Olomoucký kraj
Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje. Geograficky zahrnuje sever a severozápad Moravy a západ Českého Slezska. Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem, na severu pak hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským. Žije zde přibližně 631 tisíc[2] obyvatel. Sídlem kraje je Olomouc.
Olomoucký kraj | |
---|---|
Hrad Šternberk | |
znakvlajka | |
Území | |
Sídlo kraje | Olomouc |
Region soudržnosti | Střední Morava |
Historická země | Morava Slezsko |
NUTS 3 | CZ071 |
ISO 3166-2 | CZ-71 |
RZ | M |
Zeměpisné souřadnice | 49°43′ s. š., 17°6′ v. d. |
Vznik | 1. ledna 2000 |
Základní informace | |
Rozloha | 5 271,54 km² (2020)[1] |
Počet obyvatel | 630 522 (2021)[2] |
Hustota zalidnění | 119,6 obyv./km² |
Nejvyšší bod | Praděd (1 491 m n. m.) |
Počet okresů | 5 |
Počet ORP | 13 |
Počet POÚ | 21 |
Počet obcí | 401 z toho 31 měst a 12 městysů |
Počet voj. újezdů | 1 |
Kontakt | |
Adresa krajského úřadu | Jeremenkova 1191/40a 779 00 Olomouc [email protected] |
Hejtman | Josef Suchánek (STAN) |
Oficiální web: www | |
Další údaje | |
Kód kraje | 124 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přírodní podmínky
Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem, na jejímž styku s dnešním územím Polska (Kladského výběžku) poblíž hory Smrk, 5 km severozápadně od Ramzové, se nachází i nejsevernější bod Moravy. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a města na Hané.
Od severu k jihu krajem protéká řeka Morava, do jejíhož povodí patří většina území kraje. Morava se na rakousko-slovenské hranici vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.
V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−404 m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je 473,5 m, což ji činí nejhlubší zatopenou propastí na světě. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes několika kilometrů, čemuž nasvědčuje teplota a chemické složení vody v jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření potvrdil v září 2016 ovládaný robot, když dosáhl rekordní hloubky 404 m.
Zajímavé přírodní oblasti jsou Litovelské Pomoraví, přírodní park Sovinecko a Velký Kosíř. Oderské vrchy a Nízký Jeseník jsou plné hustých lesů a meandrujících potoků.
Administrativní členění
Na území kraje se nacházejí dva euroregiony:
- Glacensis
- Praděd
Území kraje je vymezeno územím pěti okresů:
Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:
V kraji je 399 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Status města má 31 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje, kde je proto umístěn i jeho krajský úřad, je statutární město Olomouc.
Počet okresů: | 5 |
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 13 |
Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: | 20 |
Počet obcí: | 399 |
Z toho měst: | 31 |
Počet vojenských újezdů: | 1 |
Historie
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
Zákonem č. 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty do Olomouckého kraje tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje.
Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Už za Přemyslovců byla Morava rozdělena na tři úděly: Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší než moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský, které jako jednotky územního členění státu existují dosud. Další reformou roku 2000 vznikl na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj, opět zahrnující jak část historického území Moravy, tak i Slezska (téměř celý okres Jeseník, okolo 13 % území kraje)
Olomouc je také sídlem arcibiskupství katolické i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.
Seznam hejtmanů
- Jan Březina (2000–2004)
- Ivan Kosatík (2004–2008)
- Martin Tesařík (2008–2012)
- Jiří Rozbořil (2012–2016)
- Oto Košta (2016–2017)
- Ladislav Okleštěk (2017–2020)
- Josef Suchánek (od 2020)
Statistické údaje
Statistické údaje k 1. 1. 2020 | ||||
---|---|---|---|---|
Okres | Rozloha[3] | Počet obyvatel[4] | Hustota zalidnění | Počet obcí |
Jeseník | 719 | 37 968 | 53 obyv./km² | 24 |
Olomouc | 1 620 | 235 472 | 145 obyv./km² | 96 |
Prostějov | 770 | 108 646 | 141 obyv./km² | 97 |
Přerov | 845 | 129 512 | 153 obyv./km² | 104 |
Šumperk | 1 313 | 120 417 | 92 obyv./km² | 77 |
Turistické zajímavosti
- Faunapark
- Zoologická zahrada Olomouc
- Hrad Šternberk
- Hrad Bouzov
- Hrad Helfštýn
- Zámek Úsov
- Tovačovský zámek
- Zámek Jánský Vrch
- Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník
- Zbrašovské aragonitové jeskyně
- Jeskyně Na Pomezí
- Javoříčské jeskyně
- Hranická propast
- přírodní rezervace Rejvíz
- Hrubý a Nízký Jeseník
- Muzeum papíru – ruční papírna ve Velkých Losinách
- Zámek Velké Losiny
- Hanácký skanzen Příkazy
- Muzeum výroby Olomouckých tvarůžků
- Vlastivědné muzeum v Olomouci
- Flora Olomouc
- Acrobat Park ve Štítech
- Arcibiskupský palác v Olomouci
- Muzeum umění Olomouc
- Katedrála svatého Václava
- Kašny v Olomouci
- Vlastivědné muzeum Jesenicka
- Vlastivědné muzeum v Šumperku
- Muzeum Komenského na zámku v Přerově
- Muzeum a galerie v Prostějově
- Muzeum Litovel
- Expozice času Šternberk
- Vědecká knihovna v Olomouci
- Muzeum silnic ve Vikýřovicích
- Dětské muzeum Javorník
- Svatý Kopeček
- Zámek Plumlov
- Zámek Náměšť na Hané
- Zámek Čechy pod Kosířem
Doprava
Ze západu na východ krajem prochází český „hlavní železniční tah“ z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice a dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jižně na Brno a Vídeň. Dálniční tah spojuje Olomouc s Brnem na jihu, pokračuje na severovýchod do Ostravy, východním směrem je započaté napojení na dálnici D1 přes Přerov do Zlína, a severozápadně na Hradec Králové. Záložní letiště se smíšeným provozem se nachází 4,5 km od Přerova a byla zde 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše Armády České republiky. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci (Letiště Olomouc) a Prostějově (Letiště Prostějov).
