Seznam socialistických států

Toto je seznam současných a historických suverénních států, které jsou odbornou literaturou klasifikovány jako socialistické. Charakteristickým rysem těchto států je systém vlády jediné, socialistické strany. Může jít i o vládu komunistické strany, jejíž ideologie je obvykle založena na marxismu-leninismu. Pro ekonomický systém je charakteristické plánované hospodářství nebo jeho elementy. Centrální místo v ústavě těchto států má závazek k dosažení socialismu. Samy sebe pak tyto státy označují jako reálně socialistické.

Mapa znázorňuje všechny socialistické státy, které se k této ideologii přihlásily ve své ústavě. Socialismus se v jednotlivých státech výrazně liší jak v ideologii tak politické praxi. Hranice států odpovídají současnosti. Barvy ukazují, jak dlouho stát fungoval jako socialistický.
     Přes 60 let
     50 - 60 let
     40 - 50 let
     30 - 40 let
     20 - 30 let
     10 - 20 let
     Pod 10 let

V průběhu studené války měla většina socialistických států blízké vztahy se Sovětským svazem. Ovšem třeba Jugoslávie za vlády Tita, Indie za Néhrúa či Egypt za Násira zaváděly vlastní modely socialismu a prostřednictvím Hnutí nezúčastněných zemí prosazovaly vlastní nezávislou a k soupeření velmocí neutrální politiku. Většina východoevropských zemí byla satelitními státy Sovětského svazu. Po čínsko-sovětské roztržce začala maoistická Čína soutěžit se Sovětským svazem o vliv v socialistických zemích.

Současné socialistické státy

Státy s vládou jedné strany
Vlajka Stát Ideologie Vznik Poznámky
Čínská lidová republika Komunismus

Marxismus-leninismus

Maoismus

 1949
Laoská lidově demokratická republika Komunismus

Marxismus-leninismus

 1975
Kubánská republika Komunismus

Marxismus-leninismus

Castrismus

 1959
Korejská lidově demokratická republika Čučche

Songun

 1948
Vietnamská socialistická republika Komunismus

Marxismus-leninismus

Sociálně-tržní hospodářství/Tržní socialismus

 1976
Soubor:Flag of the Wa State-01.png Stát Wa Maoismus 1989 Stát Wa vyhlásil nezávislost na Myanmaru roku 1989. Aby předešel konfliktu s Myanmarem,

formálně uznal jeho svrchovanost nad celým svým územím. Myanmarská vláda mu za to

udělila vysokou autonomii a dnes to je de facto nezávislý stát. Je řízen maoistickou Stranou spojeného státu Wa

a udržuje kontakt s ČLR.

Bolívarovská republika Venezuela Marxismus 1999

Současné ústavně-socialistické státy
Vlajka Stát Ideologie Vznik Forma vlády Poznámky
Lidově-demokratická republika Alžírsko[1] Arabský socialismus 1962 Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
Bangladéšská lidová republika Socialismus

Sociální liberalismus

Marxismus-leninismus

 1971 Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
Eritrejský stát Socialismus 1993 Vláda jedné strany, ústavně-socialistický stát
Guinea-Bissau Demokratický socialismus 1973 Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
Guyana Marxismus-leninismus 1966 Mnoho-stranická prezidentská republika, ústavně-socialistický stát
Indie - 1947 Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
Federální demokratická republika Nepál Komunismus

Marxismus-leninismus

Lidová mnoho-stranická demokracie

 2007 Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
Republika Nikaragua Socialismus

Křesťanský socialismus

Sandinismus

 1979 Prezidentská republika s vládou dominantní strany
Saharská arabská demokratická republika Demokratický socialismus

Sociální demokracie

 1970 Vláda jedné strany, prezidentská republika
Demokratická socialistická republika Srí Lanka Sociální demokracie

Socialismus

Anti-imperialismus

 1948 Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
Spojená republika Tanzanie Sociální demokracie (Demokratický socialismus) 1964 Poloprezidentská republika s vládou jedné strany
Christiánie Anarcho-socialismus 1971 Anarchistická komunita Mezinárodně neuznané území, dánská vláda jej však zákonem respektuje
Rojava Anarcho-socialismus

