Dolnoslezské vojvodství

Dolnoslezské vojvodství a dřívější územní správní jednotky

Dolnoslezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z území dřívějších vojvodství Jelenohorského, Lehnického, Valbřišského a Vratislavského a také malé části Lešenského (okres Góra) a Kališského (oblast Sycówa). Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Vratislavského vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Dolnoslezskému patří navíc okres Hlohov.

Dříve bylo území dnešního vojvodství součástí pruské provincie Slezsko, případně v letech 1919–1938 a 1941–1945 vyčleněné provincie Dolní Slezsko, s výjimkou města Bogatynia (Rychnov) a okolních obcí, které historicky patřily k Sasku. Sasko-slezskou hranicí tvořila řeka Witka. Provincie Slezsko vznikla v roce 1815 a byla k ní tehdy připojena území, která se předtím ke Slezsku nepočítala: Kladské hrabství odtržené roku 1742 od Čech a část Horní Lužice. Původně se západní hranice Slezska opírala o Kwisu, města jako Lubáň, Węgliniec a Zhořelec jsou historicky lužická.

Dolnoslezské vojvodství má rozlohu 19 946,70 km². S necelými tři miliony obyvatel je pátým nejlidnatějším polským vojvodstvím (po Mazovském, Slezském, Velkopolském a Malopolském).

Nachází se na jihozápadě Polska a sousedí:

• na jihu s Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým a Olomouckým krajem v České republice, délka hranice je 410,8 km;
• na západě se spolkovou zemí Sasko v Německu, délka hranice je 76 km;
• na severozápadě s Lubušským vojvodstvím, délka hranice 224,4 km;
• na severovýchodě s Velkopolským vojvodstvím, délka hranice je 218,4 km;
• na východě s Opolským vojvodstvím, délka hranice je 193,7 km;

Jižní hranice má obzvlášť nepravidelný průběh kvůli kladskému a bogatyňskému výběžku.

Stolové hory

Typická dolnoslezská vesnice

Z hlediska geomorfologického členění se severovýchodní část vojvodství i s Vratislaví rozkládá ve Slezské nížině (Nizina Śląska), severozápadní ve Slezsko-lužické nížině (Nizina Śląsko-Łużycka) a úplně nejsevernější spadá do oblastí (podsoustav) Třebnický val (Wał Trzebnicki) a Miliczsko-hlohovská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie), jež jsou také součástí Středopolských nížin. Jižní část je naopak hornaté povahy, patří k Orlické a Krkonošské oblasti v rámci Krkonošsko-jesenické subprovincie. V Polsku je dodnes pro tyto celky zažitý společný název Sudety.

Nejvyšším vrcholem Dolnoslezského vojvodství je Sněžka (1603 m n. m.), druhé místo zaujímá Králický Sněžník (1423 m n. m.). Výraznou krajinnou dominantu mimo hlavní pohoří představuje Ślęża (718 m n. m.). Vojvodství se může pochlubit dvěma národními parky – Krkonošský a Stolové hory – a dvanácti chráněnými krajinnými oblastmi, mezi nimiž Údolí Barycze je s rozlohou 863,37 km² největší v Polsku. 98,9 % území patří k povodí Odry (výjimku tvoří horní toky Divoké Orlice a Jizery). Největším přírodní jezerem je Kunickie poblíž Lehnice, největší přehradní vodní nádrží Mietkowská jihozápadně od Vratislavi. Na severu se nacházejí Miliczské rybníky, největší rybniční soustava v Polsku.

V jižní horské části vojvodství hraje velkou roli cestovní ruch a lázeňství. Hojně navštěvovaná je i Vratislav (5 milionů turistů v roce 2016).[3] Na seznam světového dědictví UNESCO byly zapsány Hala století ve Vratislavi a kostely míru v Jaworu i Svídnici.

