Rýže

Rýže (Oryza) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Původ má v tropických oblastech Afriky, Asie a Austrálie. V botanice se rozlišuje přes 20 druhů, kulturních forem – obilnin – jsou desetitisíce. Celkově rýže pokrývá asi dvacet procent[1] kalorické spotřeby lidské populace.

Rýže
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďlipnicovité (Poaceae)
Rodrýže (Oryza)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie

Rýže (Oryza L.) je rod lipnicovitých (Poaceae) rostlin ze skupiny rýžovitých (Oryzeae) zahrnujících asi 21–25 druhů a tisíce taxonů nižších než druh.[2][3][4] Rod rýže (Oryza) zavedl v roce 1753 Carl Liné poté, co popsal druh rýže seté (Oryza sativa) pěstované v té době v Etiopii. Později bylo popsáno více než 100 druhů rýže[5], které jsou uloženy v různých herbářích. Většinou se ale jedná o stejné druhy nebo o taxony nižší než druh, protože v dnešní době je uznáváno asi 21–25 druhů rýže.[6]

Hospodářský význam má rýže setá (Oryza sativa L.) a rýže africká (Oryza glaberrima Staud., která má svůj původ domestikace u řeky Niger),[7] též nazývaná rýže červená. Ostatní druhy rýže jsou divoké nebo chápané jako plevelné v rýžovištích uvedených dvou druhů.[2]

Podle počtu chromozomů se rozlišuje rýže diploidní (24 chromozomů, sady AA, BB, CC, EE, FF a GG)[4] a tetraplodní (48 chromozomů, sady BBCC, CCDD, HHJJ a HHKK)[4].[2][3]

  • Diplodními druhy jsou pouze divoké rýže
    • Oryza alta,
    • O. australiensis,
    • O. barthii,
    • O. brachyantha,
    • O. coarctata,
    • O. eichingeri,
    • O. grandiglumis,
    • O. granulata,
    • O. latifolia,
    • O. longiglumis,
    • O. malampuzhaensis,
    • O. meyeriana,
    • O. minuta,
    • O. officinalis,
    • O. perennis,
    • O. punctata,
    • O. rhizomatis,
    • O. ridleyi a
    • O. schlecteri.
  • Tetraplodních je 9 druhů včetně 2 pěstovaných:
    • O. rufipogon,
    • O. nivara (synonymě Oryza sativa f. spontanea),
    • O. glumipatula (syn. Oryza glumaepatula),
    • O. meridionalis,
    • O. breviligualata,
    • O. logistaminata (syn. Oryza glumaepatula),
    • O. sativa a
    • O. glaberrima.[3][4]

Původ a rozšíření

Domestikované formy rýže mají původ v Austrálii.[8] Domestikovaná rýže pochází z povodí Perlové řeky v Číně z doby před 13500 až 8200 lety. Mytologicky to měl být císař Šen-nung. Před 4200 lety se variety rozšířily po Asii.[9] Domestikována byla také nezávisle v Amazonii.[10] Dnes je rozšířena všude ve světě, hlavně v tropech a subtropech.[2][11] Rýže setá (O. sativa) vznikla pravděpodobně z divoké Oryza rufipogon. Další pěstovanou rýží je Oryza glaberrima, která se pěstuje v povodí Nigeru.[12]

Popis
Směs hnědé, bílé a červené rýže

Rýže (Oryza) je jednoletá či víceletá rostlina.[11] Nejpěstovanější druh rýže setá (O. sativa) je jednoletá bylina.[12]

Kořeny

Má mohutný svazčitý kořenový systém[11] s řadou odnoží. Rýže klíčí ve vlhkém prostředí jedním primárním kořenem, který se později větví ve dva adventivní kořeny. Ty se dále větví v další postranní kořeny. Mohutnost kořenového systému závisí na druhu a odrůdě, ale i na půdě a používané agrotechnice. Kořeny jsou tvořeny aerenchymem a jsou bílé, později nahnědlé až světle hnědé. Kořenový systém se vyvíjí v průběhu růstu rostliny a kvetení. Po ukončení kvetení se již nerozvíjí. Čím více má rostlina odnoží, tím mohutnější má kořenový systém, který tyto odnože vyživuje.[2]

