. 2016 doplněn pamětním kamenem jako pomník tramvajové dopravy
• 1959 – komplex činžovních domů Perla – první Koldům v jižních Čechách s restaurací, kavárnou, kinem Vesmír a horkovzdušnou sušárnou prádla

• 
  Mariánské sousoší (1716)
• 
  Mariánská kasárna (1843)
• 
  Historický rozcestník (1910)
• 
  Tramvajový sloup (192x)
• 
  Koldům / Perla (1959)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánské náměstí na Wikimedia Commons