Krajířové z Krajku

Krajířové z Krajku (německy Kraiger von Kraigk, někdy též Krajíř von Krajek, další varianty Kragirz von Krajk, Kragirz von Kragk, Chreich, Kreig, Kreigh, Criwih, Krywgg) jsou starý šlechtický rod, který pocházel z Kraňska. Na české území přišli koncem 14. století a zdomácněli zde.

Krajířové z Krajku
Erb Krajířů z Krajku
ZeměČeské království České království
Titulyrytíři
svobodní páni
ZakladatelDieterus de Krywgg
Rok založeníod 11. století, v českých zemích od 14. století
Konec vlády17. století
Větve roduBoleslavská a bystřická

Historie
Rodové hrady Krajířů: Horní (vlevo) a Dolní Krajk (vpravo)
Krajířovský Starý zámek v Dačicích

Rod původem z Kraňska (historická oblast dnešního Slovinska), kde stály jejich rodové hrady Krajk (Kreig, uváděno též Kraig, Krayk) na hoře Kraiger (u Sankt Veit an der Glan v dnešních Korutanech). Jejich předkové tam sídlili už v polovině 12. století (nejstarší zmínka z roku 1091 – Dieterus de Krywgg). Příslušníci rodu obdrželi ve 14. století Grafenstein v Korutanech a drželi další statky v Kraňsku (např. Bled). Konrád Krajíř přišel do Čech jako dvořan krále Václava IV. a 1381 získal hrad Landštejn a Novou Bystřici.[1] Další příslušníci rodu sloužili jako zemští hejtmané v Čechách a Korutanech. Lipold Krajíř z Krajku († 1433) byl v dubnu 1420 dosazen Zikmundem Lucemburským jako vojenský hejtman do Českých Budějovic.[2] Koncem 15. století se rozdělili do dvou větví – bystřické a boleslavské. Volf Krajíř z krajku koupil od Zdeňka ze Šternberka bílkovské panství se zbořeným hradem Bílkovem. Obě linie vymřely koncem 16. století.

Volfgang († 1554) z bystřické linie působil v důležitých pozicích za vlády Ferdinanda I., nejprve se stal hejtmanem bechyňského kraje,[zdroj?] v letech 1537–1542 vykonával úřad nejvyššího kancléře, poté dvanáct let až do své smrti zastával pozici nejvyššího purkrabího.[3]

Boleslavská větev stála při české reformaci, podporovala jednotu bratrskou. Johanka zdědila Mladou Boleslav, Brandýs nad Labem, Hrubý Rohozec a Michalovice, což bylo celé jmění větve. Z Mladé Boleslavi se stalo jedno z center jednoty bratrské. Syn jejího bratra Konráda veřejně přestoupil k jednotě a podporoval ji, za to po potlačení stavovského odboje roku 1547 přišel o část majetku.

Posledním mužským členem rodu byl zřejmě Jáchym Krajíř z Krajku, jenž zemřel na počátku 17. století.

Erb
Erb Krajířů z Krajku podle Johanna Siebmachera

Štít je pokosem dělený na červenou a bílou polovinu.

Příbuzenstvo

Spojili se se Žerotíny, Tovačovskými z Cimburka, Šelmberky, Švihovskými z Rýzmberka či Beřkovskými z Boskovic ad.

Odkazy

Reference
  1. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Táborsko. Svazek IV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 362 s. Kapitola Bystřice Nová zámek, s. 156. Dále jen Sedláček.
  2. PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic: husitská revoluce [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online.
  3. Sedláček, s. 158

Literatura
  • BAREŠ, František. Poslední ratolesti rodu Krajířovského. Mladá Boleslav: V.P.Nešněra, 1899. 20 s. Dostupné online.
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Krajířové z Krajku, s. 81–82.
  • NOVÁKOVÁ, Stanislava. Krajířové z Krajku. České Budějovice: Veduta, 2010. 294 s. ISBN 978-80-86829-51-7.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.