Demokratický konfederalismus

 2014 Anarcho-socialistická federativní polopřímá demokracie Mezinárodně neuznané území
Povstalecké autonomní území Zapatista Anarcho-socialismus 1994 Anarcho-socialistická konfederace Mezinárodně uznávané jako součást mexického státu Chiapas, de facto nezávislé území

Jiné
Vlajka Stát Ideologie Vznik Forma vlády Poznámky
Běloruská republika Tržní socialismus

(Marxismus-leninismus)

 1994 Prezidentská republika Tržní socialismus je v Bělorusku budován prezidentem Alexandrem Lukašenkem.

70 % podniků vlastní stát a v mnohém se napodobují doby bývalého SSSR. Nejsilnější stranou

v parlamentu jsou pro-vládní komunisté, většinu však ovládají nezávislí poslanci.

Bývalé socialistické státy
Vlajka Stát Ideologie Vznik Zánik Poznámky
Afghánská demokratická republika Komunismus

Marxismus-leninismus

 1979 1992
Lidová socialistická republika Albánie Komunismus

Marxismus-leninismus

Hodžismus

 1945 1990/1992 Dnes v Albánii vládne Socialistická strana Albánie,

která je nástupkyní Albánské strany práce.

Lidová republika Angola Komunismus

Marxismus-leninismus

 1975 1992
Běloruská sovětská socialistická republika Komunismus

Marxismus-leninismus

 1919 1991 Součást Sovětského svazu. Spojenými národy

uváděno jako samostatný stát.

Lidová republika Benin Komunismus

Marxismus-leninismus

 1975 1990
Bulharská lidová republika Komunismus

Marxismus-leninismus

 1946 1990
Demokratická Kampučia/Kampučská lidová republika Socialismus

Marxismus-leninismus

Maoismus

 1975 1991
Československá/Československá socialistická republika Komunismus

Marxismus-leninismus

 1948 1990
Derg/Etiopská lidově demokratická republika Komunismus

Marxismus-leninismus

 1974 1991
Německá demokratická republika Komunismus

Marxismus-leninismus

 1949 1990
Lidová revoluční vláda Grenady Komunismus

Marxismus-leninismus

Revoluční socialismus

 1979 1983
Maďarská lidová republika Komunismus

Marxismus-leninismus

Gulášový socialismus

 1949 1989
Mongolská lidová republika Komunismus

Marxismus-leninismus

 1924 1992
Polská lidová republika Komunismus

Marxismus-leninismus

 1945 1989
Rumunská lidová republika

Rumunská socialistická republika

 Komunismus

Marxismus-leninismus

 1947 1989
Ruská sovětská federativní socialistická republika

Svaz sovětských socialistických republik

 Komunismus

Marxismus-leninismus

 1917 1991
Somálská demokratická republika Islámský socialismus

Marxismus-leninismus

 1969 1991

Evropa
Stát Ideologie, poznámky Existence
Albánská socialistická republika[2] titoismus (1944–1948)
marxismus-leninismus (1948–1968)
maoismus (1968–1978)
„albánský socialismus“ (do 1990)		 1943/46-

1991

Bulharská lidová republika[3] marxismus-leninismus 1946-

1990

Německá demokratická republika[4] marxismus-leninismus 1949–1990
Socialistická federativní republika Jugoslávie[5] marxismus-leninismus (1945–1948)
titoismus (od 1948)		 1945–1992
Polská lidová republika[6] marxismus-leninismus 1945-

1989

Portugalsko "demokratický stát založený na vládě práva otevírá cestu k socialistické společnosti" 1976–dosud
Rumunská lidová republika[7] marxismus-leninismus 1947-

1989

Svaz sovětských socialistických republik[8] leninismus (1917–1924)
marxismus-leninismus (1924–1991)
stalinismus (1924–1953)		 1922–1991
Československá republika
Československá socialistická republika[9]		 marxismus-leninismus 1948-

