Železniční hraniční přechody České republiky
Železniční hraniční přechody České republiky, stav z roku 2011. Přechody uvedené kurzívou byly fyzicky zrušeny. Rok otevření trati uveden v závorce.
Znovuzavedení přeshraničního provozu mezi Sebnitz a Dolní Poustevnou bylo již několikrát odloženo, ale nakonec od července 2014 vlaky začaly opět jezdit
Pokud by na žádné železniční trati překračující hranice České republiky nebyl zastaven provoz, bylo by dnes k cestám do zahraničí možno využít více než padesát železničních hraničních přechodů. Vzhledem k uzavírkám tratí a změnám jízdních řádů je dnes pravidelná osobní přeprava provozována pouze na polovině z nich.
Po únosu tzv "vlaku svobody", uskutečněném v září 1951, padlo rozhodnutí vytrhat koleje na mnoha dalších nevyužívaných hraničních přechodech, aby se zabránilo podobným incidentům.[1]
ČR – Rakouská republika
Osobní vlak čekající 700 metrů od bývalého hraničního přechodu Laa - Hevlín na odjezd do Vídně
- Břeclav – Hohenau (1839), viz Severní dráha císaře Ferdinanda
- Novosedly – Laa an der Thaya (1872–1930), zrušen
- Hevlín – Laa an der Thaya (1870), zrušen, existují úvahy o obnovení, nepravděpodobné
- Znojmo – Retz (1871)
- Slavonice – Fratres (1903–1948), obnova nepravděpodobná
- České Velenice – Breitensee (1900–1950), úzkorozchodná trať Waldviertelbahn do Litschau
- České Velenice – Gmünd (1869)
- České Velenice – Gmünd (1902–1950), úzkorozchodná trať do Groß Gerungs, po mostě přes Lužnici nyní vede stezka k pěšímu hraničnímu přechodu
- Horní Dvořiště – Summerau (1871), vznikl po změně trasování trati bývalé koněspřežné dráhy České Budějovice-Linec[2]
ČR – Spolková republika Německo
Slavnostní obnovení provozu na přechodu Potůčky-Johanngeorgenstadt v roce 1992
- Stožec – Haidmühle, uveden do provozu 1910, v roce 1948 provoz přerušen, 1951 odstraněny koleje. V současné provozuje spolek Pošumavská jižní dráha muzejní provoz na 105 m dlouhém úseku.[3]
- Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein (1877), po 2. světové válce zrušen, od 1991 obnovena osobní doprava
- Česká Kubice – Furth im Wald (1861), v padesátých a šedesátých letech 20. století přerušena osobní doprava
- Cheb – Waldsassen (1865–1945), zrušen, nyní cyklostezka
- Cheb – Schirnding (1883)
- Aš – Selb-Plößberg (1865), po 2. světové válce zastavena osobní doprava, nákladní doprava ukončena v roce 1995,[4] od prosince 2015 obnovena osobní doprava[5] [6]
- Hranice v Čechách – Adorf (1906-1945), zrušen
- Vojtanov – Bad Brambach (1865), viz Železniční trať Františkovy Lázně – Bad Brambach
- Kraslice – Klingenthal (1886), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 1999, dnes pouze osobní doprava, viz Železniční trať Sokolov–Kraslice
- Potůčky – Johanngeorgenstadt (1889), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 1992, dnes pouze osobní doprava, viz Železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt
- Vejprty – Bärenstein (1872), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 1993, 2014–2015 osobní doprava zastavena. 2016 osobní doprava opět obnovena.
- Křimov – Reitzenhain (1875), 1945 zrušen
- Moldava v Krušných Horách – Holzhau, (1884–1945), o obnovení se jedná, viz Moldavská horská dráha
- Děčín – Bad Schandau (1851), viz Železniční trať Děčín – Dresden-Neustadt
- Dolní Poustevna – Sebnitz, (1905–1945; 2014–), provoz obnoven v červenci 2014, viz Železniční trať Rumburk–Sebnitz
- Rumburk – Ebersbach (1873), osobní doprava zrušena v roce 2010, viz Železniční trať Rumburk–Ebersbach
- Varnsdorf – Seifhennersdorf (1871), dnes pouze osobní doprava
- Varnsdorf – Großschönau (Sasko) (1871), dnes pouze osobní doprava
- Hrádek nad Nisou – Zittau (1859), dnes přes území Polska, viz Železniční trať Liberec–Zittau
ČR – Polská republika
Konec trati v Otovicích (2007)
- Heřmanice – Bogatynia (Reichenau), zrušen (1900–1945, viz Železniční trať Frýdlant v Čechách - Heřmanice)
- Frýdlant – Zawidów (Seidenberg) (1875), dnes pouze nákladní doprava
- Jindřichovice pod Smrkem – Mirsk (Friedeberg) (1904–1945), zrušen
- Harrachov – Szklarska Poręba Górna (1902), před výměnou území s Polskem byl hraničním bodem most přes Jizeru mezi Kořenovem a Harrachovem, viz Tanvaldská ozubnicová dráha
- Královec – Lubawka (1869), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 2008, dnes pouze sezónní osobní doprava
- Meziměstí – Mieroszów (1877), Mezi roky 2003–2018 bez osobního provozu. Od roku 2018 zavedena sezónní osobní doprava. Občasná nákladní doprava.
