Česká astronomická společnost

V roce 2017 probíhají oslavy 100. výročí vzniku společnosti.[6] Vzpomínkové akce pořádají jednotlivé pobočky, ale probíhá také několik „celostátních“ akcí.

• První významná akce se konala 10.–11. března 2017 v Plzni - konference o Josefu Františkovi Smetanovi, autorovi první české učebnice astronomie, kterou vydal v roce 1837. Došlo také k odhalení jeho pomníku.
• V Hvězdárně a planetáriu Brno proběhl 1.–2. dubna 20. sjezd společnosti. Zvolil nejen nový výkonný výbor, ale udělil také čestné členství významným osobnostem, mezi nimi i Járovi Cimrmanovi[7] za „nedostižnou a nenapodobitelnou činnost na poli astronomie a příbuzných věd“.[8]

Jiří Grygar podepisuje čestné členství Járy Cimrmana na sjezdu ČAS v roce 2017

• 9. září – proběhlo v Astronomickém ústavu v Ondřejově velké setkání (tzv. Megaevent) s názvem Vesmírná keš. Jižně od Ondřejova bylo umístěno 100 keší, které vytvořily nápis 100. ČAS 2017.[9]
• 7. prosince – vydání pamětní stříbrné mince ČNB,[10] jejímž autorem je medailér Josef Oplištil, vydává Česká mincovna,
• 8. prosince – oslava 100 let ČAS – velké setkání členů ČAS i veřejnosti přesně v den 100. výročí založení ČAS (8. prosince 1917) v aule Karolina.[11]

Udělováním cen oceňuje společnost zásluhy za rozvoj astronomie. Nejstarší z nich je Nušlova cena, která se uděluje od roku 1938, naopak nejmladší Kopalova přednáška, která vznikla v roce 2007.

Nejvýznamnější z cen udělovaných Českou astronomickou společností je Cena Františka Nušla, pojmenovaná po Františku Nušlovi, v pořadí třetím a nejdéle sloužícím předsedovi ČAS. Cena je nejvyšším oceněním udělovaným badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Od roku 1938 byla udělena více než třiceti osobnostem, v období let 1953–1998 však bylo její předávání přerušeno.[15]

Pro astronomy, kteří se zabývají meziplanetární hmotou, proměnnými hvězdami nebo popularizací a výukou astronomie je od roku 1996 určena Cena Zdeňka Kvíze.[16] V posledních letech ji získali tito astronomové:

• 2008: Luboš Brát za přínos v studiu proměnných hvězd,
• 2010: Martin Lehký za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty,
• 2012: Petr Sobotka za činnost v oboru proměnných hvězd a za popularizace astronomie,
• 2014: Jakub Černý za studium meziplanetární hmoty,
• 2016: Pavel Cagaš za činnost v oboru proměnných hvězd,
• 2018: Pavel Suchan za přínos k popularizace astronomie.

Petr Kulhánek přebírá cenu Littera astronomica za rok 2010

K ocenění osobností, které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie v Česku, uděluje společnost od roku 2002 cenu Littera astronomica. Za posledních deset let ji obdrželi:[17]

• 2007: Zdeněk Pokorný,
• 2008: Zdeněk Mikulášek,
• 2009: Antonín Vítek,
• 2010: Petr Kulhánek,
• 2011: Josip Kleczek,
• 2012: Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran,
• 2013: Pavel Gabzdyl,
• 2014: František Martinek,
• 2015: Jana Olivová,
• 2016: Alena Hadravová a Petr Hadrava,
• 2017: Jindřich Suchánek,
• 2018: Lukáš Grygar
• 2019: Petr Zamarovský

V roce 2007 zřídila Česká astronomická společnost po vzoru prestižních zahraničních společností další cenu – Kopalovu přednášku. Pojmenování získala po numerickém matematikovi a astronomovi Zdeňku Kopalovi. Je udělována českým astronomům nebo astronomkám za významné výsledky, které byly uveřejněny ve světovém vědeckém tisku. Oceněný přednese svoji přednášku na některé slavnostní veřejné akci společnosti.[18]

• Kopalovou přednáškou za rok 2007 byl oceněn Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd za své objevy při výzkumu malých těles sluneční soustavy (meteoroidů) a jejich interakce se zemskou atmosférou. Svoji čestnou přednášku na téma Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii přednesl laureát na slavnostním shromáždění u příležitosti 90. výročí České astronomické společnosti 8. prosince 2007.[19]

• V roce 2008 obdržel tuto cenou David Vokrouhlický z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek. Jeho přednáška měla název Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související.[20]

• V roce 2009 byl Kopalovou přednáškou oceněn Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd za výsledky v relativistické astrofyzice, zejména ve studiu okolí černých děr a porovnání těchto teoretických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.[21]

• Roku 2010 získal cenu prof. Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.[22]

• Za rok 2011 ČAS vybrala Marka Wolfa z Astronomického ústavu Karlovy univerzity v souvislosti s významnými výsledky dosaženými při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.[23]

• V roce 2012 ocenění získal Petr Hadrava z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu.[18][24]

• Cenu za rok 2013 obdržel David Nesvorný za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.[18]

• V roce 2014 získal Kopalovu přednášku Jiří Borovička z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.[25]

• Za rok 2015 byl oceněn Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při výzkumu planetek sluneční soustavy.[26]

• Cenu v roce 2016 obdržel Zdeněk Stuchlík z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity za významné výsledky dosažené v oboru relativistické astrofyziky a kosmologie.[27]

• Za rok 2017 byla cena udělena Ondřeji Pejchovi za mimořádný přínos v oboru astrofyziky a kosmologie včetně popularizace těchto oborů.