1989

Maďarská republika rad
Maďarská lidová republika[10]		 marxismus-leninismus („gulášový socialismus“ 1956–1989) 1919
1949–1989
Běloruská sovětská socialistická republika, Běloruská republika marxismus-leninismus (1919–1991, v rámci SSSR)
tržní socialismus (1994–doposud, pod budováním prezidenta Alexandra Lukašenka, nejsilnější stranou v parlamentu jsou stále komunisté)		 1919–1991, 1994–doposud

Afrika
Stát Poznámky Existence
Republika Egypt[11] 1952 pozemková reforma; 1955 založení Hnutí nezúčastněných zemí spolu s Jugoslávii a Indii; 1956 znárodnění Suezského průplavu; 1960 zavedení plánovaného hospodářství, znárodnění bank a většiny moderní ekonomiky; 1962 národní kongres přichází s plánem "totální revoluce" s cílem družstevní socialistické společnosti, tolerováno však držení soukromého majetku; od roku 1964 dle ústavy "demokratický socialistický stát" (arabský socialismus, "nasserismus"), islám státní náboženství, Arabská socialistická unie jako politická organizace, zvyšující se sovětská vojenská pomoc; 1971 uzavřen přátelský pakt s SSSR; 1972 vyhoštění sovětských vojenských poradců; 1976 odvolání smlouvy o přátelství se Sovětským svazem[12] 1952/56-

1976

Alžírská lidově demokratická republika[13] FLN od roku 1963 jedinou povolenou stranou; 1963 zestátnění podniků a znárodnění půdy (státních statků); 1966 znárodnění majetku zahraničních těžebních společností; 1971 znárodnění hlavních ropných rafinerii a ropovodů; od roku 1970 plánované hospodářství[zdroj?] od 1963
Angolská lidová republika[14] 1974 vyhlášení Angolské lidové republiky ,od roku 1976 podpora Kuby a SSSR pro vládní stranu MPLA proti povstalcům z UNITA a FNLA; 1975–2002 občanská válka; 1989–1991 stažení kubánských vojsk[15] 1975-

1992



 Derg (Prozatímní vojenská správa socialistické Etiopie)

Etiopská lidově demokratická republika[16]		 1975 znárodnění zahraničních i tuzemských průmyslových podniků vojenskou vládou Derg, pozemková reforma s rozvojem družstev; 1978 uzavřen přátelský pakt s SSSR, v roce 1987 vyhlášena Etiopská lidově demokratická republika; 1974–1991 občanská válka; 1990 opuštění marxismu[17] 1973/87-

1991

Beninská lidová republika 1974 zřízení marxisticko-leninistického státu; 1975 lidová republika, znárodňování; 1989 opuštění marxismu-leninismu[18] 1974-

1990

Horní Volta
Burkina Faso		 1983 vojenský převrat, zřízení afrického socialismu; 1987 převrat s přechodem na ortodoxní marxismus; 1991 rozchod se socialismem.[19] 1983–1991
Eritrea[20] marxismus-leninismus od roku 1993[20] od 1993
Ghana 1957 nezávislost na Velké Británii, od roku 1960 spolupráce se Sovětským svazem a transformace ekonomiky podle socialistického vzoru, kolektivizace zemědělství; 1966 vojenský převrat[21] 1957–1966
Guinejská revoluční lidová republika africký socialismus; 1958 nezávislost na Francii, orientace na Sovětský svaz, systém jedné strany pod vedením Ahmeda Tourého; po smrti Tourého v roce 1984 rozchod se socialismem[22] 1958–1984
Guinea-Bissau [23] 1973-

