Karel Herčík

Narodil se v Kolíně, dětství strávil v Ústí nad Labem. Následně studoval na Filosoficko-historické fakultě Univerzity Karlovy, promoval v roce 1959.[3] Poté se stal archivářem v Mladé Boleslavi, kde ale o místo přišel z politických důvodů v roce 1969.[3] V pozici archiváře mj. zpochybnil dobový oficiální výklad, že bombardování města 9. května 1945 způsobila německá letadla, když šlo o útok Rudé armády, který měl zabránit Němcům v útěku do amerického zajetí.[4] Poté pracoval v úřednických pozicích a výsledky svého historického bádání nesměl publikovat,[3] perzekvovaná byla i jeho rodina.[5]

V roce 1990 byl jako člen Občanského fóra zvolen prvním starostou Mladé Boleslavi po sametové revoluci. Věnoval se hlavně personálním otázkám řízení města a také následkům privatizace mladoboleslavské automobilky Škoda.[6][7] Na tomto postu zůstal jedno funkční období do roku 1994.[8] Mezi lety 1994 a 2013 působil jako pedagog na Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře.[9] Zároveň se věnoval psaní článků a knih o historii Mladoboleslavska.[8]

Městem Mladá Boleslav byl několikrát oceněn.

• 75 let Mladoboleslavského hokeje 1909–1984 (1984)
• Krajinou Českého ráje: Sobotecko (1999)
• Čtení o Mladé Boleslavi (2004, 2. vydání 2010, 3. vydání 2013)
• Mladá Boleslav: Továrna ve městě – město v továrně (2005)
• Sochy a pomníky (2006)
• Malíři Mladoboleslavska (2007)
• Dobrovice: 450 let městem 1558–2008 (2008)
• Historické perličky z Mladoboleslavska (2016)