Brněnský úděl

; vlajka	; znak
	geografie
hlavní město:	Brno
	obyvatelstvo
národnostní složení:	Moravané
jazyky:	pračeština
náboženství:	katolické křesťanství, slovanské křesťanství
	státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
mateřská; země:	České knížectví; Svatá říše římská
	státní útvary a území
	České knížectví
	Moravské markrabství

Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu).

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století Svatoplukem Jemnickým.[1]

Údělná knížata brněnská

#	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Konrád I. Brněnský	1055–1056	Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2	Konrád I. Brněnský	1061–1092	Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
3	Oldřich Brněnský	1092–1099	Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
4	Bořivoj	1099–1100	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5	Oldřich Brněnský	1100–1113	Podruhé
6	Soběslav I.	1115–1123	Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
7	Ota II. Olomoucký	1123–1125	Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8	Vratislav Brněnský	1125–1129	Syn Oldřicha Brněnského
9	Vratislav Brněnský	1130–1156	Podruhé.
10	Spytihněv Brněnský	1174–1177	Syn Vratislava
11	Konrád II. Ota	1177–1182	Také kníže znojemského údělu. Od roku 1182 markrabě, budoucí kníže.

Odkazy

Reference

SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43.