• V roce 2018 ji získal Martin Jelínek za významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.

• Za rok 2019 byli oceněni Jan Řídký a Miroslav Hrabovský za za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera.

Na 20. sjezdu 2. dubna 2017 byl na čtyřleté období zvolen výbor v podobném složení, v jakém (kromě svého předsedy) pracoval v uplynulém období: Petr Heinzel (předseda), Pavel Suchan (místopředseda), Radek Dřevěný (hospodář), Lenka Soumarová, Marcel Bělík, Lumír Honzík, Miloš Podařil, Petr Scheirich, Vladislav Slezák a Petr Sobotka. Členové revizní komise jsou Eva Marková (předsedkyně), Martin Černický a Jan Kožuško.

Hvězdárna v Úpici – sídlo Východočeské pobočky

Členové České astronomické společnosti jsou organizováni v místních pobočkách, které většinou mají vztah k místní hvězdárně nebo planetáriu.[29]

• Astronomická společnost Most (Planetárium Most)
• Astronomická společnost Chomutov
• Brněnská pobočka[30]
• Jihočeská pobočka (JihoČAS)
• Klub astronomů Liberecka (KaL)
• Pobočka Praha (největší pobočka s 210 členy)
• Valašská astronomická společnost (Hvězdárna Valašské Meziříčí)
• Východočeská pobočka (Hvězdárna v Úpici)
• Pobočka Vysočina (Jihlava) (v roce 2014 se transformovala z původní Pobočky Třebíč)
• Západočeská pobočka (Hvězdárna a planetárium Plzeň a Hvězdárna v Rokycanech)

Kromě místních poboček má Česká astronomická společnost ještě sekce, které mají celostátní působnost a sdružují členy zaměřené na konkrétní oblast astronomie.[31]

• Amatérská prohlídka oblohy
  Sdružuje milovníky krás noční oblohy. Jejími členy jsou často mladí lidé, kteří prošli letním astronomickým táborem na hvězdárně v Úpici.
• Astronautická sekce
  Sdružuje zájemce o oblast kosmonautiky většinou spojenou s astronomií. Organizuje Kosmos-News Party v Lázních Bohdaneč, která se koná pravidelně od roku 2001 (v posledních letech i s účastí jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka).
• Kosmologická sekce
  Členové sekce se věnují odborným otázkám kosmologie – stavby a vývoje vesmíru – a také její popularizaci.
• Sekce pro mládež
  Sekce poskytuje dětem do 15 let možnost zapojit se do práce České astronomické společnosti. Pořádá různé akce pro děti, např. Noc na hvězdárně.
• Proměnné hvězdy a exoplanety
  Tato sekce se zabývá výzkumem a pozorováním proměnných hvězd – především sledováním zákrytových dvojhvězd a fyzických proměnných hvězd. Od roku 2007 se věnuje také fenoménu dnešní astronomie – exoplanetám, především pozorování přechodu exoplanet před mateřskou hvězdou. Za tím účelem sekce vytvořila a provozuje celosvětovou databázi ETD - Exoplanet Transit Database. Vydává časopis Perseus.
• Přístrojová a optická sekce
  Sdružuje zájemce o astronomické přístroje a dalekohledy. Ti si jejím prostřednictvím vyměňují návody a rady pro jejich stavbu a používání. Členové sekce píší také recenze komerčních optických přístrojů.
• Sluneční sekce
  Členové sekce se zabývají pozorováním Slunce ve viditelném i radiovém oboru, jeho protuberancemi, chromosférou a fotosférou. Podílí se i na vydávání krátkodobých předpovědí sluneční aktivity.
• Společnost pro meziplanetární hmotu
  Jedná se o samostatný spolek, které má od svého vzniku v roce 1996 status sekce České astronomické společnosti. Soustřeďuje zájemce o pozorování meziplanetární hmoty – meteorů a komet. Každoročně pořádá fotografickou soutěž Moje vánoční kometa.
• Zákrytová sekce
  Zabývá se pozorováním zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. V příznivých letech pozorují její členové i zatmění Slunce.

• Astronomický ústav Akademie věd České republiky
• Astrofotografie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká astronomická společnost na Wikimedia Commons
• Stránky České astronomické společnosti
• Astronomická olympiáda