Znojemský úděl

Znojemský úděl, zkráceně Znojemsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.

Znojemský úděl
←  1055–1182  →

vlajka
znak
geografie
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
České knížectví České knížectví
Svatá říše římská Svatá říše římská
státní útvary a území
předcházející:
České knížectví
 následující:
Moravské markrabství

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého).

Znojemsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu). Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu. Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko.

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Ze znojemských Přemyslovců byl nejvýznamnější poslední z nich, moravský markrabě a poté český kníže Konrád II. (III.) Ota. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191, jelikož jeho manželství s Hellichou z Wittelsbachu zůstalo bezdětné.

Údělná knížata znojemská

Zdroj[1]

#JménoVládaPoznámky
1Ota I. Olomoucký 1055–1056Syn knížete Břetislava I.
2Konrád I. Brněnský 1061–1092Syn knížete Břetislava I.
3Litold Znojemský 1092–1099Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
4Bořivoj 1099–1100Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5Litold Znojemský 1101–1112Podruhé.
6Oldřich Brněnský 1112–1113Také brněnský údělník.Bratr Litolda, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
7Soběslav I. 1115–1123Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
8Konrád II. Znojemský 1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161)Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem.
9Konrád III. Ota asi 1161–1182Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.

Reference
  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.