1991

Kapverdy [24] 1975-

1991

Komorský stát maoismus, africký socialismus, nacionalismus
Převratem v lednu 1976 se dostal k moci Ali Suali a jeho Demokratické sdružení komorského lidu. Nový vládce přerušil spolupráci s Francií, zavedl velké změny v patriarchální společenské struktuře po vzoru čínské kulturní revoluce, zakazoval tradiční zvyky, legalizoval marihuanu, opíral se o mládež a milice zvané Moissy. Dalším převratem v květnu 1978 byl Suali svržen a zavražděn.[25][26]		 1976–1978
Konžská lidová republika 1970 vyhlášení Lidové republiky Kongo, marxismus-leninismus státní ideologii; 1974 znárodnění většiny ropných společností a pojišťoven; v roce 1981, i přes smlouvy se Sovětským svazem mírné otevření západu; 1990 zavedení pluralitního systému; 1991 přejmenování na Republiku Kongo[27] 1970-

1991

 Libyjská arabská republika

Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje

 1969 vojenský převrat Muammara Kaddáfího, vyhlášení Arabské republiky Libye, znárodnění bank, většiny ropných společností a pojišťoven; 1973 znárodnění zbývajících ropných společností; 1977 vyhlášení Libyjské socialistické lidové arabské džamáhíríje; od roku 2004 privatizace; 2011 občanská válka, Kaddáfí svržen a na útěku zastřelen 1969–2011
Demokratická republika Madagaskar 1973 znárodnění bank, pojišťoven; 1975 přijetí socialistického státu, sbližování se socialistickými zeměmi východu a Čínou, úzká spolupráce se Severní Koreou; od roku 1985 také opatrné otevření na západ a omezená liberalizace; 1992 začátek třetí republiky[28] 1973/75-

1992

Mali [29] 1960–1968
Mosambická lidová republika 1975 nezávislost Mosambiku, vyhlášena Lidová republika Mosambik, znárodnění zdravotnictví a vzdělávání, vytváření kolektivních farem, marxisticko-leninistická strana FRELIMO jedinou povolenou stranou; 1977–1992 občanská válka; 1980 opušténí marxisticko-leninistické orientace ve prospěch socialismu obecně; v roce 1990 zavedení pluralitního systému[30][31] 1975–1990
Zambie africký socialismus
1964 nezávislost na Velké Británii; 1967 ustanovení tzv. "zambijského humanismu" jako státní ideologie, jehož cílem bylo socialistické směřování země; 1973 ustanovení systému jedné strany; 1991 rozchod se systémem jedné strany a africkým socialismem[32]		 1967–1991
Seychely [33] 1977–1991
Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov znárodnění plantáží[34] 1975–1990
Senegal africký socialismus[35] 1960–1980
Somálská demokratická republika 1969 založení Somálské demokratické republiky; 1970 znárodnění zahraničního vlastnictví, sblížení se Sovětským svazem a arabskými státy; 1974 dohody o vojenské spolupráci s SSSR; 1976–1991 SRSP vládnoucí stranou[36] 1970/76-

1991

Demokratická republika Súdán arabský socialismus
1969 vojenský převrat, nastolení systému vlády jedné strany – Súdánské socialistické unie (SSU), znárodnění bank a společností, závislost na Sovětském svazu; 1971 pokus o převrat pravicových sil, zhoršení vztahů se Sovětským svazem; 1972 navázání přátelských vztahů s USA a západním Německem; v roce 1973 přijetí nové Ústavy potvrzující postavení SSU jako vládnoucí strany a islámu jako státního náboženství; 1976 ukončení spolupráce s Libyí; 1983 zavedení šaríi v celé zemi; 1985 Numairi svržen vojenským převratem, obnovení přátelských vztahů se Sovětským svazem a Libyí, diplomatické vztahy s Íránem; od roku 1989 islamistická diktatura Umara al-Bašíra[37]		 1969-

1989

Tanzanská sjednocená republika[38] africký socialismus
od roku 1977 zaveden systém vlády jedné strany; 1987–1988 účast na občanské válce v Mosambiku proti RENAMO; 1992 nastolení pluralitního systému[39]		 1977-

1992

Uganda africký socialismus; 1966 puč Miltona Oboteho nastolení vlády jedné strany, 1967 socialistická ústava, zrušení feudalismu, znárodnění několika finančních, obchodních a průmyslových podniků; 1971 vojenský puč Idiho Amina a rozchod se socialismem[40] 1966–1971

