Severní Amerika

Severní Amerika je 48 km širokou Panamskou šíjí napojena na Jižní Ameriku (za rozhraní obou světadílů se obvykle považuje až státní hranice mezi Panamou a Kolumbií). Z karibských ostrovů se většina přiřazuje k Severní, resp. Střední Americe. Výjimkou je souostroví Trinidad a Tobago a ostrovy spravované jihoamerickými státy. Na severozápadě je americký poloostrov Aljaška oddělen 88 km širokou Beringovou úžinou od asijské Čukotky. Na severovýchodě na americkou pevninu navazuje Kanadské arktické souostroví a Grónsko. To je odděleno 280 km širokým Dánským průlivem od Islandu, který se již řadí k Evropě (z geologického hlediska ovšem Island leží na Středoatlantském hřbetu a tedy přímo na rozhraní obou kontinentů).

Nejzazší body na pevnině:

• Nejsevernější bod: Cape Murchison na poloostrově Boothia v Kanadě (71° 50' s. š.)
• Nejjižnější bod: Punta Mariato na poloostrově Azuero v Panamě (7° 12' s. š.)
• Nejzápadnější bod: Cape Prince of Wales na Sewardově poloostrově na Aljašce (168° 05' z. d.)
• Nejvýchodnější bod: mys Charles na Labradoru v Kanadě (55° 40' z. d.)

Nejzazší body včetně ostrovů:

• Nejsevernější bod: mys Morris Jesup v Grónsku (83° 40' s. š.) je současně nejsevernějším výběžkem souše na Zemi, leží pouze asi 700 km od Severního pólu.
• Nejjižnější bod: Kokosový ostrov v Tichém oceánu pod správou Kostariky (5° 30' s. š.)
• Nejzápadnější bod: Wrangelův mys na aleutském ostrově Attu (172° 27' v. d.) (Komandorské ostrovy, které na Aleutské souostroví navazují, jsou spravované Ruskem a řadíme je tedy k Asii.)
• Nejvýchodnější bod: mys Nordostrundingen v Grónsku (11° 39' z. d.)

Existuje všeobecně přijatý názor, že Amerika byla pojmenována po italském cestovateli Amerigovi Vespuccim německými kartografy Martinem Waldseemüllerem a Matthiasem Ringmannem.[1] Vespuccci, který mezi lety 1497 a 1502 objevil Jižní Ameriku, byl první Evropan, jenž tvrdil, že Amerika není Indie, ale odlišný kontinent, Evropanům dosud neznámý. V roce 1507 Waldseemüller vytvořil mapu světa, v níž umístil slovo „America“ na světadíl Jižní Ameriky, do středu dnešní Brazílie. Původ názvu odůvodnil v doprovodné knize Cosmographiae Introductio:

česky

Podle Waldseemüllera by nikdo neměl námitky proti pojmenování země po jejím objeviteli. Použil latinizovanou verzi Vespucciho jména (Americus Vespucius), ale v jejím ženském tvaru „America“, následuje tak vzory „Europa“ a „Asia“.

Později, když další kartografové přidávali do map Severní Ameriku, rozšířili tak původní název. Roku 1538 Gerard Mercator užil ve své mapě světa název „America“ pro celou západní polokouli.[3]

Odvozenina z Vespucciho jména je však podle některých problematická. Je totiž zvykem, že objevy získávají název podle příjmení svého objevitele, případně panovníka.[4] Ricardo Palma předložil možnost, že název má původ v Amerických horách (španělsky: Serranías Amerrique), malém pohoří, které se nachází ve Střední Americe. Vespucci byl prvním, kdo objevil Jižní Ameriku a také Americké hory, což spojuje jeho objevy s těmi Kryštofa Kolumba.

Alfred E. Hudd navrhl roku 1918 teorii, že kontinent je pojmenován po velšském obchodníkovi Richardu Amerikovi z Bristolu. Ten, alespoň podle předpokladů, financoval výpravu Johna Cabota z Anglie do Newfoundlandu, uskutečněnou roku 1497. Jiná podrobně probádaná domněnka tvrdí, že Amerika je pojmenována podle španělského námořníka nesoucího staré vizigótské jméno Amairick. Podle jiné má název kořeny v jazyku původních obyvatel Ameriky.[3]

Termín Severní Amerika zahrnuje různé definice ve shodě s polohou a kontextem. V angličtině může být pojem Severní Amerika použit pro Spojené státy americké a Kanadu. Někdy se k těmto zemím přidávají i Grónsko a Mexiko, stejně jako ostrovy nedaleko pobřeží.

V Iberoamerice a dalších částech Evropy výraz Severní Amerika označuje subkontinent Ameriku, zahrnující Kanadu, USA, Mexiko a často Grónsko, Saint Pierre a Miquelon a Bermudy.

Severní Amerika (North America) je historicky často označována jinými názvy. Španělská Severní Amerika (Místokrálovství Nové Španělsko) byla často uváděna jako Severní Amerika (anglicky však Northern America), což bylo první oficiální jméno Mexika.

Mimo Severní Ameriku se ve dvacátém století celý americký kontinent (Severní, Střední a Jižní Amerika stejně jako Karibik) označoval jednoduše jako Amerika, jeden z pěti kontinentů (dalšími čtyřmi jsou Evropa, Asie, Afrika a Austrálie).

