Severní pól

Severní pól, též severní točna, je místo na Zemi, kde zemská osa přibližně protíná zemský povrch. Severní pól se nachází přibližně uprostřed Severního ledového oceánu, přičemž oceánské dno se nachází asi 4,3 km hluboko. Území je trvale pokryté vrstvou mořského ledu o mocnosti kolem dvou až tří metrů.[1] Tato tloušťka je značně proměnlivá vlivem posuvu ledových ker, jejich zdvihu a poklesu, případně rozlomení a odkrytí vodní hladiny. Studie prokázaly, že průměrná tloušťka ledu se v posledních letech snížila.[2] Mnozí to připisují vlivu globálního oteplování. Některé odhady uvádějí, že během několika desítek let bude Severní ledový oceán v letních měsících úplně bez ledu.[3]

Severní polokoule - pól
(1) Severní pól
(2) Severní magnetický pól
(3) Severní geomagnetický pól
(4) Severní pól nedostupnosti

Pohyb úhlu zemské rotace vůči povrchu Země v závislosti na čase v MJD.

Topografie severního pólu

Geografický severní pól je situován na 90° zemské šířky a není totožný se severním pólem magnetickým. Geografický severní pól podle ECEF se ale mírně odlišuje od osy rotace Země, která se kolem něj spirálovitě pohybuje.

Historie

První výprava na dobytí a prozkoumání severního pólu podniknuta roku 1871 byla vedena Charlesem Francisem Hallem pod patronací Američanů. Výprava nesla označení Polaris expedition (Polární expedice) a skončila katastrofou. Halle v důsledku otravy arsenikem zemřel a výprava se vrátila zpět bez jeho dosažení. Další expedice byla vedena Fridtjofem Nansenem a pokusila se k pólu dostat driftem na k tomu zkonstruované lodi Fram. Nansen se společníkem na saních v dubnu 1895 dosáhl 86° 14' severní šířky.

K severnímu pólu se na saních po ledu vypravili Frederick Cook (1908) a Robert Peary (1909). Renomované instituce Cookovy doklady dosažení pólu neshledaly za průkazné a tak byl pokládán za prvního pokořitele severního pólu Peary. Cook se vrátil o rok později než Peary, protože se vracel přes Kanadské arktické souostroví a přezimoval na ostrově Devon. Výzkumy v 80. a 90. letech 20. století ovšem Pearyho úspěch zpochybnily na základě jeho vlastního deníku, který uvolnila jeho rodina k prozkoumání.

Další cesty do oblasti severního pólu jsou spojeny s rozvojem letectví. V roce 1926 uskutečnil přelet přes pól v letounu Fokker F.VII Američan Richard Byrd, jeho dosažení pólu je však také zpochybňováno. První prokazatelné dosažení severního pólu tak je až přelet vzducholodi Norge o tři dny později, dne 12. května 1926. Expedici vedl norský polárník Roald Amundsen, italský konstruktér vzducholodí Umberto Nobile a americký průzkumník a sponzor výpravy Lincoln Ellsworth. Přes pól přelétla roku 1928 i vzducholoď Italia, na jejíž palubě byl český vědec František Běhounek. Kvůli silnému větru se však nepodařilo zamýšlené vysazení pasažérů na led za účelem provedení vědeckých měření. První věrohodně doložené pozemní dosažení severního pólu byla až výprava amerického dobrodruha Ralpha Plaisteda v roce 1968.

V roce 1958 pod ledem severního pólu proplula první jaderná ponorka USS Nautilus amerického námořnictva a v roce 1977 k němu doplul sovětský ledoborec Arktika.

V srpnu 2007 ruská ponorka umístila na dno severního pólu titanovou schránku s ruskou vlajkou.[4][5]

Klima

Zalednění v roce 1990

Zalednění v roce 1999

Severní pól je výrazně teplejší než jižní pól, protože se nachází na úrovni hladiny moře uprostřed severního oceánu (velké množství vody vytváří velkou tepelnou setrvačnost), než v případě, že by se povrch nacházel ve velké nadmořské výšce na kontinentu.

