Josef Tadeáš Lumbe

Narodil se v rodině profesora Akademického gymnázia v Praze Josefa Daniela Lumbeho. Po filozofických studiích na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze v letech 1819–1822, kde získal titul doktora filozofie, se roku 1824 stal adjunktem fysicko-matematické stolice na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Zde setrval do roku 1827. V letech 1826–1834 byl vychovatelem u svobodného pána Lexy z Aehrenthalu. Zde se v souvislosti s návštěvami statku Doksany, patřícího jeho zaměstnavateli, začal zabývat problematikou zemědělského hospodaření. Od roku 1829 vyučoval zemědělské hospodářství na Českém stavovském polytechnickém ústavu (nynější ČVUT). Roku 1832 byl jmenován profesorem hospodářství na Karlo-Ferdinandově univerzitě a roku 1837 i profesorem na Českém stavovském polytechnickém ústavu. Zároveň byl v letech 1848–1864 i ředitelem této školy. Jeho předchůdcem v oboru zemědělském byl Emanuel Petr Michna, nástupcem pak Jan Baptista Lambl. Po mnoho let byl také prezidentem Vlastenecké hospodářské společnosti. V letech 1835–1853 rovněž působil ve funkci jednatele Pomologického spolku.[5]

25. dubna 1867 byl za zásluhy a rozvoj průmyslu a zemědělství v Čechách povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „z Malonic“ (von Mallonitz).[2][5]

Angažoval se i v politickém životě. Od roku 1861 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu, který ho roku 1867 zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii. Opětovně byl do Říšské rady zvolen v roce 1870 (slib složil 7. března 1871).[6] Na zemském sněmu se profiloval jako odborník na problematiku zemědělského školství a zasloužil se o legislativu v oblasti vodního hospodářství.[5]

Od roku 1846 vlastnil zámeček v Malonicích na Klatovsku. V majetku dědiců zámeček zůstal až do roku 1945, do 1. světové války zde také provozovali pivovar. Poslední majitelkou byla Marie Lumbe z Malonic.

Jeho bratrem byl MUDr. Karel Lumbe.