Litschau

Litschau (česky Ličov nebo Líčov[2]) je nejsevernější rakouské město. Leží v okrese Gmünd v Dolních Rakousích. Má rozlohu 82 km² a leží 531 m n. m. K 1. lednu 2021 zde žilo 2192 obyvatel.

Litschau
Hrad v Litschau

znak
Poloha
Souřadnice48°56′36″ s. š., 15°2′44″ v. d.
Nadmořská výška531 m n. m.
StátRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresGmünd
Litschau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha81,1 km²
Počet obyvatel2 259 (2018)[1]
Hustota zalidnění27,9 obyv./km²
Správa
Statusměsto
Oficiální webwww.litschau.at
E-mailgemeinde@litschau.at
Telefonní předvolba02865
PSČ3874
Označení vozidelGD
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město je vzdáleno pět kilometrů od českého města Chlumu u Třeboně. Jméno Litschau je slovanského původu a lze je vysledovat až k Ličov- utvořenému z osobního jména Lič.[3] Nachází se zde hrad založený roku 1260, který je v držení moravsko-rakouského šlechtického rodu Seilernů-Aspangů. Někdejší hradní město vzniklo ve 13. století a sloužilo k opevnění hranice.

Městem protéká řeka Reissbach (česky Dračice).

Ve městě je mateřská škola, základní a střední škola. Do Ličova vede úzkorozchodná dráha z Gmündu a končí zde.

Členění obce

Obec má 11 částí (v závorce je uveden počet obyvatel k 1. lednu 2015):

  • Gopprechts (163)
  • Hörmanns bei Litschau (92)
  • Josefsthal (1)
  • Litschau (1398)
  • Loimanns (141)
  • Reichenbach (47)
  • Reitzenschlag (149)
  • Saaß (53)
  • Schandachen (84)
  • Schlag (73)
  • Schönau bei Litschau (74)

Historie

Počátky města v podhradí hradu Litschau se datují 13. stoletím. V roce 1297 Habsburkové udělili městu právo trhu a díky obchodu se město mohlo začít rozvíjet.

Nejhorším historickým obdobím pro město bylo 16. století a doba rolnických povstání (1524–1525 německá selská válka) a následující třicetiletá válka (1618–1648).

V roce 1971 mělo město 3300 obyvatel.

Starostové
  • 1994–2014 Otto Huslich (ÖVP)[4]
  • od roku 2014 Rainer Hirschmann (ÖVP)

Galerie
  • Parní lokomotiva na nádraží v Litschau (v pozadí hrad)
  • Litschau, vyobrazení v publikaci G. M. Vischera Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae[5]
  • Renovovaná nádražní budova s vinnou révou vysazenou okolo roku 1900, která porůstá celou čekárnu stanice
  • Památník rakouského básníka Roberta Hamerlinga (vl. jm. Rupert Johann Hammerling)
  • Více než stoletá réva na nádraží
  • Přechod Schlag – Staňkov
Panské jezero u Litschau

Reference
  1. Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
  3. BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.
  4. Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014
  5. VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Literatura
  • BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993. 414 s. ISBN 3-216-30043-9.
  • VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Související články

Waldviertelská železnice

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.