Demokratický socialismus

Demokratický socialismus je souborem politických ideologií prosazujících demokratické principy v rámci socialistické ekonomiky založené na společném vlastnictví s důrazem na sebeorganizaci pracujících a jejich samosprávu. Demokratičtí socialisté věří, že kapitalismus není kompatibilní s ideály svobody, rovnosti a solidarity, kterých podle nich může být dosaženo jen v socialistickém zřízení.[1] Přestože většina demokratických socialistů věří v postupný přechod k socialismu,[2] demokratický socialismus sám o sobě může být jak reformní, tak revoluční.[3] Jakožto termín byl zpopularizován především socialisty a sociálními demokraty ve 20. století, kteří se společně stavěli do opozice vůči autoritářskému socialismu v Sovětském svazu a dalších zemích východní Evropy.

Kořeny demokratického socialismu sahají až do 19. století, kdy jej formovali tehdejší intelektuálové a britské hnutí Chartistů.[4] Na přelomu 19. a 20. století byl demokratický socialismus silně ovlivněn sociální demokracií. Vůdčími představiteli demokratického socialismu té doby byla britská Fabiánská společnost a německý filozof Eduard Bernstein, teoretik revizionismu.[5] Termín demokratický socialismus byl poprvé oficiálně zveřejněn v prohlášení frankfurtského kongresu Socialistické internacionály Cíle a úkoly demokratického socialismu v roce 1951.

Jako historické příklady demokratického socialismu v praxi jsou uváděny Pařížská komuna, mnohé sovětské republiky fungující v období po první světové válce, raný Sovětský svaz před zrušením sovětů ze strany bolševiků, revoluční Katalánsko či Chile za vlády Salvadora Allendeho.[6][7] Za soudobější příklady pak jsou dáváni kibucy v Izraeli, osada Marinaleda ve Španělsku,[8] rozsáhlá území v mexickém státě Chiapas kontrolovaná zapatisty,[9] Rojava na severu Sýrie[6] či některé samosprávy pracujících na Kubě a v bývalé Jugoslávii.[10]

Dnes je tento směr tím, co si většina socialistů představuje pod konceptem socialismu.[11] Přestože může termín demokratický socialismus zahrnovat celou řadu proudů, všechny obecně spojuje to, že odmítají autoritářský stát marxisticko-leninistického typu.[11] Demokratický socialismus může zahrnovat libertariánský socialismus, tržní socialismus, etický socialismus, ekosocialismus, revizionistický a reformní socialismus, eurokomunismus a některé proudy marxismu.[11][12] Na rozdíl od sociální demokracie usiluje demokratický socialismus o překonání kapitalismu a jeho nahrazení jiným ekonomickým modelem, jakým může být ekonomická demokracie, parecon či družstevnictví (družstevní socialismus).[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Democratic socialism na anglické Wikipedii.

  1. Co je demokratický socialismus, a je vůbec?
  2. BUSKY, Donald F. Democratic Socialism: A Global Survey. Westpot: Praeger, 2000. ISBN 9780275968861. S. 10.
  3. ABJORENSEN, Norman. Historical Dictionary of Democracy. 1. vyd. USA: Rowman & Littlefield, 2019. ISBN 9781538120743. S. 550.
  4. SARGENT, Lyman Tower. Contemporary Political Ideologies: A Comparative Analysis. 14. vyd. USA: Wadsworth Publishing, 2008. Dostupné online. ISBN 9780495569398. S. 118.
  5. BERNSTEIN, Eduard. Evolutionary Socialism [online]. Londýn: Labour Party, 1907. Dostupné online.
  6. RAMNATH, Maia. The Palgrave Handbook of Anarchism. USA: Springer, 2019. ISBN 9783319756202. Kapitola Non-Western Anarchisms and Postcolonialism.
  7. Profile: Salvador Allende. news.bbc.co.uk. 2003-09-08. Dostupné online [cit. 2021-02-19]. (anglicky)
  8. HANCOX, Dan. Marinaleda: Spain's communist model village. The Observer. 2013-10-19. Dostupné online [cit. 2021-02-19]. ISSN 0029-7712. (anglicky)
  9. VIDAL, John. Mexico’s Zapatista rebels, 24 years on and defiant in mountain strongholds. The Guardian. 2018-02-17. Dostupné online [cit. 2021-02-19]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  10. Cubans approve new constitution affirming role of socialism. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
  11. BUSKY, S. 7–8.
  12. HAIN, Peter. Ayes to the Left. Londýn: Lawrence and Wishart, 1995. Dostupné online. ISBN 9780853158325.
  13. DAUBNER, Peter; HRUBEC, Marek. Budúcnosť Európy: Cesta k post-kapitalizmu?. 1. vyd. Bratislava: Občianske združenie POLE, 2018. 156 s. Dostupné online. ISBN 978-80-570-0356-4. Kapitola Evropa po příští krizi: demokratický socialismus založený na sdílené suverenitě?, s. 66.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.