Cukrovar

Ve 2. polovině 19. století dosáhl počet současně pracujících cukrovarů na území Čech, Moravy a Slezska 214[1], od té doby klesá.

• První manufaktura na výrobu cukru byla otevřena v bývalém klášteře na Zbraslavi u Prahy roku 1787.
• První průmyslový cukrovar v Čechách byl otevřen roku 1829 v Kostelním Vydří u Dačic.
• Druhý od roku 1831 fungující cukrovar v Dobrovici je dodnes největším^[zdroj?!] a jediným nepřetržitě fungujícím^[zdroj?!] cukrovarem v Evropě.
• Cukrovar založený roku 1843 v Dačicích produkoval jako první na světě kostkový cukr. Další cukrovary byly například v Nymburku nebo v Hrochově Týnci.
• Praha: Na území Velké Prahy fungovaly cukrovary v Malé Chuchli (založen 1831, později přemístěn do Zbraslavského pivovaru a zrušen 1860), na Zbraslavi (v konventu kláštera, zanikl v 19. století), v Ruzyni (roku 1935 přebudován na trestnici), ve Vysočanech založený roku 1869, ve Vinoři (1870-1947, sloučen s Čakovickým, zbořen 2009), v Uhříněvsi (činnost ukončena v roce 1968)[2], v Modřanech a v Čakovicích. Oba ukončily v 90. letech 20. století svoji činnost: první byl zbořen, budovy druhého byly částečně rekonstruovány a slouží různým společnostem.

Na Moravě byl roku 1749 otevřen první cukrovar v Kvasicích. Mezi nejznámější patřil cukrovar v Židlochovicích, kde byla vynalezena difuze (z jeho budovy je dnes posilovna a tělocvična).

Od roku 2009 je počet funkčních cukrovarů ustálen na sedmi. Největším výrobcem je společnost Tereos TTD, a.s., která provozuje cukrovary v Dobrovici a v Českém Meziříčí.[3] Výroba v největším cukrovaru v Dobrovici se datuje od roku 1831.

Dobrovice

České Meziříčí

Hrušovany nad Jevišovkou

Litovel

Prosenice

Vrbátky

Opava

Poloha aktivních cukrovarů na území České republiky (stav od roku 2009)

• Dobrovice (s balírnou v bývalém cukrovaru Mělník)
• České Meziříčí
• Hrušovany nad Jevišovkou
• Litovel
• Prosenice
• Vrbátky
• Opava

• Cukrovarnictví
• Cukrovarnický palác
• Cukrovariv

• Cukrovarnictví, cukrovary a cukrovarníci. Národní technické muzeum, Národní zemědělské muzeum. 47/ Prameny a studie, 2011. [cit. 2017-07-24] pdf. ISBN (NZM) 978-80-86874-36-4, ISBN (NTM) 978-80-7037-206-7, ISSN 0862-8483. Dostupné online.
• J. GEBLER, Pohled do vývoje cukrovarnictví. Historie cukrovarnického průmyslu na území dnešní České republiky. VŠCHT Praha 2011,Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu cukrovar na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo cukrovar ve Wikislovníku
• Adresář průmyslu cukrovarnického republiky Československé na rok 1921. Praha: Spolek cukrovarnických úředníků, 1921. Dostupné online.