Malé Galago

Malé Galago (ukrajinsky Малий Ґалаґов) je část ukrajinského města Užhorod. Nachází se na břehu řeky Uh, západně od centra hlavního města Zakarpatské oblasti. Vzniklo v 20. letech 20. století jako administrativně-správní čtvrť pro správu Podkarpatské Rusi. Většina místních budov byla budována v 20. a 30. letech během existence První československé republiky;[1] stavby navrhli tehdejší českoslovenští architekti.

Pohled na Malé Galago nedlouho po dokončení.
Budova Oblastní rady se sochou Tarase Ševčenka.

Historie

Po připojení území dnešní Zakarpatské oblasti k ČSR v roce 1919 nová republika dospěla k závěru, že pro Podkarpatskou Rus neexistují potřebné správní budovy, kde by mohly sídlit regionální úřady. Projekt nové čtvrti byl svěřen architektovi Adolfu Liebscherovi[2], který vyprojektoval v roce 1921 prostor na břehu řeky Uh ve tvaru podkovy. Měly se zde nacházet správní budovy, obytné ale i kulturní stavby.[3]

Od roku 2003 se tam nalézá v parku busta Tomáše Garrigua Masaryka, jako náhrada původní sochy TGM na Masarykově náměstí v Užhorodu z roku 1928 [4]

Nové stavby zde začaly vznikat v první polovině 20. století; první dům byl dokončen roku 1923. Kromě nových domů zde vznikly široké dlážděné ulice a bylo zregulováno koryto řeky. První stavby, jako např. dočasná budova Zemského úřadu (pro Podkarpatskou Rus) ještě odkazovaly na rondokubismus v československé architektuře, pozdější objekty měly klasicizující rysy a odpovídaly plně duchu funkcionalismu. Mezi ně patřil např. Zemský a okresní soud, Správa národní banky nebo Dům lidového zdraví. Dominantou na hlavním náměstí (dnes Národním náměstí, ukrajinsky Народна Площа) se stala budova současné Oblastní rady, kde měl sídlit Zemský úřad již definitivně. Dnes zde sídlí správa Zakarpatské oblasti. Kromě správních budov zde vznikla i řada obytných domů, např. Rafanda a další. Čtvrť měla i vlastní polikliniku.

Projekt čtvrti se ve své původní podobě ovšem nepodařilo nikdy dokončit, některé bloky zůstaly nezastavěny. Budovu reálného gymnázia a divadla se realizovat nepodařilo, neboť roku 1938 muselo Československo v První vídeňské arbitráži postoupit Maďarsku a zemskou správu přesunout do Chustu. Po roce 1945 se stala čtvrť spolu s celou bývalou Podkarpatskou Rusí součástí SSSR. Sovětský svaz příliš nezměnil charakter čtvrti; v 60. nebo 70. letech však nechal na centrální sochu umístit sochu Lenina, která zde stála až do roku 1991.[3]

Většina staveb se dochovala do současnosti, slouží oblastní správě, některé byly rekonstruovány a zapsány dokonce i jako kulturní památky. V roce 2002 zde byla odhalena busta TGM[5] a v roce 2012 bylo nedalekému silničnímu mostu vráceno pojmenování po Masarykovi. V roce 2018 navrhl starosta Užhorodu, aby byla čtvrť zapsána na seznam památek UNESCO.[6]

Reference
  1. Článek na portálu zaxid.net (ukrajinsky)
  2. Článek na portálu karpatpost.com (ukrajinsky). karpatpost.com [online]. [cit. 2018-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-28.
  3. Článek na portálu prozaid.com (ukrajinsky)
  4. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
  5. Článek na portálu Českého rozhlasu
  6. Článek na portálu zik.ua. zik.ua [online]. [cit. 2018-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-28.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.