Místokrálovství Nové Španělsko

Nové Španělsko bývalo španělskou kolonií, která zahrnovala rozlehlá území v Severní a Střední Americe, Karibiku a asijsko-mikronéském regionu. Bylo jedním ze 4 španělských místokrálovství, které Španělé zakládali na dobytých územích Nového světa.

Místokrálovství Nové Španělsko
Virreinato de Nueva España
1519/15351821

vlajka

znak
geografie
rozloha:
cca 7 000 000 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
cca 6 000 000
státní útvar
escudo, peso, real
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Kubánské guvernérství
Mayské státy
Aztécká říše
Taraskánský stát
Tututepec
Cuzcatlán
Totonacapan
Tlaxcalská konfederace
Zaachilské království
Louisiana
Maltézský řád
Království Tondo
Manilské království
Madja-as
Ternatský sultanát
následující:
Království Nová Granada
Španělská Západní Indie
Španělská Východní Indie
Louisiana (kolonie)
Florida
Oregon
První Mexické císařství

Začátky kolonizace

Kryštof Kolumbus objevil Ameriku (karibské ostrovy) v roce 1492. Od tohoto data prozkoumávají Evropané jednak karibské ostrovy, tak pobřeží amerického kontinentu. Mezi roky 1519 a 1521 dobyl dor Hernán Cortés Aztéckou říši a další mezoamerické kultury.[1] Tehdejší španělský král Karel V. vydal 1. ledna 1535 královské nařízení, ve kterém ustanovil nové místokrálovství na nově dobytých území.[2] Hlavním městem se stalo Ciudad de México, které bylo založeno na ruinách aztéckého hlavního města Tenochtitlán. Postupem času vznikly generální kapitanáty, které sice oficiálně byly podřízeny místokráli, ale v praxi měly vysokou autonomii a místní generální kapitán se zodpovídal přímo španělskému králi. V různých dochovaných textech se vyskytují zmínky o:

Geografické vymezení

Nové Španělsko zahrnovalo dnešní státy Mexiko; středoamerické státy Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika; karibské ostrovní státy Kuba, Dominikánská republika, Portoriko; asijské Filipíny; pacifické Palau, Federativní státy Mikronésie, Guam, Severní Mariany; spolkové státy USA Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Texas, Nevada, Louisiana, Florida, Utah a části států Colorado, Wyoming, Kansas a Oklahoma.

Rozpad

Během své existence ztratilo Nové Španělsko kontrolu nad Islas de la Bahía (1643, dnes součást Hondurasu), Jamajkou (1655), Kajmanskými ostrovy (1670), Trinidadem (1797), Britským Hondurasem (1798, dnešní Belize), které připadly Velké Británii. V roce 1697 předalo Španělsko západní část ostrova Hispaniola Francii, která zde zřídila vlastní kolonii Saint-Domingue. Naopak mezi roky 1763 a 1800 spadala pod Nové Španělsko původně francouzská kolonie Louisiana. Roku 1819 byla podepsána smlouva Adams-Onís, ve které se upravila severní hranice místokrálovství a španělská Florida byla prodána Spojeným státům. V roce 1821 skončila mexická válka za nezávislost (v kontextu hispanoamerických válek za nezávislost) a bylo vyhlášeno první Mexické císařství v čele s Agustínem de Iturbide.[3] Už o 2 roky později se ale rozdělilo na Mexiko a Spojené středoamerické provincie.

Ve španělských rukou zůstaly po roce 1821 pouze Kuba, Portoriko a Španělská Východní Indie. Tyto državy ztratilo Španělsko v roce 1898 po prohrané Španělsko-americké válce.

Reference

  1. Conquest: Montezuma, Cortes and the Fall of Old Mexico by Hugh Thomas [online]. www.mexconnect.com [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
  2. El colonialismo: una reflexión (3) [online]. Centro de Investigaciones y Estudios Superiores en Antropología Social [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (španělsky)
  3. #AGNrecuerda al Primer Imperio Mexicano [online]. www.gob.mx [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (španělsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.