Zimní (lednové) teploty na severním pólu se pohybují v rozmezí od asi -43 °C (-45 °F) do -26 °C (-15 °F), v průměru -34 °C (-30 °F). Letní teploty (v červnu, červenci a srpnu), se pohybují kolem bodu mrazu (0 °C, 32 °F).[6]

Den a noc na pólu

Na pólu není (úhlová) výška Slunce nad obzorem ovlivněna rotací Země, ale pouze úhlovou vzdáleností Slunce od rovníku, která se mění s oběhem Země kolem Slunce. Proto je na severním pólu Slunce v letních měsících trvale nad obzorem a během zimních měsíců trvale pod horizontem. Východ Slunce nastává těsně před jarní rovnodennosti (19. březen), slunce pak během tří měsíců vystoupá do nejvyššího bodu nad obzorem (23,5° elevace) kdy dojde k letnímu slunovratu (21. červen) a následně Slunce klesá k obzoru, kdy dojde k jeho západu při podzimní rovnodennosti (24. září).

V oblasti omezené polárním kruhem existuje období roku, kdy je Slunce celodenně nad obzorem, které nazýváme polární den, a období, kdy je slunce pod obzorem, nazývané polární noc. Doba jejich trvání závisí na vzdálenosti od pólu; na polárním kruhu nastává polární den a polární noc pouze při slunovratech, na pólu trvají půl roku.

Soumrak

Vzhledem k vysoké zeměpisné výšce dochází ke změně trvání soumraku oproti tomu, jak je znám ze středních zeměpisných výšek. Občanský soumrak trvá přibližně dva týdny před východem slunce a po západu slunce, námořní soumrak trvá přibližně pět týdnů před východem slunce a po západu slunce a astronomický soumrak trvá po dobu přibližně sedmi týdnů před východem slunce a po západu slunce.

Toto je způsobeno vlivem axiálního naklonění (23,5°) Země a její rotace kolem Slunce. Směr axiálního naklonění Země, stejně jako její úhel vzhledem k rovině oběžné dráhy Země kolem Slunce, zůstává téměř konstantní v průběhu roku (i v dlouhodobém období). Na severní polokouli v létě severní pól směřuje ke Slunci, v průběhu roku, jak se Země se pohybuje kolem Slunce, se severní pól postupně odvrací od Slunce až do zimních měsíců, zimního slunovratu, kdy je severní pól trvale odvrácen od Slunce. Podobný stav je na Jižním pólu, ale s šestiměsíčním časovým rozdílem.

Čas

Na většině míst na Zemi je místní čas určen podle zeměpisné délky tak, že denní doba je přibližně shodná a postavením slunce na obloze (v poledne je slunce přibližně na nejvyšším bodě v nadhlavníku). Severní pól (ale i jižní) je výjimkou v tomto uspořádání, neboť zeměpisné délky se zde limitně blíží nule. Slunce zde vychází a zapadá pouze jednou za rok ve všech zeměpisných délkách, tedy i ve všech časových pásmech. Pro Severní pól není určeno pevné časové pásmo a expedice může použít čas GMT nebo národní čas země, odkud expedice pochází.

Vzhledem k tomu, že se šířka časových pásem na pólu limitně blíží nule, je oblíbenou kratochvílí na severním pólu projití všech časových pásem.

Fauna a flóra

I přes kruté podmínky zde žijí mořští a suchozemští savci a lidé. Žije zde polární liška, lední medvěd, polární vlk, tuleni a lachtani. Z vodních živočichů byl zaznamenán výskyt sasanek a neznámých druhů krevet. Množství fauny a flóry na severním pólu v historickém vývoji Země podřízeno cirkumpolárnímu rozšíření živočichů.

Teritorium severního pólu

Teritorium severního pólu

Podle mezinárodního práva žádná země v současné době nemá nárok na vlastnictví severního pólu nebo oblasti Severního ledového oceánu, který jej obklopuje. Pět zemí v okolí Arktidy, Rusko, Kanada, Norsko, Dánsko (přes Grónsko) a Spojené státy (přes Aljašku), jsou omezeny vzdáleností 200 námořních mil (370 km)[7] od svého pobřeží, kterou si mohou nárokovat jako oblast svého vlivu a nároků. Za touto hranicí je prostor, který je spravován Mezinárodním úřadem pro mořské dno.