Stéblo

Nadzemní část rostliny je tvořena svazkem vzpřímených stébel dosahujících délky jednoho metru až 0,5–5 m.[2][rozpor] Stéblo vyrůstá z odnožovacího kolénka a následně se v kolínkách větví na odnože druhého a třetího řádu. Jedna rostlina pak má 10 až 20 odnoží, z čehož jsou některé neplodné a odumírají v průběhu vegetace. Stéblo se dělí na kolénka, z nichž vyrůstají listy a na internody, které se k vrcholové části rostliny prodlužují.[2] Stéblo je tak bohatě olistěno.[11] Mívá v průměru 6 až 10 cm šířky a je na průřezu oválné a na povrchu hladké. Má zelenou barvu, která se s vegetačním stářím mění do žluté, některé druhy a kultivary jsou s nádechem do růžova či tmavě červena. Většina druhů rýže je vzpřímená, existují však i poléhavé taxony.[2]

Rýže setá (O. sativa) roste v trsech.[12]

Listy

Listy vyrůstají střídavě z kolének. List je tvořen pochvou, jazýčkem, oušky a čepelí.[2][11] Pochva obaluje stéblo a v určité vzdálenosti se odděluje a tvoří listovou čepel. V místě předělu se nalézají tzv. ouška, která jsou chlupatá. Ouška v pozdějších vývojových fázích opadávají.[11] Jazýček, který se na předělu také nachází je blanitý, bílý, 10 až 15 mm dlouhý, někdy rozeklaný na 2 poloviny.[2] Čepel je asi 1–2 cm úzká a v průměru 0,3–35 cm dlouhá.[2][11] Obsahuje podélnou žilnatinu. Na okraji je drsná,[11] rub a líc se neliší. Někdy bývá obalena chloupky a je od báze pigmentovaná. Praporcový list je širší než ostatní. Řada delších listů je v polovině ohlá směrem k zemi.[2]

Květ
Zvýrazněné embryo

Jednotlivé kvítky vyrůstající v klasech a sdružují se v laty různého uspořádání. Latu obvykle tvoří 40–500 jednokvětých klásků.[2][11] Květ je na krátkém vřetenu obalen pětižilnou, kožovitou, často osinatou a chlupatou pluchou. Tvoří ho šest tyčinek ve dvou kruzích[2] a jednopouzdrý semeník obalený dvěma plenkami s pérovou bliznou rozdělenou na dvě části.[11]

Rýže setá (O. sativa) má jednokvěté klásky o 6 tyčinkách v latách.[12]

Plody

Plodem je obilka, která bývá po stranách smáčklá s různě barevným oplodím.[11] Je obalena pluchou a pluškou. Obilka bývá 5–14 mm dlouhá a 1,9–3,7 mm široká s embryem umístěným v bazální části.[2]

U rýže seté (O. sativa) je obilka obalena pluchou a pluškou. Obsahuje 70–80 % škrobu a dále bílkoviny a vitamín B.[12]

Nutriční hodnoty

Obilka obsahuje asi 8–12 % bílkovin, 2,4 % tuků, 68–72 % sacharidů, 10 % vlákniny a 4–5 % minerálních látek. Dále vitamíny B1, B2 a B3.[11]

Výnosy
Sklizeň rýže na Madagaskaru

Průměrný výnos rýže seté (O. sativa) je 3–5 t/ha při dvou až třech sklizních za rok.[12] Hybridní rýže, kterou vyšlechtil Jüan Lung-pching, zvýsila výnos o 20 %.

