Den vzniku samostatného československého státu

Dne 28. října 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru vedená Karlem Kramářem jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu.[1] Mimo jiné dospěli k dohodě, že nový stát bude republikou (byla uvažována i monarchie), prezidentem se stane Masaryk, Kramář bude předsedou vlády.[1] Téhož dne kolem 9. hodiny ranní se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu, a nechali zaměstnance ústavu přísahat věrnost nově vznikajícímu státu.[2] Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem.[2]

Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly Rakousko-Uherska.[2] Na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava promluvil k davům kněz Isidor Zahradník a vyhlásil samostatný Československý stát.[2]

Večer 28. října vydal Národní výbor první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého, a poté bylo ještě zveřejněno provolání Národního výboru „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“. Pod oběma dokumenty byli podepsáni Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup – později zvaní „Muži 28. října“. Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 zástupci; zástupci Němců a Maďarů nebyli přizváni.

Během nacistické okupace českých zemí byl statní svátek zrušen, přesto došlo na výročí vzniku Československa 28. října 1939 k rozsáhlým protestům proti nacistické okupaci Československa. Během demonstrace byli dva lidé zabiti a patnáct zraněno. Mezi mrtvými byl i student medicíny Jan Opletal, jehož pohřeb, uskutečněný 15. listopadu, se stal zamínkou pro další protesty proti okupaci, na něž Němci reagovali 17. listopadu 1939 uzavřením českých vysokých škol. Po druhé světové válce byl státní svátek slaven do roku 1951, kdy byl jeho název změněn na Den znárodnění s tím, že státním svátkem zůstával tento den i nadále. Slavení vzniku Československa bylo obnoveno v roce 1988.[3]

Připomínka 98. výročí založení Československa u sochy T. G. Masaryka na Komenského náměstí v Brně 28. října 2016

Oslavy svátku probíhají na mnoha místech České republiky. Významným místem oslav je Národní památník na Vítkově v Praze, u nějž tradičně probíhá vojenská přehlídka, je držena minuta ticha a položen věnec k hrobu Neznámého vojína. Na Hradčanském náměstí probíhá slavnostní přísaha příslušníků Armády České republiky. Na Pražském hradě také Prezident České republiky, který je ex officio vrchním velitelem českých ozbrojených sil, jmenuje do generálské hodnosti schválené důstojníky bezpečnostních sborů.

28. říjen je rovněž řádovým dnem České republiky. Jde tedy o den, kdy jsou ve Vladislavském sále Pražského hradu prezidentem České republiky tradičně udělována Státní vyznamenání České republiky vybraným osobnostem. Konkrétně jde o Řád Bílého lva, který je nejvyšším státním vyznamenáním České republiky, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaili Za hrdinství a Medaili Za zásluhy.

Den vzniku samostatného československého státu také spadá pod Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě.[4] To znamená, že obchody s rozlohou nad 200 metrů čtverečních musí mít 28. října ze zákona zavřeno, a to po celý den.