Hohenau an der March

Hohenau an der March (zastarale česky Cáhnov[1]) je městys se 2 772 obyvateli v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousko, okres Gänserndorf na hranici s Českou republikou a se Slovenskem nedaleko soutoku Moravy a Dyje.

Hohenau an der March
Kostel v Hohenau

znak
Poloha
Souřadnice48°36′ s. š., 16°54′ v. d.
Nadmořská výška155 m n. m.
StátRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousko
OkresGänserndorf
Hohenau an der March
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha23,37 km²
Počet obyvatel2 772 (2004)
Hustota zalidnění118,6 obyv./km²
Správa
Statusměstys
StarostaRobert Freitag
Oficiální webwww.hohenau-march.at
E-mailgemeindeamt@hohenau.at
PSČ2273
Označení vozidelGF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Cukrovar v Hohenau
Cukrovar přitahuje díky teplé chladicí odpadní vodě různé tažné ptáky

Poloha

Hohenau leží v severovýchodní části území Weinviertel, ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Plocha katastrálního území je 23,37 km², přičemž 6,18 procent plochy je zalesněno. K obci nepatří žádné jiné další katastrální území.

Historie

Založení obce se datuje mezi roky 1043 a 1050. Z roku 1359 pochází první písemná zmínka o Cáhnově jako o obci s právem pořádat trhy. V obci se později usídlili Charváté, kteří zde tvořili nejméně polovinu obyvatel (Jeřábek: Moravští Charváti). V roce 1920 byla obec trvale přiřčena Rakousku, ačkoliv spolu s šesti okolními obcemi byla etnicky charvátská, resp. moravská. Slovanské obyvatelstvo bylo rakouskými úřady přinuceno se germanizovat, a dnes původní slovanskou většinu připomíná už jen hojný počet moravských a charvátských příjmení.

Vývoj počtu obyvatel
  • Roku 1971 3 591 obyvatel
  • Roku 1981 3 205 obyvatel
  • Roku 1991 2 815 obyvatel
  • Roku 2001 2 772 obyvatel

Politika

Starostou městysu je Robert Freitag, tajemníkem Erwin Gradner. V obecní radě je rozděleno celkem 21 mandátů na základě výsledků voleb v roce 2005 následovně:

Hospodářství

Hospodářsky důležité pro Cáhnov bylo založení cukrovaru v roce 1867, nyní patřícího koncernu Agrana. V roce 2006 byl cukrovar kvůli trvale klesajícím světovým cenám cukru uzavřen. Tím ubyla v hospodářsky slabém regionu další pracovní místa.

Dle sčítání lidu v roce 2001 bylo pracovně činných 1101 obyvatel, což představovalo 40,8 procent obyvatelstva.

Doprava a infrastruktura

V obci se nachází železniční stanice na elektrifikované trati z Vídně do Břeclavi, která je součástí někdejší Severní dráhy císaře Ferdinanda. Někdejší pontonový most přes pohraniční řeku Moravu byl v roce 2005 nahrazen mostem novým. Tímto byl dosaženo kvalitnějšího spojení se Slovenskem.

Turistika

Okolí obce je ideální pro cykloturistiku. Hodně je zde rozšířen rekreační rybolov.

Zajímavosti

V prostoru dvora Facihof za cukrovarem se nachází již desítky let rybník, který byl zásobárnou chladicí vody pro cukrovar. Tento rybník nezamrzal ani při nízkých venkovních teplotách. Tímto se vytvořil uměle jedinečný biotop a ráj pro tažné ptactvo. Tento rybník využívaly během zimy jako zastávku především divoké kachny a divoké husy během jejich tahu na jih. Na okraji rybníka vznikla za tímto účelem dřevěná veřejně přístupná pozorovatelna. Vinou uzavření cukrovaru zmizeli ptáci a nyní se rybník využívá k chovu ryb.

Reference
  1. Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.