Olše (řeka)

Olše ústící do Odry (pohled z ČR, povodeň říjen 2020)

Pramení nedaleko polské vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech v nadmořské výšce 840–880 m. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry u polské vesnice Olza ve výši 195 m n. m.

Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,5 činí 15,4 m³/s.[2] Maximální průtok na témže místě 17. května 2010 dosáhl cca 1 030 m³/s.

Hlásné profily:[3][4][2]

Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná (k 1. 1. 2014 zde žilo 57 005 obyvatel). V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Zámeček v Petrovicích stojí nad řekou Petrůvkou, přítokem Olše, jen 7 km od ní. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.

V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza, pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (a s významem „olše“ nesouvisí).[5]

Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruuje kořenovou podobu *el-g/*ol-g- „zapáchat, hnít“, Olza tedy znamená dle Udolpha „páchnoucí řeka“. Ondřej Šefčík etymologizuje – dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vzniklá z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen „tok“, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.[6]

V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy se čte Olza). Název Olsza [olša] či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.[7] Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za navrácení jména Olza v Česku.[8]

„Olše, ta odvěky polská řeka“ - polská propaganda v době polského záboru východní části československého Těšínska v roce 1938

Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.

• 
  Olše v Bukovci
• 
  Olše v Hrádku
• 
  Olše v Karviné
• 
  Olše ve Věřňovicích