Zdeněk Zuska

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a pracoval několik let jako prokurátor v Ostravě. Roku 1947 vstoupil do KSČ, působil v řadě mládežnických a stranických funkcí a získal i doktorát sociálních věd (RSDr.).[1]

Jeho politická kariéra vyvrcholila za normalizace. V roce 1970 se stal primátorem hlavního města Prahy.[2] Byl schopným manažerem a v Praze se mu podařilo dosáhnout poměrně vysokého tempa výstavby nových bytů i velkých investic, zejména byl vybudován Most Klementa Gottwalda (dnešní Nuselský most) a otevřeno metro. Kvalita výstavby však byla často nízká a historický střed města přes dílčí renovace chátral.[1]

Zastával i posty v celostátní komunistické straně. V letech 1969–1970 byl vedoucím Byra pro řízení stranické práce v českých zemích. 26. června 1970 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ a XVI. sjezd KSČ.[2]

Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v březnu 1971. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal dodatečně (od prosince 1970).[3][4] Ve Federálním shromáždění pak zasedal dlouhodobě. Ve volbách roku 1971 přešel do Sněmovny lidu (volební obvod Praha-město). Mandát opětovně získal ve volbách roku 1976 (obvod Praha 1) a volbách roku 1981. Ve FS zasedal až do své smrti roku 1982. V parlamentu ho pak po doplňovacích volbách vystřídal František Štafa.[5][6][7][8]

V roce 1973 mu byl udělen Řád práce, roku 1981 Řád Vítězného února.[2] V červnu 1981 Zdeněk Zuska opustil primátorské křeslo a byl jmenován místopředsedou české vlády Josefa Korčáka, již následujícího roku však jeho život ukončila nehoda na dálnici D1.[1]

Jeho synem je JUDr. Jan Zuska, který vystudoval Karlovu univerzitu a stal se právníkem.^[zdroj?] Jeho druhorozený syn je Petr Zuska, choreograf, režisér, tanečník, pedagog a dlouholetý umělecký šéf Baletu Národního divadla v Praze.[9]