Bad Schandau

Bad Schandau (zastarale česky dle Ottova slovníku naučného z 19. století Žandov nebo řidčeji Žandava či Šandov[4]) je malé lázeňské město v Německu, v Saském Švýcarsku. Leží ve spolkové zemi Sasko na pravém břehu Labe nedaleko česko-německé státní hranice zhruba 35 km jihovýchodně od Drážďan. Město, které má přibližně 3 500[1] obyvatel, spadá do zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge), jehož centrem je město Pirna. Bad Schandau je zároveň správním střediskem spolku obcí Bad Schandau (Verwaltungsgemeinschaft Bad Schandau).

Bad Schandau
Pohled na město přes řeku Labe

znak
Poloha
Souřadnice50°55′ s. š., 14°9′ v. d.
Nadmořská výška146 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresSaské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Administrativní dělení8 místních částí

Poloha města Bad Schandau v rámci zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Bad Schandau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha46,8 km²
Počet obyvatel3 470 (2021)[1]
Hustota zalidnění74,2 obyv./km²
Etnické složeníNěmci 97,8 %[2]
Náboženské složeníProtestantství 17,8 %
Římskokatolická církev 3,1 %[2]
Správa
Statusměsto
StarostaThomas Kunack (WV Tourismus)[3]
Vznik14. století
Oficiální webwww.bad-schandau.de
Adresa obecního úřaduDresdner Straße 3
01814 Bad Schandau
Telefonní předvolba035022
PSČ01812–01814
Označení vozidelPIR, DW, FTL, SEB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Správní členění spolku obcí Bad Schandau

Město se skládá ze staré městské zástavby Bad Schandau a dalších 7 místních částí – Krippen, Porschdorf, Postelwitz, Prossen, Schmilka, Ostrau a Waltersdorf.

Bad Schandau

V první polovině 14. století získali němečtí kolonisté od vrchnosti z panství Hohnstein labské louky mezi Rathmannsdorfem a Postelwitzem a založili zde obchodní centrum.

Bad Schandau na konci 19. století

Písemně bylo Schandau poprvé zmíněno roku 1445 a obdrželo díky své důležité poloze na Labi statut města (1467). Přibližně od roku 1800 je město lázněmi a tím i vyhledávaným letoviskem. V roce 1877 zde byl postaven most. Roku 1920 byl městu udělen úřední titul "Bad" – lázně, jenž je dodnes používán v názvu.

Bad Schandau je od roku 1898 nejmenší německé město s vlastním tramvajovým provozem, který je vyhledávanou turistickou atrakcí.

Město bylo těžce postiženo povodněmi v letech 1845, 2002 a 2006. V roce 2002 se pohybovala hladina Labe 9,78 metru nad normálem. Roku 1845 to bylo dokonce 9,82 metru.

1. ledna 2000 vytvořily Bad Schandau, Porschdorf, Rathmannsdorf a Reinhardtsdorf-Schöna společný správní celek.

1. ledna 2012 byla do města začleněna obec Porschdorf s místními částmi Neuporschdorf, Waltersdorf a Prossen.

Krippen
Podrobnější informace naleznete v článku Krippen.

Krippen leží jako jediná místní část Bad Schandau na levém břehu Labe. V 19. století zde působil Friedrich Gottlob Keller, vynálezce broušení dřeva pro výrobu papíru, kterému je zde věnováno muzeum.

Postelwitz
Podrobnější informace naleznete v článku Postelwitz.

Jedná se o dvoukilometrovou řadu domů, která je natěsnána u skalního svahu, podél Labe, směrem k hranicím ČR. Původní slovanské osídlení rybářů, stavitelů lodí a pracovníků kamenolomu je zmíněno již k roku 1446. Kovárna na výrobu kotev zde působila až do roku 1968. Kamenolomy fungovaly od druhé poloviny 16. století do roku 1907. Zachované hrázděné domy č. 55-67, "Siebenbrüderhäuser" – "Domy sedmi bratrů", vznikly dle pověsti tak, že jeden rybář nechal pro každého syna postavit jeden dům. Jeho vlastní dům předčil svými rozměry ale všechny ostatní. 1.1.1934 byla obec včleněna do Bad Schandau. V roce 2009 čítal Postelwitz 282 obyvatel.

Ostrau
Podrobnější informace naleznete v článku Ostrau (Bad Schandau).

Ostrau leží 130 metrů nad Labem, čili 245 metrů nad mořem. Se Schandau je Ostrau přímo spojeno od roku 1904 elektrickým výtahem, který byl vystavěn na popud hoteliéra Rudolfa Sendiga, jenž celý projekt i financoval. Městskou část ztělesnují především staré hrázděné statky, penziony, prázdninové ubytovny, vily, hostince, rodinné domky a moderní lázně. Se svými 100 obyvateli byla obec na "své" exponované výšině do konce 19. století pozoruhodným odloučeným celkem. Právě tato poloha vedla k myšlence zřídit výtah, ovšem s výhledem na vybudování exkluzivního turistického centra se sportovišti a letištěm. Nakonec došlo ale jen k výstavbě výše zmíněného výtahu a několika dřevěných vil ve skandinávském stylu. K roku 2007 mělo Ostrau 541 obyvatel.

