Laos

Laos, plným názvem Laoská lidově demokratická republika, je vnitrozemský stát v jihovýchodní Asii na poloostrově Zadní Indie. Jeho sousedy jsou Vietnam, Kambodža, Thajsko, Myanmar a Čína. Většina obyvatel Laosu náleží k etnické skupině Lao, kromě ní zde ale žije snad až 120 národnostních menšin. Laos je socialistický stát s vedoucí úlohou jedné strany.

Laoská lidově demokratická republika
ສາທາລະນະລັດ ປະຊາທິປະໄຕ ປະຊາຊົນລາວ
(Sathalanalat Paxathipatai Paxaxôn Lao)
vlajka
znak
Hymna
ເພງຊາດລາວ
(Pheng Xat Lao)
Motto
"ສັນຕິພາບ ເອກະລາດ ປະຊາທິປະໄຕ ເອກະພາບ ວັດທະນາຖາວອນ"
("Santiphap Ekalat Paxathipatai Ekaphap Vatthanathavon")
(Mír, Nezávislost, Demokracie, Svornost a Prosperita)
Geografie


Poloha Laosu

Hlavní městoVientiane
Rozloha236 800 km² (82. na světě)
z toho 3 % vodní plochy
Nejvyšší bodPhou Bia (2 817 m n. m.)
Časové pásmo+7
Poloha18°12′ s. š., 104°6′ v. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel7 126 706[1] (100. na světě, 2017)
Hustota zalidnění26 ob. / km² (180. na světě)
HDI▲ 0,608 (střední) (133. na světě, 2007)
Jazyklaoština (úřední), francouzština, angličtina, různé kmenové jazyky
Náboženstvíbuddhisté 60 %, animisté a jiní 40 % (z toho různé křesťanské církve 1,5 %)
Státní útvar
Státní zřízenílidově demokratická republika
Vznik19. července 1949 (nezávislost na Francii)
PrezidentThongloun Sisoulith
PremiérPhankham Viphavanh
Měnalaoský kip (LAK)
HDP/obyv. (PPP)5 691[2] USD (128. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1418 LAO LA
MPZLAO
Telefonní předvolba+856
Národní TLD.la

Etymologie

V laoštině je stát nazýván Muang Lao (ເມືອງລາວ) nebo Pathet Lao, což v doslovném překladu znamená „Laoská země“.[3] Francouzi, kteří spojili tři separovaná Laoská království do Francouzské Indočíny v roce 1893, pojmenovali zemi podle místních obyvatel „Laos“ (ve francouzštině se koncové „s“ vyslovuje velmi tiše, nebo vůbec).[4]

Historie
Místní vojáci ve francouzských koloniálních strážích, c. 1900

Kolem roku 757 zde vznikl první laoský stát. Od 15. do 18. století byl Laos silným státem známým jako Lan Xang, království miliónu slonů. Později se rozpadlo na několik drobných království. V roce 1893 se území dostalo pod francouzskou nadvládu, která spojením malých království se sousedními zeměmi vytvořila Francouzskou Indočínu.

Během poloviny 50. let 20. století francouzská vláda v jihovýchodní Asii selhala a do severního Laosu vtrhli komunističtí rebelové z hnutí Pathet Lao. Ti v roce 1958 ustanovili dočasnou socialistickou republiku Laos. V 60. a 70. letech 20. století během války ve Vietnamu se boje rozšířily také do Laosu.[5] Odhaduje se, že při americkém bombardování Laosu v rámci "tajné války" mezi roky 1964 a 1973 bylo svrženo přes dva miliony tun bomb a zahynulo 350 000 civilistů.[6] Problémem do dnešního dne je i nevybuchlá munice z kobercových náletů – podle průzkumu z roku 2009 tato munice zabila 20 tisíc lidí od roku 1973, v posledních dvou letech stále více než 100 lidí ročně se stane obětí, 60 % zemře, 40 % jsou děti.[7]

Když roku 1975 skončila vietnamská válka i občanská válka v Laosu, Pathet Lao vyhlásilo v Laosu novou komunistickou republiku. I dnes je vláda země silně ovlivněna politikou vietnamských komunistů.

Geografie
Řeka Mekong tekoucí skrz Luang Prabang

Severní část pokrývá náhorní plošina Xiangkhoang, která přesahuje 2800 m n. m. s hlubokými pánvemi (planina Džbánů). Na hranici s Vietnamem tvoří Annamské pohoří. Západní, jihozápadní a jižní část vyplňují úrodné nížiny a na jihu také plošina Bolovens podél největší řeky jihovýchodní Asie – Mekongu.

Podnebí je tropické monzunové s vydatnými dešťovými srážkami, zvláště v letních měsících. Průměrné lednové teploty ve Vientiane jsou 21 °C, červencové 27 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí tamtéž 1700 mm.

Kuchyně
Podrobnější informace naleznete v článku Laoská kuchyně.
Laoský pokrm nagas

Laoská kuchyně je ovlivněna kuchyní vietnamskou, čínskou, francouzskou a thajskou. Základní potravinou laoské kuchyně je lepkavá rýže, která je také jednou z nejlepkavějších na světě.[8] Z nápojů je nejoblíbenější laoská káva a z hlavních pokrmů jsou to larb, směs marinovaného masa a ryb a papájový salát tam mak hoong.