Při ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu se jednotlivé země zavázaly dodržovat toto ujednání. Norsko (ratifikovalo Úmluvu v roce 1996[8]), Rusko (ratifikovalo v roce 1997[8]), Kanada (ratifikovala v roce 2003[8]) a Dánsko (ratifikovalo v roce 2004[8]). Z toho vyplývá, že státy před zahájením aktivit v této oblasti musí doložit, že oblast zájmu spadá výlučně pod jejich svrchované území.[9] Oblast pólu je předpokládaným zdrojem surovin a některé státy (např. Rusko) se snaží pomocí sedimentů z mořského dna dokázat, že tyto geograficky patří k jejich území.

Výpravy na pól

přehled výprav a expedic k severnímu pólu, dosažení pólu plavidly je uvedeno samostatně

den	rok	dosažený bod	výprava (expedice)	způsob
14. srpen	1553	72,00° N od Nové Země	Sir Hugh Willoughby (Anglie) se společníky	lodě Bona Esperanza a Bona Confidentia
červenec	1587	72,20° N od Grónska	John Davis (Anglie) se společníky	lodě Elisabeth, Ellen a Sunshine
červenec	1594	77,00° N od Nové Země	Williem Barentz (Nizozemí)	lodní výprava
17. červen	1596	80,18° N ze Špicberků	Jacob van Heemskerck (Nizozemí)	lodní výprava
16. červenec	1607	80,38° N ze Špicberků	Henry Hudson (Británie)	na lodi Hopewell
16. červenec	1766	80,47° N ze Špicberků	Vasilij Čičagov (Rusko)	na lodích Čičagov, Panov a Babajev
27. červenec	1773	80,80° N ze Špicberků	Constantine Phipps (Británie)	na lodích Racehorce a Carcass
	1806	81,50° N ze Špicberků	William Scoresby (Británie)	loď Resolution
25. červenec	1827	82,75° N ze Špicberků	William Scoresby (Británie)	na saních z lodi Hecla
12. květen	1876	83,37° N z ostrova Ellesmere	Albert Markham (Británie)	na saních
	1882	83,40° N z ostrova Ellesmere	James Lockwood (Spojené státy)	psí spřežení
8. duben	1895	86,22° N	Fridtjof Nansen a Hjalmar Johansen (Norsko)	psí spřežení, z lodi Fram
24. duben	1900	86,57° N od Země Františka Josefa	Umberto Cagni (Itálie)	psí spřežení (nepotvrzeno)
21. duben	1908	90,00° N	Frederick Cook (Spojené státy)	na saních (pouze domnělá pozice)
31. březen	1909	87,75° N z ostrova Ellesmere	Robert Edwin Peary (Spojené státy)	psí spřežení
		88,00° N	Robert Edwin Peary a 5 členů výpravy	oficiálně přiznané prvenství i přes spornou polohu
6. duben	1909	90,00° N	Robert Edwin Peary	na saních
21. duben	1925	87,83° N ze Špicberků	Roald Amundsen (Norsko) a Lincoln Ellsworth (Spojené státy)	2 letadla, ztroskotání při přistání
9. květen	1926	90,00° N ze Špicberků	Richard Byrd (Spojené státy) s posádkou	letecky
12. květen	1926	90,00° N	Roald Amundsen (Norsko), Lincoln Ellsworth (Spojené státy)	vzducholoď Norge, přelet Svalbard-Aljaška
21. květen	1937	89,43° N od Země Františka Josefa	Ivan Papanin (Sovětský svaz)	letecky, přistání, založení první arktické stanice
23. duben	1948	90,00° N	Alexandr Kuzněcov (Sovětský svaz) a 23 dalších	letecky, přistání, pěšky k pólu
9. květen	1949	90,00° N	Vitalij Volovič (Sovětský svaz)	letecky, seskok padákem
3. květen	1952	90,00° N	Joseph O. Fletcher a William P. Benedict, piloti USAF	letecky Douglas C-47 Skytrain, přistání
19. duben	1968	90,00° N	Ralph Plaisted (Spojené státy) a 3 další	letecky, sněžné skútry, návrat letecky
6. duben	1969	90,00° N	Wally Herbert (Británie) a 3 další	psí spřežení při přejezdu na trase Aljaška–Svalbard
1. květen	1978	90,00° N	Noami Uemura (Japonsko)	sólové dobytí pólu
10. květen	1993	90,00° N	Miroslav Jakeš (Česko) s expedicí Malachov-Weber North Pole Light	první Čech na pólu
25. duben	1996	90,00° N	Miroslav Jakeš, Oldřich Bubák, Vilém Rudolf	první česká polární expedice

Expedice cestovatele Williama Zieglera při dobývání severního pólu v letech 1903–1905.

