Marie Ryantová

V letech 1982 – 1986 vystudovala Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (obor archivnictví a pomocné vědy historické). Studium zakončila obhajobou diplomové práce „Pozůstalostní spisy duchovních z let 1714 až 1730 a jejich počítačové zpracování. Příspěvek k poznání struktury nižšího duchovenstva pražské arcidiecéze v období vrcholící protireformace“. V témže roce získala titul PhDr. Po ukončení studia pracovala až do listopadu 2001 v Archivu Národního muzea v Praze nejdříve jako archivářka, později jako kurátorka a sedm let jako zástupkyně vedoucího. V prosinci 2001 se stala vedoucí Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea, kde setrvala až do konce listopadu 2004. Současně od roku 1999 externě působila na Historickém ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde získala od roku 2003 částečný a na podzim 2004 plný úvazek jakožto odborná asistentka. V roce 2005 se habilitovala a od 1. dubna 2006 působí na nově založeném Ústavu archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako docentka a ředitelka ústavu, je garantkou bakalářského, magisterského a doktorského studia.

Od roku 1996 je členkou výboru České archivní společnosti, v letech 2002 až 2008 zastávala funkci pokladní a v letech 2008 až 2014 byla předsedkyní ČAS. Od roku 1999 je členkou výboru Sdružení historiků České republiky - Historického klubu 1872, v letech 2002 až 2008 a nově od 2015 jakožto tajemnice SH ČR, v letech 2008 až 2015 místopředsedkyně. Od roku 2011 je členkou Českého národního komitétu historiků. Kromě toho je členkou redakčních a oborových rad. V roce 2014 jí byla udělena medaile Za zásluhy o české archivnictví.

Zabývá se dějinami raného novověku, především kulturními a církevními, ale i pomocnými vědami historickými, raně novověkými i novověkými ego-dokumenty a edicemi historických pramenů. Absolvovala řadu stipendijních pobytů především v SRN (Berlín, Lipsko, Výmar, Gotha, Wolfenbüttel) a Rakousku (Vídeň), ale i v Římě, a badatelských pobytů v dalších zemích (Velká Británie, SRN, Rakousko, Švédsko, Polsko, Lotyšsko).

• Historikův adresář : historické instituce v České republice : ústavy a katedry vysokých škol, ústavy Akademie věd ČR, archivy a muzea. Praha : Sdružení historiků České republiky – Historický klub, 2002. 231 s. ISBN 80-901027-5-1
• Kaple sv. Ducha v Hrazanech : (80 let od vysvěcení). Hrazany : Obecní úřad Hrazany, 2006. 63 s. ISBN 80-239-7178-6
• Památníky, aneb, Štambuchy, to jest alba amicorum : kulturně historický fenomén raného novověku. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2007. 561 s. ISBN 978-80-7040-976-3
• Marie Ryantová a kol., Bohemia – Saxonia. Vybrané otázky dějin českých zemí a Saska a jejich prameny v archivech obou zemí/ Ausgewählte Probleme von Geschichte Böhmens und Sachsens und ihre Quellen in den Archiven beider Länder. Praha: Česká archivní společnost, 2011. 280 s. ISBN 978-80-904688-2-5
• Býti archivářem. Přednášky ze stejnojmenného cyklu pořádaného v Českých Budějovicích (Ed. Marie Ryantová). Pelhřimov: Nová tiskárna, 2012. 224 s. ISBN 978-80-904688-5-6
• Vrchnostenské hospodaření na panství Vysoký Chlumec v 17. a na počátku 18. století. Příspěvek k dějinám českého velkostatku. Pelhřimov - České Budějovice: 2014. 212 s. ISBN 978-80-7415-089-0
• Polyxena z Lobkovic. Obdivovaná i nenáviděná první dáma království. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, 2016, 536 s. ISBN 978-80-7429-527-0
• Konvertita a exulant Jiří Holík. Příspěvek k dějinám exilu a problematice konverze v raném novověku. / Der Konvertit und Exulant Georg Holik. Ein Beitrag zur Geschichte des Exils und zur Konversionsproblematik in der Frühen Neuzeit. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2016. 668 s. ISBN 978-80-7415-135-4