Mestic

Mestici poprvé vznikají v době, kdy Španělé ovládali Latinskou Ameriku. Většinou byl mestic syn španělského otce a matky, která byla domorodá Američanka, tj. Indiánka. Mestici tvoří největší části populace v mnoha národech Latinské Ameriky, velké množství mesticů tvoří část populace v Mexiku, které je nejlidnatější španělsky hovořící zemí na světě.

Během koloniální éry přešlo mnoho domorodých Američanů na římský katolicismus a začalo mluvit španělským jazykem místo svých tradičních jazyků. Navíc mnoho domorodých Američanů uzavřelo sňatky s Evropany a měli s nimi potomky, kteří byli více podobní lidem evropského typu, a tedy měli i větší šanci na úspěch v životě vzhledem na kastovní rozvrstvení práv obyvatelstva ve španělských koloniích.

Po získání nezávislosti se stali mestici dominantní složkou obyvatelstva a označení mestic je v USA také běžně synonymem pojmu Hispánec nebo Latino.

Státy s dominantní populací mesticů a Indiánů.

Ve většině států Střední a Jižní Ameriky tvoří mesticové většinu obyvatelstva nebo její významnou část:

• Paraguay Paraguay – 95 %
• Kostarika Kostarika – 94 % (společně s Evropany)
• Salvador Salvador – 90 %
• Honduras Honduras – 90 %
• Venezuela Venezuela – 75–80 % (společně s mulaty)
• Panama Panama – 65–70 %
• Nikaragua Nikaragua – 69 %
• Chile Chile – 60  %
• Ekvádor Ekvádor – 72 %
• Mexiko Mexiko – 60 %
• Kolumbie Kolumbie – 52 %
• Belize Belize – 49 %
• Peru Peru – 37 %
• Bolívie Bolívie – 30 %
• Argentina Argentina – 18 %
• Uruguay Uruguay – 7 %

Míšencem mestice a zamba byl venezuelský prezident Hugo Chávez.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mestic na Wikimedia Commons