Julius Nyerere

Julius Kambarage Nyerere (13. dubna 192214. října 1999) byl prezident Tanzanie od založení státu 1964 do roku 1985.

Julius Nyerere
1. prezident Tanzanie
Ve funkci:
29. října 1964  5. listopadu 1985
Předchůdcenikdo, funkce vytvořena
NástupceAli Hassan Mwinyi
Stranická příslušnost
ČlenstvíTanganyika African National Union (1954–1977)
Chama Cha Mapinduzia (1977–1999)

Narození13. dubna 1922
Butiama
Úmrtí14. října 1999 (ve věku 77 let)
Londýn
ChoťMaria Nyerere (1953–1999)
PříbuzníBashiru Ally
Alma materuniversité Makerere (do 1947)
Edinburská univerzita (do 1952)
Profesejazykovědec, politik, překladatel, spisovatel, vychovatel a učitel
Náboženstvíkatolicismus
OceněníCena Džaváharlála Néhrúa (1973)
Řád Josého Martího (1974)
Medaile Amílcara Cabrala (1976)
Nansenova cena (1983)
Řád Agostinha Neta (1985)
 více na Wikidatech
CommonsJulius Nyerere
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otcem byl Nyerere Burito (1860–1942), náčelník malého tanganjického kmene Zanaki.[1] Jeho přezdívka Mwalimu znamená svahilsky učitel, což bylo jeho původní povolání.[2] Nyerere dovedl Tanganjiku pokojnou cestou k nezávislosti na Velké Británii a později vyjednal její unii se Zanzibarem. Byl spoluzakladatelem Organizace africké jednoty. Ve studené válce si zachovával neutralitu, orientoval se však především na Čínu. V roce 1978 zahájil válku proti Ugandě, kde se mu podařilo svrhnout genocidní režim „řezníka z Kampaly“ Idi Amina. V Tanzanii je považován za Otce vlasti.

Nyerere věřil, že Afričané jsou přirozenými socialisty, a pokusil se cestou nucené kolektivizace uskutečnit svůj model „afrického socialismu“ (udžamá), o němž věřil, že ustaví původní hospodářské vztahy, které v jeho zemi byly před příchodem imperialistů. Následkem toho projektu se Tanzanie stala z největšího afrického vývozce potravin jejich největším dovozcem a upadla do obrovských dluhů. Nyerere nakonec přiznal neúspěch, vzdal se prezidentství a v roce 1990 i předsednictví své Revoluční strany.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. The Crisis, 1996. National Association for the Advancement of Colored People. s 35.
  2. Blumberg, Arnold. Great Leaders, Great Tyrants? Contemporary Views of World Rulers Who Made History, 1995. s. 221
  3. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  4. 1974: Granma Archives Index - LANIC. lanic.utexas.edu [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.
  5. Mwalimu Nyerere | Julius Nyerere; Life Times Legacy. web.archive.org [online]. 2013-03-23 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.
  6. Museveni honours Nyerere. web.archive.org [online]. 2014-12-05 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.
  7. Museveni, Zenawi, Nyerere to receive national honours - The New Times Rwanda. web.archive.org [online]. 2013-09-28 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.
  8. Daily News | Tanganyika: Africa’s mecca for liberation movements. web.archive.org [online]. 2013-05-16 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.
  9. Museveni gets prestigious Burundi award. www.newvision.co.ug [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-16.
  10. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-10-15 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.
  11. Order of Jamaica | Office of the Prime Minister. web.archive.org [online]. 2016-07-20 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.

Literatura

  • Joshua Muravchik, Nebe na zemi: Vzestup a pád socialismu (Heaven on Earth: The Rise and Fall of Socialism, Encounter Books 2002), překlad Michael Žantovský, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7341-016-8, kapitola 8 Udžamá: Nyerere vytváří syntézu, s. 183–207 – ostře kritický portrét Nyerereho a jeho snah o vybudování socialismu
  • Julius Kambarage Nyerere: životopis služby UXL Newsmakers (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.