Prezidentská republika

Prezidentská republika je forma republiky, ve které hlava vlády (prezident) vede výkonnou moc a ta je oddělena od zákonodárné moci (viz dělba moci). V prezidentských republikách je hlava vlády přímo volena a není odpovědna parlamentu (zákonodárnému sboru).

Druhy vlády; prezidentské republiky jsou znázorněny modrou barvou.

Prezidentská republika kontrastuje s parlamentní republikou, kde se hlava vlády dostává k moci získáním důvěry voleného parlamentu. Existují také hybridní systémy, jako je poloprezidentská republika například bývalá Výmarská republika a Francie.

Hlava státu parlamentní republiky má většinou ceremoniální roli a je také nazývána prezident. Diktátor nebo vůdce státu jedné strany, ať už je volen či nikoli, je také často nazýván prezidentem.

Základním principem prezidentské republiky je princip oddělení jednotlivých mocí a systém brzd a protivah, které mají zabránit možným autoritářských tendencím. Předpokladem prezidentské republiky je, že moc výkonná, zákonodárná i soudní je od sebe ústavou naprosto oddělena a vzájemně ovlivňována a korigována.

Zatímco parlamentní forma vlády se objevuje i v monarchiích například ve Spojeném království, které je modelovým příkladem, prezidentská forma vlády je slučitelná výhradně s republikou.[1] Oproti parlamentnímu systému má prezident více pravomocí. Podle některých[kdo?] kritiků je tím nastolena tendence k autoritářským formám vlády.[2]

Charakteristika

V plnohodnotném prezidentském systému je politik zvolen přímo nebo nepřímo vítěznou stranou za hlavu vlády. Funkce předsedy vlády může také existovat v prezidentském systému, ale na rozdíl od poloprezidentských nebo parlamentních republikách odpovídá předseda vlády prezidentovi.

Následující charakteristiky obecně platí pro řadu prezidentských vlád po celém světě:

  • Výkonná moc může vetovat zákony a naopak většina zákonodárců může veto přehlasovat.
  • Prezident má funkční období na dobu určitou. Volby se konají v pravidelných dobách a nelze je vyvolat vyslovením nedůvěry nebo jinými parlamentními postupy, i když v některých zemích existuje výjimka, která stanoví odvolání prezidenta v případě porušení zákona (viz impeachment).
  • Výkonná moc je neosobní. Členové kabinetu jsou odpovědni prezidentovi. Prezidentské republiky však vyžadují legislativní schválení výkonných nominací do kabinetu, soudnictví a různých nižších vládních funkcí. Prezident může obecně řídit členy kabinetu, armády nebo jakéhokoli úředníka či zaměstnance výkonné moci, ale nemůže řídit ani odvolávat soudce.
  • Prezident může odsouzeným zločincům odpustit nebo zmírnit tresty.

Odkazy

Literatura
  • Cabada. L – Kubát, M. et al.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia, 2002

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Presidential system na anglické Wikipedii.

  1. ŘÍCHOVÁ, Blanka. Úvod do současné politologie: [srovnávací analýza demokratických politických systémů]. Vyd. 3. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0218-9, strana 59.
  2. LINZ, Juan. The Perils of Presidentialism. [s.l.]: Harvard University Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.