Kišiněv

O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.

Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.

Vítězný oblouk a katedrála Narození Páně

Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: katedrála Narození Páně a vítězný oblouk. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941-1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.

Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.

Budova státního cirkusu z roku 1981, ukázka architektury brutalismu

Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. Nachází se zde většina veřejných staveb:

• Moldavský parlament
• prezidentský palác
• sídlo vlády
• státní soud
• římskokatolická katedrála Prozřetelnosti Boží
• katedrála Narození Páně moldavské pravoslavné církve
• chrám svaté Teodory ze Sihly rumunské pravoslavné církve
• divadlo
• Moldavské historické muzeum
• cirkus, kino, hlavní banky a jiné. Do roku 1960 zde stál evangelický kostel
• mimo centrum: židovský hřbitov a jedna synagoga (v místní části Szklary)

• FC Zimbru Chișinău - fotbalový klub
• FC Dacia Chișinău - fotbalový klub

V Kišiněvě vládne kontinentální podnebí. Průměrné denní teploty se pohybují v červenci okolo 20-21 °C, v lednu kolem -2,5 °C. Rekordně zde bylo však naměřeno v létě 39,4 °C, v zimních měsících zde teplota rekordně klesla i k -28,4 °C.

Průměrné roční srážky činí 539 mm.

• Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (1870–1920), ruský antisemitský politik
• Alexej Viktorovič Ščusev (1873–1949), sovětský architekt
• Alexandr Borisovič Goldenvejzer (1875–1969), sovětský klavírista a skladatel
• William Friedman (1891–1969), rusko-americký kryptolog
• Lewis Milestone (1895–1970), americký filmový režisér
• Maria Cebotari (1910–1949), rakouská zpěvačka
• Svetlana Toma (* 1947), moldavská herečka
• Avigdor Lieberman (* 1958), izraelský nacionalistický politik
• Viktor Bologan (* 1971), moldavský šachista
• Teťana Hucu (* 1976), ukrajinská gymnastka
• Dorin Chirtoacă (* 1978), moldavský politik
• Almira Scripcenco (* 1979), francouzská šachistka
• Dan Bălan (* 1979), moldavský popový hudebník
• Radu Albot (* 1989), moldavský tenista

Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).