V Severní Americe lze vzhledem k její severojižní orientaci nalézt velmi různorodé typy podnebí. V oblasti Hudsonova zálivu a arktických ostrovů vládne polární klima tundry, jež směrem na jih přechází postupně v mírný pás, zaujímající většinu území Spojených států amerických. Pro Kordillery je typické vysokohorské klima ovlivňující i přilehlé kraje. Pouště a polopouště zaujímají jih Spojených států a severní provincie Mexika, dále na jih pak začínají subtropy a tropy. Na klimatické podmínky ostrovů mají kromě polohy silný vliv mořské proudy.

Převažující jazyky v Severní Americe jsou angličtina, španělština a francouzština. Termín Angloamerika je používán pro označení anglicky mluvících zemí Ameriky, jmenovitě jsou to Spojené státy a Kanada (kde jsou oficiální zároveň angličtina a francouzština), ale někdy také Belize a části Karibiku. Termín Latinská Amerika se týká dalších území v Americe (i jihu Spojených států), kde románské jazyky, odvozené z latiny, tedy španělština a portugalština (francouzsky mluvící země obvykle zahrnuty nejsou) převládají. Jedná se o další země Střední Ameriky (ne vždy Belize), části Karibiku (mimo nizozemsky, anglicky či francouzsky mluvící území), Mexiko a většinu Jižní Ameriky (vyjímaje Guyanu, Surinam, Francouzskou Guyanu a Falklandské ostrovy).

Francouzský jazyk hrál v dějinách Severní Ameriky důležitou roli a v některých regionech zůstává hlavním komunikačním prostředkem. Kanada je oficiálně dvoujazyčná – francouzština je oficiální jazyk kanadské provincie Québec, kde jí mluví 95% lidí jako svým prvním nebo druhým jazykem, a je spolu s angličtinou oficiální řečí v provincii Nový Brunšvik. Dalšími francouzsky mluvícími oblastmi jsou provincie Ontario, provincie Manitoba, Francouzské Antily a Saint Pierre a Miquelon, stejně tak jako americká Louisiana, kde je francouzština úředním jazykem. Haiti je v této skupině zahrnuto kvůli historickému svazku, ale obyvatelé hovoří jak běžnou francouzštinou, tak i kreolizovanou francouzštinou. Podobně se kreolizované jazyky vyskytují i na Svaté Lucii a Dominice.

Hospodářsky jsou Kanada a Spojené státy nejbohatšími a nejrozvinutějšími zeměmi na světadílu, hned za nimi je Mexiko, nově industrializovaná země. Státy Střední Ameriky a Karibiku jsou na různé úrovni ekonomického a lidského rozvoje. Například malé karibské ostrovní země jako Barbados, Trinidad a Tobago a Antigua a Barbuda mají vyšší HDP na obyvatele než Mexiko. To je způsobeno jejich menší populací. Panama a Kostarika mají významně vyšší index lidského rozvoje a HDP než zbytek států Střední Ameriky.

Etnicky je Severní Amerika zcela svébytný kontinent. Třemi hlavními etnickými skupinami jsou běloši, černoši a míšenci. Z ostatních méně početných skupin mají největší význam indiáni a Číňané.

Sociálně a kulturně představuje Severní Amerika dobře definovaný celek. Kanada a Spojené státy sdílejí kulturu a podobné tradice, což je výsledkem toho, že obě země jsou bývalé britské kolonie. Kvůli silným ekonomickým a historickým vazbám se mezi těmito dvěma národy vyvinul společný kulturní a ekonomický trh. Španělsky mluvící část Severní Ameriky sdílí společnou minulost jako dřívější španělské kolonie. V Mexiku a zemích Střední Ameriky, kde se vyvíjely civilizace jako Mayové, zachovávají původní obyvatelé tradice i navzdory moderní době. Střední Amerika a španělsky mluvící státy karibských ostrovů mají historicky více společného díky zeměpisné blízkosti a faktu, že na Španělsku získaly nezávislost.

Severní Mexiko, hlavně v městech Monterrey, Tijuana, Ciudad Juárez a Mexicali, je silně ovlivněno kulturou a životním stylem Spojených států. Z těchto uvedených měst může být na Monterrey pohlíženo jako na nejvíce amerikanizované město v Severní Americe. Přistěhovalectví do USA a Kanady zůstává podstatným rysem mnoha států blízko jižní hranice Spojených států. Anglofonní karibské státy zažily úpadek Britského impéria, jeho vlivu na region a nahrazení ekonomickým vlivem Severní Ameriky. Tento vliv je zapříčiněn částečně nízkou populací (méně než 200 000) anglofonních karibských zemí a také faktem, že emigranti z těchto zemí v zahraničí jsou početnější než obyvatelstvo zůstávající doma.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku North America na anglické Wikipedii.

• Vladimír Baar: Anglosaská Severní Amerika, Ateliér Milata, Ostrava 1994
• Bill Asikinack, Kate Scarborough: Objevování Severní Ameriky, INA, Bratislava 1996, ISBN 80-85680-80-7
• Severní Amerika, Reader’s Digest Výběr, Praha 2003, ISBN 80-86196-56-9

• Laurentie
• Angloamerika
• Latinská Amerika

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Amerika na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Severní Amerika ve Wikislovníku