- Otovice – Tłumaczów (Tuntschendorf) (1889), zrušen, v současné době existují plány na opětovné vybudování potřebné infrastruktury pro pravidelný nákladní provoz, důvodem je zprovoznění obnovené železniční tratě na úseku Tłumaczów – Ścinawka Średnia v režimu vlečky.
- Náchod – Kudowa Zdrój (pouze 1945), viz železniční trať Kłodzko – Kudowa Zdrój
- Lichkov – Międzylesie (1875)
- Bernartice – Dziewiętlice (1896), zrušen
- Vidnava – Kałków-Łąka (1911), zrušen
- Mikulovice – Głuchołazy (1888), využíván jako peáž pro spojení Mikulovice – Jindřichov ve Slezsku, od prosince 2006 umožněn nástup a výstup cestujících ve stanici Głuchołazy
- Jindřichov ve Slezsku – Głuchołazy (1875)
- Krnov – Głubczyce (1873), zrušen
- Opava – Pilszcz (1909–1945), zrušen
- Chuchelná – Krzanowice (1895), zrušen, obnova uvedena v dopravní koncepci kraje, nepravděpodobná
- Bohumín – Chałupki (1848)
- Petrovice u Karviné – Zebrzydowice (Seibersdorf) (1855)
- Albrechtice – Marklowice (1914–1931), zrušen po ustavení státních hranic, zachovaly se jen patky mostu přes Olši
- Český Těšín – Cieszyn (1888) (administrativně se jedná o dva přechody: Český Těšín – Cieszyn, který je využíván pouze pro osobní dopravu, a Český Těšín – Cieszyn Marklowice, využívaný pouze pro nákladní dopravu)–
ČR – Slovenská republika
- Mosty u Jablunkova – Čadca (1871), viz Železniční trať Bohumín - Čadca
- Horní Lideč – Lúky pod Makytou (1937)
- Vlárský průsmyk – Horné Srnie (1888), osobní i nákladní doprava
- Velká nad Veličkou – Vrbovce (1929), pouze osobní doprava
- Sudoměřice nad Moravou – Skalica na Slovensku (1893), bez pravidelné dopravy
- Hodonín – Holíč (1891), bez pravidelné dopravy, v případě výluk na trati Břeclav – Kúty využíván pro odklony
- Lanžhot – Kúty (1900)
Nerealizované projekty
- Nová Bystřice – Litschau (úzkorozchodné tratě), viz Železniční trať Jindřichův Hradec - Nová Bystřice
- Vejprty – Jöhstadt, prodloužení úzkorozchodné Přísečnické dráhy
- Moldava – Hermsdorf-Rehefeld, úzkorozchodná Pöbelská dráha do Schmiedebergu na Weisseritzské dráze
- Dubí - Altenberg, projekt propojení úvraťové stanice Dubí a stanice Altenberg tunelem o délce cca 4km skrz masiv Krušných hor měl umožnit některým vlakům bezúvraťové projetí stanice Dubí a odlehčit tak provozu tehdy přetížené dráhy Most-Moldava. Stavba nikdy nebyla zahájena.
- Dolní Světlá – Jonsdorf, prodloužení Žitavské úzkorozchodné dráhy
- Osoblaha – Deutsch Rasselwitz (Racławice Śląskie), z vojenskopolitických důvodů dostala přednost úzkorozchodná dráha z Třemešné. Existují úvahy o prodloužení úzkorozchodné železnice z Osoblahy do Racławic Śląskich.
- Petřkovice – Annaberg (dnešní Chałupki), viz Železniční trať Opava východ - Hlučín
- Velké Karlovice – Makov
Poznámky
- JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Dokořán, 2009. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 126.
- viz dráhařský atlas na serveru zelpage.cz, list 82. Původní trasování je též zachyceno na on-line mapách na portálu centrum.cz
- České dráhy: Trať, která je trochu neobyčejná
- https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/obnova-zeleznicni-trati-z-ase-do-selbu.A151119_2206337_vary-zpravy_prz
- https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1627632-novy-jizdni-rad-cr-jako-srdce-evropy-s-infarktem
- https://web.archive.org/web/20150402103732/http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/az-selb-2014.html
Reference
- SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0.
- Data zahájení provozu na tratích v ČR na Vlak-Site (http://vlak.wz.cz/)
Portály: Česko | Železnice
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.