Pezinok

Město leží 18 kilometrů severovýchodně od Bratislavy na úpatí Malých Karpat.[3] Pezinkem protéká potok Saulak (Cajloch) a Rači potok. Okres Pezinok sousedí s okresy Senec, Bratislava, Malacky a Trnava.

Pezinok sice nemá přímý styk se státní hranicí, ale nejbližší hraniční přechod do Rakouska je vzdálen pouze 25 km, do Maďarska přibližně stejně.

Území, na kterém se dnes rozkládá město Pezinok, se v písemných materiálech poprvé vzpomíná v listině z roku 1208 jako „terra Bozin“. V následujících stoletích se město postupně změnilo z hornické osady na vinařské městečko po druhé vlně německé kolonizace na počátku 16. století. Snaha měšťanů a obyvatel Pezinku o získání práv svobodného královského města vyvrcholila 14. června 1647, kdy král Ferdinand III. Pezinku tyto privilegia udělil.

V 17. a 18. století zažíval Pezinok svůj největší rozkvět a patřil mezi nejbohatší města Uherska. Jeho sláva a bohatství bylo založeno na produkci kvalitních vín. V 19. století začalo postupné zprůmyslňování města; byla zde založena první továrna na výrobu kyseliny sírové v Uhersku, továrna na výrobu jehel a také velká cihelna. Dočasnou konjunkturu v 19. století způsobilo především obnovení těžby zlata v katastru Pezinku a zavedení železnice, čímž se Pezinok stal nejdůležitějším městem Malokarpatské vinařské oblasti.

První polovina 20. století představovala úpadek města. V této době nebylo v Pezinku většího průmyslového podniku, což zároveň s poklesem vinařské produkce způsobilo masivní vystěhovalectví do Ameriky. Postupné zlepšení začalo až po skončení druhé světové války.

Dnes je Pezinok moderním okresním městem s vybudovaným průmyslem (zejména dřevozpracující, cihlářská a stavební výroba), kvalitní vinařskou produkcí, rozvinutým obchodem a zajímavými historickými památkami. Pro město je charakteristické historické centrum s typickými měšťanskými domy, ulicemi v pravidelném síťovém půdorysu a zbytky původních hradeb. K nejvýznamnějším kulturně památkám patří zámek z 13. století, čtyři historicky i architektonicky cenné kostely a renesanční radnice.

• Pezinok historicka čast Grinava, dříve samostatná obec, mezi lety 1948 a 1990 se jmenovala Myslenice.[4]
• Pezinok (Centrum)
• Pezinok historicka čast Cajla
• Sídlisko Sever
• Sídlisko Juh
• Sídlisko Muškát
• Sídlisko Starý dvor
• Sídlisko Sahara

Na železniční tratí Bratislava–Žilina je v Grinavě zastávka s názvem Pezinok zastávka, dále je na této trati železniční stanice Pezinok.

Ve městě se narodili:

• Juraj Bindzár – slovenský divadelní, televizní a filmový režisér a scenárista
• Karol Pekník –  generál, protifašistický bojovník
• Štefan Sandtner – básník, kněz, představitel katolické moderny
• Dušan Slobodník – slovenský spisovatel, literární vědec, překladatel a politik
• Eugen Suchoň – slovenský hudební skladatel
• Ján Štohl – slovenský astronom
• Jan Kupecký – barokní malíř
• Ľudovít Rajter – slovenský dirigent a hudební skladatel
• Eduard Chmelár – politický a mediální analytik, historik a publicista
• Richard Réti – rakouskouherský, později československý šachista

• Neusiedl am See, Rakousko
• Mosonmagyaróvár, Maďarsko
• Mladá Boleslav, Česko
• Izola, Slovinsko