Tunel

Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinnou vyvýšeninu, pod mořem, říčním tokem či městem. Obvykle slouží pro silniční, kolejovou nebo pěší dopravu. Vodní tunely vybudované k přivádění nebo odvádění vody se někdy označují též jako štoly. Železniční i silniční tunely i prostory metra ve válečných dobách mohou posloužit též jako protiletecké kryty pro obyvatelstvo nebo pro válečnou výrobu. Výstavba tunelu se nazývá tunelování. Metaforicky přenesený význam slova tunelování se stal označením pro druh hospodářského podvodu.

Tunel metra

Nejdelším tunelem světa je železniční Gotthardský úpatní tunel ve Švýcarsku, který má délku 57 km.

V České republice je v roce 2009 nejdelším silničním tunelem tunel Panenská (2115 metrů) a z budovaných silničních tunelů tunel Blanka (5502 metrů), z železničních tunelů je nejdelší Ejpovický tunel (4150 metrů), zamýšlený Barrandovský tunel na vysokorychlostní trati Praha – Beroun by měl měřit asi 19 km. Celkovou délkou je však předčí tunely pražského metra nebo pražské kolektorové sítě. (Podrobněji v článku Tunely v Česku.)

Historie tunelů

Nejstarší tunely se stavěly pravděpodobně pro účely zavlažování. Římané tunely využívaly ke spojeni akvaduktů přivádějících vodu. První významný tunel pro přepravu nákladů byl postaven až roku 1670, kdy byl proražen 158 metrů dlouhý tunel srze skalnatý kopec blízko Béziers ve Francii. Stavbu tunelů urychlil vývoj železnice v 19. století. Tuto činnost významně usnadnil Marc Brunel, který roku 1818 vynalezl razicí štít během ražení tunelu pod Temží. Tento vynález významně ulehčil stavbu tunelů. První železniční tunely vznikly mnohdy metodou, při které byl vyhlouben velký výkop a ten se pak překryl. Pod vodou se tunel může stavět z prefabrikovaných betonových sekcí, které se upevní a spojí. Voda a kal je následně odčerpána. Existuje však více metod. Moderní způsob „automatického“ hloubení tunelů, využívá hydraulicky poháněnou frézovací hlavu s řeznými zuby z karbidu wolframu.

Nejdelší tunely světa

Seznam obsahuje všechny tunely dlouhé nejméně 16 km. Nezahrnuje tunelové vodovodní přivaděče, kolektory ani tunely metra.

Název Stát Délka v m
 Zahájení provozu
 Využití Trasa
Gotthardský úpatní tunel Švýcarsko 57 072 2016 železniční Curych – Lugano
Seikan Japonsko 53 841 1988 železniční[1] Aomori – Hakodate
Eurotunel Francie – Spojené království 50 450 1994 železniční Calais – Folkestone
Nový Lötschberský tunel Švýcarsko 34 577 2007 železniční Bern – Brig
Nový Tunel Guanjiao Čína 32 605 2014 železniční Si-ning – Golmud
Tunel Guadarrama Španělsko 28 377 2007 železniční AVE Madrid – Valladolid
Tchajchangský tunel Čína 27 848 2009 železniční CRH Š’-ťia-čuang – Tchaj-jüan
Tunel Hakkóda Japonsko 26 455 2010 železniční Šinkansen Hačinohe – Aomori
Tunel Iwate-ičinohe Japonsko 25 810 2002 železniční Šinkansen Morioka – Hačinohe
Lærdalský tunel Norsko 24 510 2000 silniční Lærdal – Aurland
Tunel Lainzer/Wienerwald Rakousko 23 844 2012 železniční Vídeň – Linec
Tunel Daišimizu Japonsko 22 221 1982 železniční Šinkansen Niigata – Tokio
Tunel Qingyunshan Čína 22 175 2013 železniční Nan-čchang - Pchu-tchien
Tunel Lüliangshan Čína 20 785 2011 železniční Tchaj-jüan - Jin-čchuan
Tunel Geumjeong Jižní Korea 20 323 2010 železniční KTX Daegu – Pusan
Tunel Wushaoling Čína 20 050 2006 železniční Lien-jün-kang – Urumči
Simplonský tunel II Itálie – Švýcarsko 19 824 1922 železniční Brig – Milano
Simplonský tunel I Itálie – Švýcarsko 19 803 1906 železniční Brig – Milano
Tunel Vereina Švýcarsko 19 058 1999 železniční[2] Klosters – Saglians
Tunel Šin-kanmon Japonsko 18 713 1975 železniční Šinkansen Kitakjúšú – Šimonoseki
Tunel Vaglia Itálie 18 561 2009 železniční TAV Bologna – Florencie
Tunel Appennino Itálie 18 507 1934 železniční Bologna – Florencie
Tunel Čchin-ling Čína 18 457 2002 železniční Si-an – An-kchang
Tunel Zhongnanšan Čína 18 040 2007 silniční[3] Si-an – An-kchang
Tunel Xuefengshan Čína 17 892 2013 železniční Nan-čchang - Pchu-tchien
Tunel Gaoganshan Čína 17 612 2013 železniční Nan-čchang - Pchu-tchien
Tuenl Yongshouliang Čína 17 161 2013 železniční Si-an - Pching-liang
Gotthardský silniční tunel Švýcarsko 16 918 1980 silniční Lucern – Lugano
Tunel Rokkô Japonsko 16 250 1972 železniční Šinkansen Ósaka – Kóbe
Tunel Solan Jižní Korea 16 240 2012 železniční Taebaek – Samcheok
Mnoho kratších tunelů

Ve stavbě

Tento seznam nezahrnuje tunely v projekční fázi ani ve fázi ražení průzkumné štoly.

Název Stát Délka v m
 Plánované zahájení
provozu		 Využití Trasa
Brennerský úpatní tunel Rakousko - Itálie 55 000 2028 železniční Innsbruck-Bolzano
Tunel Gaoligongshan Čína 34 531 2016 železniční Ta-li - Rui-li
Koralmský tunel Rakousko 32 893 2023 železniční Koralmská dráha
Tunel Ping'an Čína 28 398 2017 železniční Čcheng-tu - Lan-čou
Západní tunel Qinling Čína 28 236 2015 železniční Železniční trať Golmud–Lhasa
Semmerinský úpatní tunel Rakousko 27 300 2025 železniční Vídeň - Bruck an der Mur
Tunel Musil Jižní Korea 25 080 2018 železniční Wondžu - Čečchon
Tunel Minshan Čína 25 047 2017 železniční Čcheng-tu - Lan-čou
Tunel Pajares Španělsko 24 667 2023 železniční AVE Valladolid – Gijón
Tunel Iijama Japonsko 22 225 2015 železniční Šinkansen Nagano – Kanazawa

Odkazy

Reference
  1. úzkorozchodná železnice, rozšíření na normální rozchod možné
  2. Úzkorozchodná železnice
  3. dálniční, dva dvoupruhové tubusy

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.