Důl Turów

Míra urbanizace v roce 2020 byla 68,18 %, třetí nejvyšší v Polsku.[4] Krkonošsko-jesenické podhůří patří mezi nejstarší průmyslové oblasti střední Evropy, historicky byl jeho rozvoj spjat mj. s textilní výrobou a těžbou černého uhlí (Valbřich, Nowa Ruda). V moderní době má největší hospodářský význam Dolnoslezská měďařská pánev (Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe) soustředěná kolem Lehnice, Hlohova a Lubinu, kde působí podnik KGHM Polska Miedź. Důl a elektrárna Turów leží na území Dolnoslezského vojvodství v bogatyňském výběžku.

Území Dolního Slezska mělo historicky jednu z nejhustších železničních síti v Evropě, která v důsledku zanedbávání a plošného rušení tratí na přelomu 20. a 21. století značně prořídla. Některé úseky jsou nyní obnovovány. Hlavní železniční tahy mezinárodního významu vedou radiálně všemi směry z Vratislavi. Regionální vlaková doprava je zajišťována dopravcem Koleje Dolnośląskie (Dolnoslezské dráhy), společností v plném vlastnictví vojvodství. Páteří silniční dopravy jsou dálnice A4 i A18 a také rychlostní silnice S3, S5 a S8.

Administrativní mapa vojvodství

Města v Dolnoslezském vojvodství

Vratislav

Valbřich

Lehnice

Jelení Hora

Slezské vojvodství je rozděleno na 26 okresů a 4 města s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 169 gmin, z toho 35 městských, 57 městsko-vesnických a 77 vesnických.

Okres	Sídlo	Počet obyvatel (2020)
Okres Bolesławiec (Powiat bolesławiecki)	Bolesławiec	90 032
Okres Dzierżoniów (Powiat dzierżoniowski)	Dzierżoniów	100 519
Okres Góra (Powiat górowski)	Góra	34 698
Okres Hlohov (Powiat głogowski)	Hlohov	88 852
Okres Jawor (Powiat jaworski)	Jawor	49 937
Okres Kamienna Góra (Powiat kamiennogórski)	Kamienna Góra	43 055
Okres Kladsko (Powiat kłodzki)	Kladsko	157 191
Okres Krkonoše (Powiat karkonoski)	Jelení Hora	63 388
Okres Lehnice (Powiat legnicki)	Lehnice	55 210
Okres Lubáň (Powiat lubański)	Lubáň	54 070
Okres Lubin (Powiat lubiński)	Lubin	106 106
Okres Lwówek Śląski (Powiat lwówecki)	Lwówek Śląski	45 770
Okres Milicz (Powiat milicki)	Milicz	36 913
Okres Oława (Powiat oławski)	Oława	76 831
Okres Olešnice (Powiat oleśnicki)	Olešnice	107 328
Okres Polkowice (Powiat polkowicki)	Polkowice	63 082
Okres Środa Śląska (Powiat średzki)	Środa Śląska	55 356
Okres Strzelin (Powiat strzeliński)	Strzelin	43 456
Okres Svídnice (Powiat świdnicki)	Svídnice	156 550
Okres Trzebnica (Powiat trzebnicki)	Trzebnica	85 401
Okres Valbřich (Powiat wałbrzyski)	Valbřich	55 414
Okres Wołów (Powiat wołowski)	Wołów	46 725
Okres Vratislav (Powiat wrocławski)	Vratislav	153 876
Okres Ząbkowice Śląskie (Powiat ząbkowicki)	Ząbkowice Śląskie	64 486
Okres Zhořelec (Powiat zgorzelecki)	Zhořelec	88 770
Okres Złotoryja (Powiat złotoryja)	Złotoryja	43 274

Města s postavením okresu

Město	Počet obyvatel (2020)
Jelení Hora (Jelenia Góra)	78 778
Lehnice (Legnica)	99 072
Valbřich (Wałbrzych)	110 603
Vratislav (Wrocław)	643 782