Plavidla na severním pólu

Přepis názvu lodě a jména kapitána podle anglického zápisu.

Poř.	Loď[10]	Kapitán	Datum	Rok	Stát	Palivo	Poznámka
	(pořadí návštěvy)	(pořadí návštěvy)			(pořadí návštěvy)
-	USS Nautilus (ponorka)		3. srpen	1958	Spojené státy	uran
1	Arktika ⁽¹⁾	Jurij Kučijev ⁽¹⁾	17. srpen	1977	Sovětský svaz ⁽¹⁾	uran
2	Sibir ⁽¹⁾	Zigfrid Vibach ⁽¹⁾	25. květen	1987	Sovětský svaz ⁽²⁾	uran
3	Rossija ⁽³⁾	Anatolij Lamehov ⁽¹⁾	8. srpen	1990	Sovětský svaz ⁽³⁾	uran	A
4	Sovětskij Sojuz ⁽¹⁾	Anatolij Gorškovskij ⁽¹⁾	4. srpen	1991	Sovětský svaz ⁽⁴⁾	uran	A, B
5	Oden ⁽¹⁾	Anders Backman ⁽¹⁾	7. září	1991	Švédsko ⁽¹⁾	nafta
6	Polarstern ⁽¹⁾	Ernst-Peter Greve ⁽¹⁾	7. září	1991	Německo ⁽¹⁾	nafta
7	Sovětskij Sojuz⁽²⁾	Anatolij Gorškovskij ⁽²⁾	13. červenec	1992	Rusko ⁽⁵⁾	uran	A
8	Sovětskij Sojuz⁽³⁾	Anatolij Gorškovskij ⁽³⁾	23. srpen	1992	Rusko ⁽⁶⁾	uran	A
9	Jamal ⁽¹⁾	Andrej Smirnov ⁽¹⁾	21. červenec	1993	Rusko ⁽⁷⁾	uran	A
10	Jamal ⁽²⁾	Andrej Smirnov ⁽²⁾	8. srpen	1993	Rusko ⁽⁸⁾	uran	A
11	Jamal ⁽³⁾	Andrej Smirnov ⁽³⁾	30. srpen	1993	Rusko ⁽⁹⁾	uran	A
12	Jamal ⁽⁴⁾	Andrej Smirnov ⁽⁴⁾	21. červenec	1994	Rusko ⁽¹⁰⁾	uran	A
13	Kapitan Dranicyn ⁽¹⁾	Viktor Terechov ⁽¹⁾	21. červenec	1994	Rusko ⁽¹¹⁾	nafta	A
14	Jamal ⁽⁵⁾	Andrej Smirnov ⁽⁵⁾	5. srpen	1994	Rusko ⁽¹²⁾	uran	A
15	Jamal ⁽⁶⁾	Andrej Smirnov ⁽⁶⁾	21. srpen	1994	Rusko ⁽¹³⁾	uran	A
16	Louis S. St Laurent ⁽¹⁾	Philip Grandy ⁽¹⁾	22. srpen	1994	Kanada ⁽¹⁾	nafta	B
17	Polar Sea ⁽¹⁾	Lawson Brigham ⁽¹⁾	22. srpen	1994	Spojené státy ⁽¹⁾	nafta	B
18	Jamal ⁽⁷⁾	Andrej Smirnov ⁽⁷⁾	12. červenec	1995	Rusko ⁽¹⁴⁾	uran	A
19	Jamal ⁽⁸⁾	Andrej Smirnov ⁽⁸⁾	28. červenec	1995	Rusko ⁽¹⁵⁾	uran	A
20	Jamal ⁽⁹⁾	Andrej Smirnov ⁽⁹⁾	12. červenec	1996	Rusko ⁽¹⁶⁾	uran	A
21	Jamal ⁽¹⁰⁾	Andrej Smirnov ⁽¹⁰⁾	27. červenec	1996	Rusko ⁽¹⁷⁾	uran	A, B
22	Jamal ⁽¹¹⁾	Andrej Smirnov ⁽¹¹⁾	14. srpen	1996	Rusko ⁽¹⁸⁾	uran	A, B
23	Oden ⁽²⁾	Anders Backman ⁽²⁾	10. září	1996	Švédsko ⁽²⁾	nafta
24	Sovětskij Sojuz⁽⁴⁾	Stanislav Shmidt ⁽¹⁾	12. červenec	1997	Rusko ⁽¹⁹⁾	uran	A
25	Sovětskij Sojuz⁽⁵⁾	Stanislav Shmidt ⁽²⁾	25. červenec	1997	Rusko ⁽²⁰⁾	uran	A
26	Sovětskij Sojuz⁽⁶⁾	Jevgenij Bannikov ⁽¹⁾	10. červenec	1998	Rusko ⁽²¹⁾	uran	A
27	Sovětskij Sojuz⁽⁷⁾	Jevgenij Bannikov ⁽²⁾	23. červenec	1998	Rusko ⁽²²⁾	uran	A
28	Jamal ⁽¹²⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹⁾	25. červenec	1999	Rusko ⁽²³⁾	uran	A