Rýže v lidské stravě

Rýže setá (O. sativa) je nejdůležitější obilovinou světa. Jako hlavní příjem potravy ji má asi 1/4 obyvatelstva zeměkoule. Rýže se dále zkvašuje a vyrábějí se z ní alkoholické nápoje jako arak, rýžové pivo či víno; z rýžové slámy se vyrábí cigaretový papír.[12]

Obavy z obsahu arsenu

Vzhledem k obavám z obsahu arsenu v rýží zavedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA od roku 2016 limity pro maximální obsah. V syrové loupané rýži je povoleno 0,2 mg/kg, v předpařené rýži 0,25 mg/kg. v rýžových chlebíčcích a podobných výrobcích 0,3 mg/kg a v rýži pro malé děti 0,1 mg/kg. Podle testů spotřebitelského časopisu dTest z roku 2017 všech 13 testovaných druhů rýže na českém trhu splnilo platné limity.[13]

Genetické modifikace rýže
Terasy pro pěstování rýže (Jün-nan, jižní Čína)

Řada agrochemických firem se pokouší získat kontrolu nad produkcí rýže její genetickou modifikací a následným patentováním takto získaného GMO. Firma Bayer provedla pro zvýšení odbytu svého herbicidu genetickou modifikaci zajišťující odolnost GM rýže vůči tomuto herbicidu (GM rýže LL62). V 90. letech 20. století proběhly v evropských laboratořích mnohé genetické studie s cílem zvýšení hektarové produkce rýže. Většinu z nich vedla nizozemská organizace HNGAC. Tyto výzkumy byly později zastaveny kvůli nedostatečnému financování.

Problémem se ukazuje nelegální kontaminace potravinářské rýže neschválenými a neprověřeným odrůdami geneticky modifikovaných rýží.[14] Tento problém odhalily odpovědné orgány také v České republice [15]

Druhy rýže
  • přírodní / natural („hnědá“) – obilky světle hnědé barvy
  • bílá – s obilkami, jež mohou být dlouhozrnné nebo krátkozrnné
  • arborio – kulatozrnná rýže, vhodná do italského rizota
  • basmati – používá se v indické kuchyni
  • jasmínová – voňavá, používá se v čínské kuchyni
  • lepkavá černá, lepkavá bílá – používá se do nákypů, součást kuchyně dálného východu
  • rudá rýže (Himálaj, Bhútán)

Ještě se používá název „planá rýže“ – pro semena severoamerické vodní trávy, která není pravá rýže.

Využití
Vývoj ceny rýže na komoditních burzách [16]

Hlavní využití rýže je coby potraviny – jako součást pokrmů (se zeleninou, masem, omáčkami), jako příloha, v některých receptech (rýžový nákyp, rýžový puding, rýžové nudle, suši) hraje hlavní roli. Rýži lze nechávat kvasit a vyrábět z ní alkoholické nápoje (rýžové pivo a víno a z nich odvozené destiláty).

Obilky rýže poskytují jednu z nejdůležitějších potravin na světě. A to především druh rýže setá (O. sativa), v menší míře pak druh rýže africká (O. glaberrima). Rýže neobsahuje lepek a je vhodná pro diabetiky. Obilky se používají buď neloupané, nebo loupané, případně se z nich mletím připravuje rýžová mouka. Rýžové otruby jsou používány ke snížení rizika rakoviny tlustého střeva.[17]

Světová produkce rýže

Světová produkce rýže stabilně stoupá, z asi 200 milionů tun neloupané rýže v roce 1960[18] na 650 milionů v roce 2007[1]. V roce 2007 patřily mezi největší producenty Čínská lidová republika (28,5 % světové produkce), Indie (21,7 %), Indonésie (8,8 %), Bangladéš (6,7 %), Vietnam (5,5 %), Myanmar (5,0 %) a Thajsko (4,3 %) [1].