V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí. V kraji funguje Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK).
Věda a vzdělání
Vysoké školy
V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, která byla založena již v roce 1573 a tím se řadí po Karlově univerzitě jako druhá nejstarší univerzita na českém území. V současnosti má okolo 20 tisíc studentů a osm fakult. Univerzita Palackého není však jedinou vysokou školou se sídlem v Olomouci. Byla zde založena rovněž Moravská vysoká škola Olomouc sídlící v budově Regionálního centra Olomouc. Na této škole je jedna fakulta se třemi obory. Dále pak nově vzniklá neuniverzitní Vysoká škola logistiky se sídlem v Přerově realizující magisterské studium.
Vyšší odborné školy v Olomouci
- Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
- Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
- Caritas – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
- Vyšší odborná škola sociální a teologická – DORKAS
Hospodářství
Nejvíce obyvatel pracuje v průmyslu (zpracovatelsko-strojírenský, kovodělný, elektrické a optické přístroje). Plochy zemědělské půdy jsou rozsáhlé, přesto se zaměstnanost v zemědělství neustále snižuje. Avšak je to vhodné prostředí pro brigádníky. Celý kraj je atypický. U hranic s Polskem je nížina, pak Jeseníky a na jihu opět nížinatý povrch doplněný typickými bohatými hanáckými městy a obcemi protkanými železniční sítí, i vznikající hustou sítí dálnic.
Průmyslové podniky
- Moravské železárny Olomouc
- Hanácké železárny
- Sigma Group Lutín
- Mora Moravia Olomouc
- Meopta - optika, s.r.o.
- Cement Hranice
- Tondach Hranice
- Precheza Přerov
- Solné Mlýny Olomouc
- A.W. s.r.o (Olomoucké tvarůžky)
- Nestlé Česko (závod ZORA)
- OLMA a.s.
- Adriana Litovel
- PANAV, a.s., Senice na Hané
- GEMO Olomouc
- Timken v Olomouci
- Hella Mohelnice
- Siemens Mohelnice
- RESTA s. r. o.
- SULKO s. r. o. Zábřeh
- EXCALIBUR ARMY spol. s r.o. (opravy, modernizace a výroba vojenské techniky)
- Honeywell Aerospace Olomouc (výroba leteckých motorových dílců)
- PSP Engineering a.s. (Přerovské Strojírny)
- PSP Speciální strojírna a.s. (Přerovské Strojírny)
- PSP Slévárna a. s. (Přerovské strojírny)
- PSP Pohony a.s. (Přerovské strojírny)
Mezinárodní spolupráce
- Region Jižní Dánsko, Dánsko
- Opolské vojvodství, Polsko
- Autonomní oblast Vojvodina, Srbsko
- Provincie Reggio Emilia, Itálie
- Župa Baranya, Maďarsko
- Kostromská oblast, Rusko
- Landkreis Würzburg, Bavorsko, Německo
- Green River Area Development District, Kentucky, USA
Odkazy
Reference
- Dostupné online.
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.
- Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
Související články
- Zastupitelstvo Olomouckého kraje
- Seznam hejtmanů Olomouckého kraje
- Krajský úřad Olomouckého kraje
- Morava
- Slezsko
- Země Moravskoslezská
- Olomoucký kraj (1948–1960)
- Jihomoravský kraj (1960–2020)
- Severomoravský kraj
- Mikroregiony v Olomouckém kraji
- Seznam hradů v Olomouckém kraji
- Seznam rozhleden v Olomouckém kraji
- Seznam zámků v Olomouckém kraji
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olomoucký kraj na Wikimedia Commons
- Kategorie Olomoucký kraj ve Wikizprávách
- Krajský úřad
- Český statistický úřad o kraji
- Portál veřejné správy
- Fotogalerie, památky a další informace o Olomouckém kraji
- Turistický portál Olomouckého kraje