29	Jamal ⁽¹³⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁾	29. červenec	2000	Rusko ⁽²⁴⁾	uran	A
30	Jamal ⁽¹⁴⁾	Alexandr Lembrik ⁽²⁾	11. srpen	2000	Rusko ⁽²⁵⁾	uran	A
31	Jamal ⁽¹⁵⁾	Alexandr Lembrik ⁽³⁾	12. červenec	2001	Rusko ⁽²⁶⁾	uran	A
32	Jamal ⁽¹⁶⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁴⁾	24. červenec	2001	Rusko ⁽²⁷⁾	uran	A
33	Oden ⁽³⁾	Mats Johansen ⁽¹⁾	31. červenec	2001	Švédsko ⁽³⁾	nafta
34	Jamal ⁽¹⁷⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁵⁾	5. srpen	2001	Rusko ⁽²⁸⁾	uran	A
35	Jamal ⁽¹⁸⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁶⁾	23. srpen	2001	Rusko ⁽²⁹⁾	uran	A
36	Healy ⁽¹⁾	David Vizneski ⁽¹⁾	6. září	2001	Spojené státy ⁽²⁾	nafta
37	Polarstern ⁽²⁾	Jurgen Keil ⁽¹⁾	6. září	2001	Německo ⁽²⁾	nafta
38	Jamal ⁽¹⁹⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁷⁾	11. červenec	2002	Rusko ⁽³⁰⁾	uran	A
39	Jamal ⁽²⁰⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁸⁾	27. červenec	2002	Rusko ⁽³¹⁾	uran	A
40	Jamal ⁽²¹⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁹⁾	12. srpen	2002	Rusko ⁽³²⁾	uran	A
41	Jamal ⁽²²⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁰⁾	25. srpen	2002	Rusko ⁽³³⁾	uran	A
42	Jamal ⁽²³⁾	Stanislav Rumancev ⁽²⁾	25. červenec	2003	Rusko ⁽³⁴⁾	uran	A
43	Jamal ⁽²⁴⁾	Stanislav Rumancev ⁽³⁾	10. srpen	2003	Rusko ⁽³⁵⁾	uran	A
44	Jamal ⁽²⁵⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁴⁾	24. srpen	2003	Rusko ⁽³⁶⁾	uran	A
45	Jamal ⁽²⁶⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹¹⁾	8. červenec	2004	Rusko ⁽³⁷⁾	uran	A
46	Jamal ⁽²⁷⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹²⁾	21. červenec	2004	Rusko ⁽³⁸⁾	uran	A
47	Jamal ⁽²⁸⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹³⁾	7. srpen	2004	Rusko ⁽³⁹⁾	uran	A
48	Jamal ⁽²⁹⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁴⁾	28. srpen	2004	Rusko ⁽⁴⁰⁾	uran	A
49	Sovětskij Sojuz ⁽⁸⁾	Stanislav Shmidth ⁽³⁾	7. září	2004	Rusko ⁽⁴¹⁾	uran
50	Oden ⁽⁴⁾	Tomas Årnellon ⁽¹⁾	7. září	2004	Švédsko ⁽⁴⁾	nafta
51	Vidar Viking ⁽¹⁾	Jörgen Haave ⁽¹⁾	7. září	2004	Norsko ⁽¹⁾	nafta
52	Jamal ⁽³⁰⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁵⁾	11. září	2004	Rusko ⁽⁴²⁾	uran	A
53	Jamal ⁽³¹⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁵⁾	7. červenec	2005	Rusko ⁽⁴³⁾	uran	A
