Déodat Gratet de Dolomieu

Déodat Gratet de Dolomieu, celým jménem Dieudonné Sylvain Guy Tancredi de Dolomieu (23. června 1750, Dolomieu28. listopadu 1801, Châteauneuf[1]), byl francouzský mineralog a geolog. Studoval zejména geologické poměry Pyrenejí. Zabýval se vulkanologií a genezí magmatických hornin a minerálů. Je po něm nazvána sedimentární hornina a minerál se stejným názvem dolomit, stejně jako jeden z horských masivů Italských AlpDolomity.

Déodat Gratet de Dolomieu
Narození23. června 1750
Dolomieu
Úmrtí26. listopadu 1801 (ve věku 51 let)
Châteauneuf
Alma materMines ParisTech
Povolánígeolog, mineralog a vulkanolog
OceněníSuverénní řád Maltézských rytířů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se na zámku v Dolomieu nedaleko La Tour-du-Pin, jako jedno z 11 dětí Marquise de Dolomieu a jeho ženy Marie-Françoise de Berengere. Od mládí se zajímal o přírodu. Ve dvanácti letech vstoupil do armády, kde sloužil v Řádu maltézských rytířů. V osmnácti 18 letech během souboje usmrtil svého kolegu, za což byl odsouzen na doživotí, po 9 měsících ve vězení byl po zákroku papeže Klementa XIII. propuštěn.

Ve vězení studoval fyziku a po propuštění podnikl několik vědeckých cest po Středomoří.[2] Zajímal se o mineralogii, vulkanologii a vznik pohoří. Navzdory svému zájmu o sopky považoval za hlavní horotvornou sílu moře a dávné katastrofické události, čímž se zařadil mezi neptunisty a katastrofisty. Byl dobrým pozorovatelem přírodních jevů, mnoho času strávil sbíráním a kategorizací vzorků a údajů.

V roce 1780 Dolomieu pro neshody s nadřízenými odešel z armády a věnoval se pouze vědecké práci. Během cest do Tyrolských Alp Dolomieu objevil vápenatou usazenou horninu, která na rozdíl od vápence reagovala se slabou kyselinou jen velmi mírně. Tento objev zveřejnil v roce 1791 v časopise Journal de Physique. V roce 1782 Nicolas-Théodore de Saussure horninu a minerál, který ji tvořil, pojmenoval dolomit (franc. Dolomit). Podle převládající horniny byla pojmenována i část Alp v Itálii, která se dnes jmenuje Dolomity.

Dolomieu byl jedním z prvních příznivců Francouzské revoluce, která začala v roce 1789. Po popravě svého přítele, vévody de la Rochefoucauld, s revolucí přestal sympatizovat. Byl sympatizantem Napoleona Bonaparte. V roce 1795 během revolučních událostí přišel o celý svůj majetek a tak přijal místo profesora přírodních věd na École Centrale v Paříži. Podílel se také na zpracování mineralogické části francouzské metodické Encyklopedie. O rok později byl jmenován do funkce báňského inspektora a profesora na pařížské vysoké škole báňské.

V roce 1798 se jako člen Commission des sciences et des arts podílel na Napoleonově tažení do Egypta, během expedice však onemocněl a v březnu 1799 Severní Afriku opustil. Během návratu z Alexandrie však byla loď, na níž se plavil, nucena v důsledku špatného počasí vplout do italského přístavu Taranto. Následně byl na příkaz velmistra Řádu maltézských rytířů zatčen v italské Neapoli a převezen na Sicílii do Messiny, kde dva roky strávil ve vězení ve špatných podmínkách. Důvodem jeho zatčení byla účast na zprostředkování kapitulace Malty Napoleonovi. Proti jeho uvěznění protestovala i světová vědecká veřejnost, jeho propuštění však bylo dosaženo až po opětovném získání Itálie Napoleonem po bitvě u Marenga v roce 1801. Po propuštění se věnoval mineralogii v Pařížském muzeu přírodní historie. Zemřel půl roku po propuštění v důsledku špatného zdravotního stavu způsobeného špatnými podmínkami ve vězení.[2] Jeho velká kolekce minerálů se dnes nachází v přírodovědném muzeu v Paříži.

Na vulkanickém ostrově Réunion v Indickém oceánu byl po něm pojmenován kráter „Dolomieu“, jde o hlavní kráter aktivní sopky Piton de la Fournaise.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Déodat Gratet de Dolomieu na slovenské Wikipedii a Déodat Gratet de Dolomieu na anglické Wikipedii.

  1. Déodat de Dolomieu. www.dolomiti.org [online]. [cit. 2019-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-29.
  2. http://www.univie.ac.at Archivováno 11. 6. 2007 na Wayback Machine přístup 2015-7-15

Literatura

  • Paul Caminada: Das abenteuerliche Leben des Forschungsreisenden Déodat de Dolomieu (1750-1801). Projekt Verlag, 2006, ISBN 978-3866341418.
  • Paul Caminada: Der Forschungsreisende Déodat de Dolomieu (1750-1801). Der Namensgeber der Dolomiten. In: Die Alpen. Nr. 3, 2008, S. 42-45.
  • Charles-Vallin, T. (2003). Les aventures du chevalier géologue Déodat de Dolomieu. Presses Universitaires de Grenoble, Grenoble. pp. 296 p.
  • Gaudant, J., ed. (2005). Dolomieu et la géologie de son temps. Les Presses de l'École des Mines de Paris, Paris. pp. 200 p.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.