Matylda Marie Rakouská

Narodila se jako druhá dcera arcivévody Albrechta Bedřicha Rakouského, knížete Těšínského a princezny Hildegardy Luisy Bavorské.

Svá jména dostala po sestrách své matky: Matildě Karolíně (1813–1862), velkovévodkyni Hesenské, Adelgundě (1823–1914), vévodkyni z Modeny a Alexandře Bavorské (1826–1875), se kterými měla její matka velmi blízký vztah.

Přátelila se např. s arcivévodkyní Marií Terezií, pozdější bavorskou královnou, která byla přibližně stejného věku jako Matylda a byla nevlastní dcerou jejího strýce arcivévody Karla Ferdinanda.

V létě roku 1861 se poprvé setkala s arcivévodou Ludvíkem Salvátorem Toskánským během jeho návštěvy císaře Františka Josefa I. Již od prvního setkání k sobě cítili Matylda a Ludvík silnou náklonnost. Nikdy však nedošlo ani k zasnoubení páru, i když se o to Ludvík Salvátor všemožně snažil. Matylda se totiž měla stát budoucí italskou královnou jako manželka tehdy ještě korunního prince Umberta Savojského.[1]

Dne 22. května 1867 se stala tragická nehoda, při niž Matylda utrpěla těžké popáleniny na celém těle, zejména v obličeji a na hlavě.[2] Nikdy se však nepodařilo zjistit, co vlastně se skutečně stalo. Ve svém pokoji se měla připravovat na procházku se svým otcem. Tam se také našly na zemi pohozené zápalky.

Podle neoficiální verze se uvádí, že ve své ložnici zkoušela kouřit, i když věděla, že její otec s něčím takovým nesouhlasí. Když jej však slyšela přicházet, schovala v panice za záda zapálenou cigaretu,[2] od níž nešťastnou náhodou vzplály její tylové šaty. Zemřela po necelých 14 dnech plných utrpení a bolesti, dne 6. června 1867 na zámku Hetzendorf u Vídně. Její milovaný Ludvík byl o jejím zdravotním stavu denně informován. Nikdy se neoženil. Matylda byla pohřbena v císařské hrobce vedle své matky a bratra. Pohřeb se konal 11. června 1867.