54	Jamal ⁽³²⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁶⁾	20. červenec	2005	Rusko ⁽⁴⁰⁾	uran	A
55	Jamal ⁽³³⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁷⁾	7. srpen	2005	Rusko ⁽⁴⁵⁾	uran	A
56	Jamal ⁽³⁴⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁸⁾	19. srpen	2005	Rusko ⁽⁴⁶⁾	uran	A
57	Akademik Fjodorov ⁽¹⁾	Michail Kalošin ⁽¹⁾	29. srpen	2005	Rusko ⁽⁴⁷⁾	nafta	C
58	Arktika ⁽²⁾	Dmitrij Lobusov ⁽¹⁾	1. září	2005	Rusko ⁽⁴⁸⁾	uran
59	Jamal ⁽³⁵⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁹⁾	1. září	2005	Rusko ⁽⁴⁹⁾	uran	A
60	Healy ⁽²⁾	Daniel Oliver ⁽¹⁾	12. září	2005	Spojené státy ⁽³⁾	nafta	B
61	Oden ⁽⁵⁾	Tomas Årnellon ⁽²⁾	12. září	2005	Švédsko ⁽⁵⁾	nafta	B
62	Jamal⁽³⁶⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁶⁾	8. července	2006	Rusko ⁽⁵⁰⁾	uran	A
63	Jamal ⁽³⁷⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁷⁾	19. července	2006	Rusko ⁽⁵¹⁾	uran	A
64	Jamal ⁽³⁸⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁸⁾	7. srpen	2006	Rusko ⁽⁵²⁾	uran	A
65	Jamal ⁽³⁹⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁹⁾	18. srpen	2006	Rusko ⁽⁵³⁾	uran	A
66	Jamal ⁽⁴⁰⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹⁰⁾	2. červenec	2007	Rusko ⁽⁵⁴⁾	uran	A
67	Jamal ⁽⁴¹⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹¹⁾	14. červenec	2007	Rusko ⁽⁵⁵⁾	uran	A
68	Jamal ⁽⁴²⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹²⁾	27. červenec	2007	Rusko ⁽⁵⁶⁾	uran	A
69	Rossija ⁽²⁾	Alexandr Spirin ⁽¹⁾	1. srpen	2007	Rusko ⁽⁵⁷⁾	uran
70	Akademik Fjodorov ⁽²⁾	Michail Kalošin ⁽²⁾	1. srpen	2007	Rusko ⁽⁵⁸⁾	nafta	C
71	Jamal ⁽⁴³⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹³⁾	11. srpen	2007	Rusko ⁽⁵⁹⁾	uran	A
72	Jamal ⁽⁴⁴⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹⁴⁾	23. srpen	2007	Rusko ⁽⁶⁰⁾	uran	A
73	50 let Pobědy ⁽¹⁾	Valentin Davydjanc ⁽¹⁾	29. června	2008	Rusko ⁽⁶¹⁾	uran	A
74	50 let Pobědy ⁽²⁾	Valentin Davydjanc ⁽²⁾	12. červenec	2008	Rusko ⁽⁶²⁾	uran	A
75	50 let Pobědy ⁽³⁾	Valentin Davydjanc ⁽³⁾	25. červenec	2008	Rusko ⁽⁶³⁾	uran	A
76	Jamal ⁽⁴⁵⁾	Alexandr Lembrik ⁽²⁰⁾	28. červenec	2008	Rusko ⁽⁶⁴⁾	uran	A
77	Jamal ⁽⁴⁶⁾	Alexandr Lembrik ⁽²¹⁾	8. srpen	2008	Rusko ⁽⁶⁵⁾	uran	A
78	50 let Pobědy ⁽⁴⁾	Dmitrij Lobusov ⁽²⁾	15. červenec	2009	Rusko ⁽⁶⁶⁾	uran	A

