Vladimir Dal

Vladimir Ivanovič Dal, rusky Владимир Иванович Даль (22. listopadu 1801 – 4. října 1872)[1] byl ruský (v ukrajinském Luhansku narozený) jazykovědec a lexikograf, zakladatel Ruské geografické společnosti.

Vladimir Ivanovič Dal
Narození10.jul. / 22. listopadu 1801greg.
Luhansk
Úmrtí22. záříjul. / 4. října 1872greg. (ve věku 70 let)
Moskva
Místo pohřbeníVagaňkovský hřbitov
PseudonymКазак Луганский
Povolánílexikograf, jazykovědec, filozof, dialektolog, spisovatel, lékař, etnolog, autor dětské literatury, voják, sběratel pohádek a folklorista
NárodnostNěmci a Dáni
Alma materLékařská fakulta Imperátorské dorpatské univerzity
Tématalexikografie
Významná dílaTolkovyj slovar živogo velikorusskogo jazyka
Poslovicy russkogo naroda
O poverjach, sujeverijach i predrassudkach russkogo naroda
OceněníKonstantinova medaile
Řád sv. Vladimíra 1. třídy
Manžel(ka)Julija Christoforovna Andreová (1833–1838)
Jekatěrina Lvovna Sokolovová (od 1840)
DětiLev Vladimirovič Dal
Olga Vladimirovna Děmidovová
RodičeJohann Christian Dahl
PříbuzníKarl Ivanovič Dal (sourozenec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Význam

Byl odborníkem na turkické jazyky a zakladatelem turkologie. Jeho největším dílem byl Výkladový slovník živého ruského jazyka (Толко́вый слова́рь живо́го великору́сского языка), obsahující přes 200 000 slov, který Dal publikoval v letech 1863–1866. Dal pracoval na carském ministerstvu vnitra, kde neblaze proslul posilováním antisemitských legend, zejména poté, co byl carem Mikulášem I. pověřen prošetřením pověsti o údajných židovských rituálních vraždách křesťanských dětí. Dal připravil zvláštní zprávu k carovým rukám, kde uvedl, že většina židů sice o rituálních vraždách nikdy nic neslyšela, ale že rituální vraždy páchá jistá malá chasidská sekta (chasidismus byl mystickou větví judaismu). Dalova zpráva unikla na veřejnost a byla později mnohokrát přetištěna antisemitskými sdruženími, často bez určení Dalova autorství (kolovala zejména v Kyjevě roku 1914 během procesu s Menachemem Mendelem Bejlisem obviněným z rituální vraždy). Roku 2008 byl Dal zvolen do padesátky největších Rusů historie.[2]

Hrob V. Dala na Vagaňkovském hřbitově

Externí odkazy

Reference
  1. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-06-19]. Heslo ДАЛЬ. Dostupné online. (rusky)
  2. Poliakov, Léon. The History of Anti-Semitism: Suicidal Europe, 1870-1933. University of Pennsylvania Press. 2003.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.