Amerika
Stát Ideologie, poznámky Existence
Chile demokratický socialismus; 1970 volební vítězství marxisty Salvadora Allendeho, znárodnění klíčových průmyslových odvětví a vyvlastnění zahraničních společností, pozemkové reformy;[41] 1973 vojenský puč Augusta Pinocheta za pomoci CIA, Allende spáchal sebevraždu[42] 1970–1973
Guyanská kooperativní republika[43] středový socialismus od 1970
Grenada demokratický socialismus;[44] 1979 převrat Maurice Bishopa a socialistické strany New Jewel Movement, vojenské dohody o spolupráci s Kubou a Sovětským svazem, socialistické reformy; 1983 americká invaze a potlačení revoluce[45] 1979–1983
Jamajka demokratický socialismus[46] 1972–1980
Kuba[47] castrismus; 1959 revoluce a pozemková reforma; v roce 1960 znárodnění ropných rafinérií, 1961 vyhlášení socialistické republiky a vyvlastnění cizího majetku, 1972 přistoupení k RVHP; 1976 přijetí marxisticko-leninistické ústavy a prosazovaní plánovaného hospodářství od 1959
Nikaragua středový socialismus; na podzim 1979 sandinistická revoluce svrhla režim diktátora Anastasia Somozy Debayleho, k moci se dostala levicová strana FSLN složená z bývalých partyzánů; budování demokratického socialismu: pozemková reforma, kampaně na podporu gramotnosti a vytvoření státního systému zdravotní péče; 1981–1990 válka s "contras" podporovanými USA; 1991 porážka FSLN v parlamentních volbách[48] 1979–1991
Bolívarovská republika Venezuela[49] socialismus 21. století od 1998
Bolivijský mnohonárodnostní stát socialismus od 2006

Asie
Stát Ideologie, poznámky Existence

 Afghánistán

Demokratická republika Afghánistán[50]

 středový socialismus (1973–1978 a 1987–1992)

marxismus-leninismus (1978–1987)		 1978-

1992

Bangladéšská lidová republika[51] středový socialismus od 1971
Barmská socialistická federativní republika[52] „barmský socialismus“ 1974-

1991

Čínská lidová republika[53] maoismus (do 1976)
tengismus (od 1976)		 od 1949
Indie[54] středový socialismus od 1950
Indonésie „indonéský socialismus“ („nasakom“)

1954 nezávislost na Nizozemsku, v roce 1957 vytvoření "indonéského socialismu" (pod vedením prezidenta Sukarna) s principem "nasakom", který propojuje komunistické, národní a náboženské prvky dohromady, 1957–1958 vyvlastnění nizozemského majetku a znárodnění holandských společností, 1960 agrární reformy, 1966 svržení Sukarna, zakládající člen Hnutí nezúčastněných zemí[55]

 1949–1966
Irák[56] arabský socialismus („ba'athismus“)[57] 1968–2003
Jemenská lidová demokratická republika[58] 1967–1990

 Demokratická Kampučia

Kampučská lidová republika[59]

 maoismus (1975-1979)


marxismus-leninismus (1979-1993)

 1975-

1993

Korejská lidově demokratická republika[60] marxismus-leninismus (do 1977)
čučche (1977–2009)
songun (od 2009)		 od 1948
Laoská lidově demokratická republika[61] marxismus-leninismus od 1975
Mongolská lidová republika[62] marxismus-leninismus 1923-