Schmilka
Podrobnější informace naleznete v článku Schmilka.

Schmilka leží zhruba 6,5 km od centra Bad Schandau, v nadmořské výšce 117 metrů, přímo na hranicích s Českou republikou. Jde o východisko turistických tras do NP Saské Švýcarsko, především do pískovcových skal Schrammstein a Rauchenstein a také na vrchol hory Velký Winterberg (Großer Winterberg). V obci se nachází řada hrázděných domů s nádhernými malovanými fasádami. V roce 2009 měla Schmilka 137 obyvatel. Prochází tudy silnice B172 směrem do Pirny a do Drážďan. Na levém břehu Labe, kam se lze přes řeku dostat přívozem, je železniční zastávka Schmilka-Hirschmühle. Podél trati a Labe je vybudována cyklistická stezka, vedoucí z ČR do Pirny a dál na sever.

Souprava Kirnitzschtalbahn v zimě

Pamětihodnosti
  • hotely z doby německého císařství (1871–1918) na břehu Labe
  • evangelický kostel svatého Jana s osmibokou věží (St.-Johanniskirche) – dokončen roku 1679, barokní kopuli obdržela věž roku 1711 po městském požáru, vnitřní podoba kostela s dřevěným kazetovým stropem, jednopatrovou emporou a barevnými okny v prostoru oltáře je výsledkem rozsáhlé přestavby z let 1876/77, velmi cenný je dvoupatrový renesanční oltář z pískovce, který nejprve stál v letech 1760–1902 v kostele sv. Anny v Drážďanech
  • bývalá radnice (1863) s renesančními stavbami v okolí a Sendigovou kašnou (1896)
  • klasicistní kostel Panny Marie (Prostřednice všech milostí) postavený roku 1886 jako vila ruských diplomatů, roku 1927 vysvěcen jako kostel
  • výtah do Ostrau – 50 metrů vysoká konstrukce, vystavěná v letech 1904–1905, od r. 1954 kulturní památka, u turistů velmi oblíben kvůli výhledům na Saské Švýcarsko
  • Kirnitzschtalbahn – historická tramvajová trať, spojující Bad Schandau a výletní místo u Lichtenhainského vodopádu
  • Ostrauská plošina – oblast Ostrau nad Schandau, nabízející turistům vyhlídku na Falkenstein a Schrammsteine
  • železniční most Carolabrücke postavený v letech 1874–1877
  • silniční most Elbbrücke z roku 1977
  • expresionistická radnice z 20. let 20. století
  • novorománská hřbitovní kaple z roku 1887

Muzea
  • Městská galerie (Stadtgalerie)
  • Vlastivědné muzeum (Heimatmuseum)
  • Centrum národního parku (Nationalparkzentrum)
  • Muzeum Friedricha Gottloba Kellera v Krippenu (Friedrich Gottlob Keller-Museum)

Doprava

Na levém břehu leží železniční trať Děčín–Drážďany. Nádraží Bad Schandau bylo v letech 2008–2011 kompletně zrekonstruováno. Staví zde vlaky EuroCity (trasa Praha-Berlín). V blízkosti nádraží se nalézá i nádraží autobusové. V rámci regionální dopravy je možné dojet S-Bahnem do Drážďan a dále do Míšně či osobním vlakem do Sebnitzu nebo do Děčína. V Bad Schandau a okolí je k dispozici rovněž řada přívozů, včetně přívozu od nádraží do centra města. Autem lze do města dojet po silnici ze Hřenska.

Od 7. 7. 2014, kdy bylo obnoveno železniční spojení Sebnitz – Dolní Poustevna je Bad Schandau jedna ze zastávek na "Dráze národního parku" Rumburk – Sebnitz – Bad Schandau – Děčín.

Partnerská města
  • Česká Kamenice – Česko
  • Überlingen – Německo
  • Fichtenau – Německo
  • Gößweinstein – Německo

Fotogalerie
  • „Siebenbrüderhäuser“ v Postelwitz
  • Centrum Bad Schandau
  • Kostel sv. Jana
  • Mlýn ve Schmilce
  • Výtah do Ostrau
  • Náměstí
  • Železniční stanice

Odkazy

Reference
  1. Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2021-08-03]
  2. Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2017-03-18]. Dostupné v archivu. (německy)
  3. http://www.statistik.sachsen.de/wpr_neu/pkg_s10_bmlr.prc_erg_bm?p_bz_bzid=BM152&p_ebene=GE&p_ort=14628030
  4. Žandov. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1908. Dostupné online. S. 756.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.