V roce 2017 bylo na světě vypěstováno celkem 770 milionů tun rýže. V tabulce je uvedeno 20 největších producentů, kteří vypěstovali 93,7 % světové produkce. Jedinou zemí v první desítce, která neleží v Asii, je Brazílie na 9. místě.[19]

Největší producenti rýže (2017)[19]
Pořadí Stát Množství
(v tunách)		   Pořadí Stát Množství
(v tunách)
1 Čína212 676 00011 Kambodža10 350 000
2 Indie168 500 00012 Nigérie9 864 277
3 Indonésie81 382 00013 Japonsko9 780 000
4 Bangladéš48 980 00014 USA8 084 290
5 Vietnam42 763 68215 Egypt6 380 000
6 Thajsko33 383 38216 Jižní Korea5 284 348
7 Myanmar25 624 86617 Nepál5 230 327
8 Filipíny19 276 34718 Laos4 039 779
9 Brazílie12 469 51619 Madagaskar3 100 000
10 Pákistán12 469 51620 Peru3 038 524
Svět769 657 793

Jen asi 6 % světové produkce rýže je mezinárodně obchodováno. Největšími vývozci jsou Thajsko (26 % světového vývozu), Vietnam (15 %) a Spojené státy americké (11 %), největším dovozcem je pak Indonésie (14 % světového dovozu).[18]

Využití rýže jinak než ke konzumaci:

  • Rýže se používá také v jednom ze světových náboženství (buddhismu), kde z ní buddhističtí mniši vytvářejí tzv. mandaly.
  • V řadě zemích se podle tradice zrna bílé rýže házejí na novomanžele, vycházející z kostela.

Odkazy

Reference
  1. FAOSTAT
  2. HOLUBOVÁ, Kamila. Rostlinná výroba I – Obiloviny. Praha: Vysoká škola zemědělská Praha; Institut tropického a subropického zemědělství, 1989. 158 s. Kapitola Rýže – Oryza, s. 50–73. (česky)
  3. DELOUCHE, James C., a další. Weedy rices – origin, biology, ecology and control. Řím: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2007. ISBN 978-92-5-105676-9. Kapitola The weedy rice problem, s. 3–15. (anglicky)
  4. Oryza Taxonomy [online]. Gramene [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Taxonomy of the genus Oryza (Poaceae): historical perspective and current status [online]. Agrozone [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
  6. TUGUO, Tateoka. Taxonomic studiea of the genus Oryza [online]. Kihara Institute for Biological Research and the National Institute of Genetics [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  7. https://advances.sciencemag.org/content/5/5/eaaw1947 - Yam genomics supports West Africa as a major cradle of crop domestication
  8. http://www.abc.net.au/news/rural/2015-09-11/wild-rice-australia-linked-to-main-varities-developed-in-asia/6764924 - Is Australia the home of rice? Study finds domesticated rice varieties have ancestry links to Cape York
  9. https://phys.org/news/2020-05-global-cooling-event-years-spurred.html - Global cooling event 4,200 years ago spurred rice's evolution, spread across Asia
  10. https://phys.org/news/2017-10-amazon-farmers-secret-domesticating-wild.html - Amazon farmers discovered the secret of domesticating wild rice 4,000 years ago
  11. VALÍČEK, Pavel, a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. 486 s. ISBN 80-200-0939-6. Kapitola Obiloviny, s. 77–88. (česky)
  12. ZELENÝ, Václav. Botanika I.; 2. sv. Soustavná botanika. Praha: Vysoká škola zemědělská v Praze; Agronomická fakulta, 1984. 222 s. (česky)
  13. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Arsen není jen v rýži, ale i v dalších potravinách. Je důvod k obavám?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 5. října 2017
  14. Miroslav Šuta: EU bojuje s ilegální kontaminací čínskou GM rýží Archivováno 28. 5. 2009 na Wayback Machine, respekt.cz, 15. dubna 2008
  15. SZPI: V ČR se prodávala rýže s nepovolenou genetickou modifikací
  16. Komodity - Rýže - Vývoj ceny rýže na komoditních burzách
  17. http://www.kucharidodomu.cz/tipy-a-triky/ryze:-nezbytna-soucast-jidelnicku-druhy-ryze-a-jeji-pouziti.html
  18. International Rice Research Institute. www.irri.org [online]. [cit. 20-08-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-07-2006.
  19. Crops > Rice, paddy [online]. fao.org [cit. 2018-12-30]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.