Politika

Konflikt s Hmongy

Vláda Laosu byla obviněna z páchání genocidy a porušování lidských práv a náboženské svobody proti etnické menšině Hmongů uvnitř vlastních hranic Laosu.[9]

Některé skupiny Hmongů bojovaly jako jednotky podporované CIA na straně monarchistů během občanské války v Laosu. Poté, co hnutí Pathet Lao převzalo v zemi v roce 1975 moc, konflikt pokračoval v izolovaných ohniskách. V roce 1977 komunistický tisk slíbil, že strana dopadne "americké kolaboranty" a jejich rodiny "do posledního kořene".[10]

Okolo 200 000 Hmongů odešlo do exilu v Thajsku a mnoho z nich skončilo v USA. Řada hmongských bojovníků se skrývala v horách v provincii Xienghoang po mnoho let, zbytky se vynořily z džungle ještě v roce 2003.[10]

Administrativní členění

Laos se dělí na 16 provincií (qwang) a jednu prefekturu (Nakhonluang ViengChan), která obsahuje území hlavního města (Na Kone Luang Vientiane). Provincie se dále dělí na distrikty (muang) a vesnice (baan).

Administrativní členění Laosu
Buddhistický chrám v Luang Prabang
Hmongové v provincii Oudomxai
ČísloNázevHlavní městoÚzemí (km²)Populace
1AttapuAttapu10,320114,300
2BokeoHuay Xai6,196149,700
3BolikhamxaiPaksan14,863214,900
4ČampasakPakse15,415575,600
5HouaphanXam Neua16,500322,200
6KahmmouanThakhek16,315358,800
7Luang NamthaLuang Namtha9,325150,100
8Luang PrabangLuang Prabang16,875408,800
9OudomxaiMuang Xai15,370275,300
10PhongsaliPhongsali16,270199,900
11SainyabuliSainyabuli16,389382,200
12SalavanSalavan10,691336,600
13SavannakhetSavannakhet21,774721,500
14XekongXekong7,66583,600
15Vientiane (Území hlavního města)Vientiane3,920726,000
16Vientiane (Provincie)Muang Phon-Hong15,927373,700
17XienghoangPhonsavan15,88037,507

Ekonomika
Sázení rýže blízko Čampasaku

Laos je málo rozvinutý zemědělský stát s důležitým lesním hospodářstvím. Význačná je těžba vzácného dřeva. Přední nerostnou surovinou je cín. Rozšířená je řemeslná výroba. Elektrická energie se téměř výhradně vyrábí ve vodních elektrárnách.

Pěstuje se rýže, kukuřice, batáty, maniok, brambory, citrusy, kávovník a kaučukovník. Živočišná produkce: skot, buvoli, prasata, drůbež a rybolov. Důležitá je zde také říční doprava na Mekongu. V zemi, která je třikrát větší než Česko, stojí jen několik málo kilometrů železnice z thajského pohraničního města Nong Khai do stanice Thanalang na předměstí Vientiane.

Ekonomika Laosu patří k těm slabším v regionu, díky tržním reformám Laoské lidové revoluční strany se však v poslední době slibně rozvíjí. V roce 2011 byla založena laoská burza. HDP v roce 2012 se pohyboval kolem 1400 USD na hlavu a růst činil 8,3%.

Turistický ruch

Laos je, při dodržení základních pravidel, bezpečná země pro cestování. Turistická víza dostanou občané ČR bez problémů při vstupu do země (30 USD s platností 30 dnů).[11]

Zajímavé turistické cíle

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laos na anglické Wikipedii.

  1. CIA - The World Factbook - Laos [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2011-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. (anglicky)
  2. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
  3. KISLENKO, Arne. Culture and customs of Laos. [s.l.]: ABC-CLIO, 2009. ISBN 9780313339776. S. 20. (anglicky)
  4. HAYASHI, Yukio. Practical Buddhism among the Thai-Lao: religion in the making of a region. [s.l.]: Trans Pacific Press, 2003. ISBN 9784876984541. S. 31. (anglicky)
  5. Secrets of the C.I.A. Archivováno 5. 12. 2008 na Wayback Machine, kapitola Air America 1965, přibližně od 33. minuty
  6. "Why Milosevic, but not Kissinger?". The Guardian. 25. dubna 2002.
  7. Obama Moves To Solve Ugly Vietnam War Legacy
  8. A Taste of Sticky Rice, Laos’ National Dish. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  9. WGIP: Side event on the Hmong Lao, at the United Nations [online]. [cit. 2011-04-20]. Dostupné online.
  10. The Times. No way out. www.timesonline.co.uk. London: 30 July 2006. Dostupné online. (anglicky)
  11. Laos - Víza, režim vstupu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • NOŽINA, Miroslav. Dějiny Laosu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. ISBN 978-80-7422-063-0.
  • SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice jihovýchodní Asie. Praha: KANT, 2015. ISBN 978-80-7437-175-2.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.