Vysvětlivky k poznámkám:

(x): číslice udává počet dosažení pólu

A: vědecká expedice s pasažéry

B: vědecká expedice na cestě z Atlantského oceánu do Tichého oceánu nebo zpět přes Severní pól

C: není ledoborec, pouze zesílená odolnost proti ledu a krám

Mytologie

V některých západních kulturách se k zeměpisnému severnímu pólu vztahuje bydliště Santa Clause. Kanadská pošta má přiděleno PSČ H0H 0H0 pro severní pól (podle tradičního santovského "Ho-ho-ho !").[11]

Mytologie odráží prastarou esoterickou mytologii Hyperborea, že severní pól je nadpozemský příbytek Boží a nadlidských bytosti (viz Joscelyn Godwin, Arktos: Polární mýtus). Postava Santa Clause funguje tedy jako esoterický archetyp duchovní čistoty a transcendence.[12] Jak zdokumentoval Henry Corbin, severní pól hraje klíčovou roli v kulturním světonázoru esoterického Súfismu a íránského mysticismu.

Reference

Beyond "Polar Express": Fast Facts on the Real North Pole, National Geographic News
"Arctic ice thickness drops by up to 19 per cent", Daily Telegraph, 28 October 2008
Arctic sea ice "faces rapid melt", BBC news story, December 2006
Lidovky.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online.
Osel.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online.
"Science question of the week" Archivováno 26. 5. 2010 na Wayback Machine, Goddard Space Center
United Nations Convention on the Law of the Sea (Annex 2, Article 4) [online]. [cit. 2007-07-26]. Dostupné online.
www.un.org [online]. [cit. 2007-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-13.
The Battle for the Next Energy Frontier: The Russian Polar Expedition and the Future of Arctic Hydrocarbons Archivováno 22. 1. 2009 na Wayback Machine, by Shamil Midkhatovich Yenikeyeff and Timothy Fenton Krysiek, Oxford Institute for Energy Studies, August 2007
R. K. Headland, SPRI, University of Cambridge, Lensfield Road, Cambridge, United Kingdom, 15. července 2009
"Canada Post Launches 24th Annual Santa Letter-writing Program" Archivováno 11. 4. 2008 na Wayback Machine, Canada Post press release, November 15, 2006
Spiritismus Severního pólu

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní pól na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Beyond "Polar Express": Fast Facts on the Real North Pole, National Geographic News

[2] "Arctic ice thickness drops by up to 19 per cent", Daily Telegraph, 28 October 2008

[3] Arctic sea ice "faces rapid melt", BBC news story, December 2006

[Ruské_batyskafy_dobyly_arktické_dno_u_pólu-4] Lidovky.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online.

[Ruská_ponorka_dosáhla_severního_pólu-5] Osel.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online.

[6] "Science question of the week" Archivováno 26. 5. 2010 na Wayback Machine, Goddard Space Center

[7] United Nations Convention on the Law of the Sea (Annex 2, Article 4) [online]. [cit. 2007-07-26]. Dostupné online.

[ratif-8] www.un.org [online]. [cit. 2007-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-13.

[9] The Battle for the Next Energy Frontier: The Russian Polar Expedition and the Future of Arctic Hydrocarbons Archivováno 22. 1. 2009 na Wayback Machine, by Shamil Midkhatovich Yenikeyeff and Timothy Fenton Krysiek, Oxford Institute for Energy Studies, August 2007

[10] R. K. Headland, SPRI, University of Cambridge, Lensfield Road, Cambridge, United Kingdom, 15. července 2009

[11] "Canada Post Launches 24th Annual Santa Letter-writing Program" Archivováno 11. 4. 2008 na Wayback Machine, Canada Post press release, November 15, 2006

[12] Spiritismus Severního pólu