1992

Islámská republika Pákistán islámský socialismus, 1971 prezidentem Zulfikár Alí Bhutto, vyhlášena pozemková reforma, znárodněny banky a průmysl, školy a univerzity; 1973 přijata nová ústava a odvrácení se od prezidentského systému vlády; Bhutto předsedou vlády, Fazl Iláhí Čaudhurí novým prezidentem; 1977 vojenský převrat generála Muhammada Zijáula Haka a islamizace, 1979 poprava Bhutta po kontroverzním soudním procesu.[63] Od 1979 je vládní stranou Pákistánská lidová strana. Krédo strany je: "Islám je naše víra, demokracie je naše politika, socialismus je naše ekonomie; všechnu moc lidu" [64]. Pákistánská lidová strana bývá považována za liberální v otázce lidských práv (například boj za práva žen) [65]. od 1971
Srílanská demokratická socialistická republika[66] středový socialismus 1948–1977
Sýrie[67] arabský socialismus („ba'athismus“)[68] od 1971
Tannu Tuva marxismus-leninismus; 14. srpna 1921 byla vyhlášena nezávislost Tuvy, v praxi však šlo o loutkový stát Sovětského svazu, kde o všem rozhodovala Tuvinská lidová revoluční strana; Tannu Tuva kopírovala sovětskou politiku, např. likvidace buddhistických klášterů; diplomatické styky s ní navázali jen SSSR a Mongolsko; 11. listopadu 1944 se Tuva připojila k SSSR[69] 1921–1944
Vietnamská demokratická republika

Socialistická republika Vietnam[70]

 marxismus-leninismus (1945–1976)

marxismus-leninismus (od 1976)

 od 1945

Oceánie
Stát Ideologie, poznámky Existence
Vanuatu melanéský socialismus

Prvním premiérem nezávislého Vanuatu byl pastor Walter Lini, který se inspiroval Nyererovou koncepcí Ujamaa, vycházející z tradičního rovnostářství a společného vlastnictví výrobních prostředků. Spolupracoval se zeměmi východního bloku, ale zůstával v rámci parlamentní demokracie a nepřikročil k násilnému zestátňování. Západní mocnosti podporovaly pokus o odtržení republiky Vemerana, motivovaný rivalitou mezi francouzsky a anglicky mluvícím obyvatelstvem a také mezi jednotlivými ostrovy.[71] Po frakčních bojích ve vládnoucí Vanua'aku Pati byl Lini v roce 1991 svržen.[72]

 1980–1991


Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste sozialistischer Staaten na německé Wikipedii.

