Pražská Loreta

Hlavní průčelí do náměstí je vrcholně barokní, ale navazuje na raně barokní postranní kaple, které jsou jeho součástí. Na jeho stavbě se podílel Kryštof Dientzenhofer a dokončoval jej Kilián Ignác Dientzenhofer. Fasáda má tři štíty, boční jsou zdobeny sochami Panny Marie a archanděla Gabriela (Zvěstování Panny Marie) a pod nimi sochami evangelistů, střední štít vrcholící věží je lemován sv. Kryštofem a Annou. Trojdílný vchod obklopují svatý Antonín Paduánský a František z Assisi, na balkoně svatý Josef a Jan Křtitel, na krajních kaplích je vlevo sv. Felix z Cantalice před Madonou od Jana Bedřicha Kohla a vpravo svatý Jan Nepomucký s andílky. Před průčelím je terasa ohrazená balustrádovým zábradlím s 19 sochami a 9 sousošími andílků, kteří nesou kartuše s reliéfy ze života Panny Marie z dílny Ondřeje Filipa Quitainera. Andílci a řada soch na atice jsou nahrazeny novodobými kopiemi.[1]

Loretánská kaple Panny Marie, součást Pražské Lorety

Podle legendy je svatá chýše domek, ve kterém žila Panna Marie v Nazaretu, který andělé při vpádu saracénů přenesli přes moře do jihoitalského Loreta. Z tohoto poutního místa se úcta šířila do celé Evropy a byly zakládány kopie či napodobeniny domku – kaple. Loretánská kaple na Hradčanech vznikla při klášteře kapucínů, kteří ji od počátku až dodnes spravují. Stavba kaple začala v roce 1626 a byla vysvěcena 25. března 1631. Výstavbu financovala hraběnka Benigna Kateřina z Lobkovic (1594–1653). Má být kopií kaple z italského Loreta, navržené italským architektem Giovanni Orsim, fasáda je vyzdobena sochami starozákonních proroků a výjevy z legendy o životě a domku Panny Marie Loretánské. Uvnitř je pravděpodobně vezděno několik trámů a cihel, které pocházejí přímo z italské Lorety.^[zdroj?] Kaple má na hlavním oltáři poutní sošku Loretánské černé madony, oltář zdobí stříbrné reliéfy. Stěny jsou po způsobu italské Lorety vyzdobeny fragmenty maleb.

Interiér kaple Panny Marie

Socha sv. Felixe na průčelí Pražské Lorety

Počátkem 18. století byla Svatá chýše obestavěna na půdorysu čtverce barokními ambity s obrazy svatých patronů či patronek proti nemocem a utrpení. Byly jimi sv. Markéta Antiochijská, sv. Otýlie, a další. S klekátky u jednotlivých zastavení, se středními a s čtyřmi rohovými kaplemi. Z nich nejproslulejší jsou kaple Extáze svatého Františka s obrazem od Petra Brandla, a jihozápadní kaple s barokní španělskou sochou ukřižované svaté Starosty. Této světici podle legendy narostl plnovous na protest proti připravovanému sňatku s pohanským králem. Barokní průčelí ambitu s věží a se vstupní balustrádou bylo vystavěno podle návrhů a pod dohledem architektů Kryštofa Dientzenhofera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V travnaté části dvora jsou umístěny dvě kašny se sousošími Krista vítězného mezi apoštoly a Nanebevzetí Panny Marie.

V prvním patře ambitu je od počátku 20. století vystavena část z cenné sbírky votivních a liturgických předmětů z doby pozdní gotiky, renesance, baroka a historismu. Po Svatovítském pokladu Metropolitní kapituly je druhou nejcennější chrámovou klenotnicí v České republice. Vystaveny jsou zejména barokní zlatnické památky, relikviáře, kalichy a monstrance, mj. proslulá zlatá monstrance Pražské slunce vytvořená podle návrhu architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu, dále Malá a Velká perlová monstrance či Korálová monstrance. Vystaveny jsou též korunky Loretánské madony a Ježíška, nejstarší miniaturní betlém či kněžská paramenta. Klenotnici doplňuje expozice z dějin řádu menších bratří – kapucínů.

Zleva: Kostel Narození Páně, věž se zvonohrou a kapucínský kostel

Interiér kostela Narození Páně

Kilián Ignác Dientzenhofer navrhl chronologicky poslední stavbu celého areálu, a to baziliku Narození Páně, kterou freskami vyzdobil Václav Vavřinec Reiner. Na hlavním oltáři je starobylý obraz Adorace Páně.

Loreta na Hradčanech – věž a hlavní vstup

Ve věži nad hlavním vstupem do lorety je umístěna největší historická chrámová zvonohra v Evropě. Sestrojil ji v roce 1694 hodinář Petr Neumann. Zvonohra se poprvé rozezněla na den svátku Panny Marie, 15. srpna 1695. Skládá se ze třiceti zvonů a zvonků ulitých v Amsterdamu umístěných do dvou pater pod cibulovitou báň hodinové věže. Hrajících zvonů je však jen 27. Tři nejmenší zvonky nejsou napojeny na klaviaturu ani pedálnici. Jsou jen na ozdobu, nemohou hrát. Na zvonohru prý kdysi hrával český písničkář a hudební skladatel Karel Hašler.

Zvonohra je v současnosti řízena elektronicky. Vždy od 8 do 18 hodin v každou celou hodinu zahraje melodii mariánské písně Maria, Maria, nad slunce jasnější. Do května 2020 zde hrála přibližně sto let melodie Tisíckráte pozdravujem tebe. Před ní se melodie měnila častěji, jenže později obsluha zapomněla, jak ji lze vyměnit.[2]

• KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha: Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O hradčanské Loretě a její zvonkohře, s. 108–112.
• ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Loretánský poklad v Praze. Praha: vl.n., 1901. Dostupné online.
• ZAP, Karel Vladislav. Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze. Praha: Kober, 1868. Dostupné online. - kapitola Kapucínský klášter a Loreta.
• Jan DIVIŠ, Pražská Loreta. Praha 1964.

• Svatá chýše
• Loretánská kaple
• Loretánský poklad
• Pražské slunce

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražská Loreta na Wikimedia Commons
• http://www.loreta.cz