  1. Algeria - Structure of the National Government. www.country-data.com [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online.
  2. Michael Schmidt-Neke (Hrsg.): Albanische Forschungen 28. Die Verfassungen Albaniens, Wiesbaden 2009, S. 49
  3. Verfassung der VR Bulgarien von 1971, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  4. Verfassung der DDR von 1968 in der geänderten Fassung vom 7. Oktober 1974, Artikel 1
  5. Verfassung der SFR Jugoslawien von 1963, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  6. Verfassung der VR Polen von 1952 in der geänderten Fassung vom 16. Februar 1976, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  7. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 24), Tübingen 1975, S. 232
  8. Verfassung der UdSSR von 1977, Artikel 1 (deutsche Übersetzung). www.verfassungen.net [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-30.
  9. Verfassung der CSSR von 1960, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  10. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 8), Tübingen 1959, S. 391
  11. wikisource: Verfassung der Republik Ägypten, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  12. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1889 ff.
  13. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Democratic Republic of Algeria, Structure of the National Government: Constitution
  14. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Angola, Structure of the Government 1988: The Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  15. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1951 ff.
  16. Country Studies Series (Library of Congress): Chapter 4. Government and Politics: The 1987 Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  17. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1911 ff.
  18. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1946 ff.
  19. wissen.de: Burkina Faso
  20. Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 130.
  21. Google Books: Jürgen Hartmann, Staat und Regime im Orient und in Afrika,VS Verlag, Wiesbaden, 2011, S. 340–341
  22. Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine Goruma: Geschichte Guineas
  23. Auslandsinformationen Guinea-Bissau der Konrad-Adenauer-Stiftung (PDF; 1,0 MB)
  24. Länderinformation Kap Verde der Österreichischen Forschungsstiftung für Internationale Entwicklung. www.oefse.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23.
  25. http://www.comores-online.com/mwezinet/histoire/soilihi.htm MweziNet: Histoire des Comores
  26. CountryData
  27. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1963 ff.
  28. http://www.priori.ch/das_Buch/30.htm
  29. wissen.de: Mali. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03.
  30. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1974 ff.
  31. Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  32. Bundeszentrale für politischen Bildung: Politische Ideen der Unabhängigkeitsbewegung Afrikas
  33. Seychellen[nedostupný zdroj]
  34. Länder-Lexikon: São Tomé und Príncipe. www.laender-lexikon.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-05.
  35. ORF-Wissen: Radiokolleg – 50 Jahre Unabhängigkeit im Senegal. oe1.orf.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-23.
  36. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1914 ff.
  37. Goruma:Sudan. www.goruma.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-14.
  38. Verfassung der Vereinigten Republik Tansania von 1977, Kapitel 1 (englische Übersetzung) Archivováno 28. 9. 2011 na Wayback Machine (PDF; 379 kB)
  39. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1918 ff.
  40. David Alobo: Afrika im Zeitalter des Globalisierung, Münster ua. 2002, S. 16 ff.
  41. KLaus Esser: Durch freie Wahlen zum Sozialismus oder Chiles Weg aus der Armut. Rowohlt, 1972, ISBN 3-499-11554-9.
  42. Fernando Diego García ua.: Salvador Allende: das Ende einer Ära. Aufbau-Verlag, 1998, ISBN 3-351-02483-5.
  43. Verfassung der KR Guyana 1980 in der Version von 1996, Präambel (englische Übersetzung)
  44. Dietmar Dirmoser: Aussichten auf die Zukunft: Lateinamerika. Analysen und Berichte, Bd. 10. Junius-Verlag, 1986, ISBN 3-88506-210-0, S. 206f.
  45. wissen-digital.de: Geschichte Grenadas
  46. Peter Bosshard: Endlich haben wir eine Regierung der Liebe! Demokratischer Sozialismus in Jamaica unter Michael Manley (1972–1980). Z-Verlag, 1987, ISBN 3-85990-079-X.
  47. Verfassung der Republik Kuba von 1992 (englische Übersetzung)
  48. Christoph Links: Sandinismus. Edition Der Andere Buchladen, 1992, S. 39
  49. www.tsj.gov.ve [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-12.
  50. Gerlinde Gerber: Die neue Verfassung Afghanistans. Verfassungstradition und politischer Prozess, Berlin 2007, S. 40
  51. Verfassung der VR Bangladesch (1971), Präambel (englische Übersetzung) (PDF; 874 kB)
  52. Verfassung der SFR Birma von 1974, Artikel 1 (englische Übersetzung). www.blc-burma.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-25.
  53. Verfassung der Volksrepublik China von 1982 (englische Übersetzung)
  54. Verfassung der Republik Indien von 1950, Präambel (englische Übersetzung)
  55. Aus wissen.de: Sukarno und der Sozialismus. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22.
  56. Verfassung der Republik Irak von 1970, Artikel 1 (englische Übersetzung)[nedostupný zdroj]
  57. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 139 ff.
  58. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 169 f.
  59. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Kampuchea. The Constitution
  60. Verfassung der Demokratischen Volksrepublik Korea von 1972 (englische Übersetzung)
  61. Verfassung der DVR Laos (1991), Präambel (englische Übersetzung). www.undplao.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-11.
  62. William B. Simons: The Constitutions of the Communist world, Alphen aan den Rijn 1980, S. 263
  63. suedasien.info.de: Pakistan, Geschichte seit der Unabhängigkeit. www.suedasien.info [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-03.
  64. Archivovaná kopie. www.paktribune.com [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.
  65. Archivovaná kopie. www.hindu.com [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-08.
  66. wikisource: Verfassung der Demokratischen Sozialistischen Republik Sri Lanka (englische Übersetzung)
  67. Verfassung der Arabischen Republik Syrien, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  68. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1647 ff.
  69. http://www.schudak.de/timelines/tannutuva1911-1944.html
  70. Verfassung der Sozialistischen Republik Vietnam, Präambel (englische Übersetzung)
  71. http://www.academia.edu/1860711/Walter_Lini_la_coutume_de_Vanuatu_et_le_Socialisme_Melanesien
  72. http://www.nytimes.com/1999/02/23/world/walter-lini-57-clergyman-who-led-nation-of-vanuatu.html

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.