Pretendent

Pretendent (z lat. praetendere, napřahovat ruku, ucházet se) je uchazeč, člověk, který si dělá na něco nárok nebo něco předstírá,[1] zejména pak v souvislosti s následnictvím královského trůnu.

Pretendent trůnu je uchazeč o trůn monarchie buď zaniklé nebo obsazené jinou osobou. Pretendent může být jak osoba, která má za určitých podmínek jisté právo na trůn (jako tomu bylo například za války růží), tak i podvodník (jako například Lžidimitrijové).

V anglické historii se jako „starší pretendent“ (Old pretender) označuje James Edward, syn krále Jakuba II., vyhnaného roku 1689 a jako „mladší pretendent“ (Young pretender) Charles Edward, vnuk krále, kteří se neúspěšně ucházeli o návrat na trůn.

Přehled afrických pretendentů

	Pretendent	Narozen	Pretendent od	Spojení se zaniklou monarchií	Dynastie	Dědic	Narozen	Vztah k pretendentovi
Burundi	Rosa Paula Iribagiza	1934	1977	dcera krále Mwambutsy IV. (vládl 1915 – 1966)	Ntwero
Středoafrické císařství	Jean-Bédel Bokassa	1973	1996	syn císaře Bokassy I. (vládl 1976 – 1979)	Bokassa
Egypt	Fuad II.	1952	1953	král od 1952 do 1953	dynastie Muhammada Alího	korunní princ Muhammad Alí	1979	syn
Etiopie	Zera Yacob Ahma Selassie	1953	1997	vnuk císaře Haile Selassie I. (vládl 1930 – 1974)	Šalamounovci	Pavel Wossen Seged Makonnen, vévoda z Hararu	1947	bratranec
Etiopie	Girma Yohannes Iyasu	1961	1977	vnuk císaře Ijasu V. (vládl 1913 – 1916)	Šalamounovci	Kaerrod Girma		syn
Libye	Muhammad as-Senussi	1962	1992	prasynovec krále Idrise I. (vládl 1951 – 1969)	Senussiové	al-Mahdí as-Senussi	1960	bratr
Libye	Idris Abdulláh as-Senussi	1957	1989	vnuk bratrance krále Idrise I. (vládl 1951 – 1969)	Senussiové	Chálid Idris as-Senussi	1988	syn
Tunisko	Muhammad XI.	1929	2013	vnuk beye Muhammada VI. (vládl 1922 – 1929)	Husainidové	Zajnal-Abidin	1930	vzdálený bratranec
Zanzibar	Jamšid bin Abdalláh	1929	1964	sultán od 1963 do 1964	Saidové	Alí bin Jamšid	1956	syn

Přehled amerických pretendentů

	Pretendent	Narozen	Pretendent od	Spojení se zaniklou monarchií	Dynastie	Dědic	Narozen	Vztah k pretendentovi
Brazílie	Luiz	1938	1981	prapravnuk císaře Petra II. (vládl 1831 – 1889)	Orléans-Braganza (Kapetovci)	Bertrand	1941	bratr
Brazílie	Pedro Carlos	1945	2007	prapravnuk císaře Petra II. (vládl 1831 – 1889)	Orléans-Braganza (Kapetovci)	Pedro Tiago	1979	syn
Mexiko	Maxmilian Götzen-Iturbide	1944	1999	praprapravnuk císaře Augustína I. (vládl 1822 – 1823)	Iturbide	Ferdinand Götzen-Iturbide	1992	syn
Aurakánie a Patagonie	Antonio IV.	1942	2014	příbuzný, ale ne přímý potomek krále Antonia I. (vládl 1860 – 1878)	Orélie

Přehled asijských pretendentů

	Pretendent	Narozen	Pretendent od	Spojení se zaniklou monarchií	Dynastie	Dědic	Narozen	Vztah k pretendentovi
Afghánistán	Ahmed Šáh Chán	1934	2007	syn krále Muhammada Záhira Šáha (vládl 1933 - 1973)	Barakzajové	princ Muhammad Zahír Chán	1962	syn
Čína	Ťin Jü-čang	1942	2015	prapravnuk císaře Tao-kuanga (vládl 1820 - 1850)	dynastie Čching, klan Aisin Gioro	Ťin Jü-čchüan	1946	bratr
Gruzie	David Bagration-Muchranski	1976	2008	potomek krále Konstantina II. (vlád 1478 – 1505)	Bagrationové	Giorgi Bagration Bagrationi	2011	syn
Gruzie	Nugzar Bagration-Gruzínsky	1950	1984	potomek krále Jiřího XII. (vládl 1798 – 1800)	Bagrationové	Anna Bagration-Gruzínská	1976	dcera
Írán	Kýros Rezá Pahlaví	1960	1980	syn šáha Muhammada Rezy Pahlavího (vládl 1941 – 1979)	Pahlaví	Patrick Ali Pahlaví	1947	bratranec
Írán	Muhammad Hassan Mírzá II.	1949	1988	pravnuk šáha Muhammada Alího Šáha (vládl 1907 – 1909)	Kádžárovci	Arsalan Mirza	1980	syn
Irák	Raad bin Zeid	1936	1970	bratranec druhého stupně krále Fajsala II. (vládl 1939 – 1958)	Hašímovci	Zeid	1964	syn
Korea	Seok Yi	1941	2005	vnuk císaře Kodžonga (vládl 1897 – 1907)	Čoson	Jung-hun Yi	1980	syn
Korea	Won Yi	1962	2005	pravnuk císaře Kodžonga (vládl 1897 – 1907)	Čoson
Nepál	Gjánéndra	1947	2008	král 1950 – 1951 a 2001 – 2008	Šáh	Paras	1971	syn
Osmanská říše	Bayezid III. Osman	1924	2009	pravnuk sultána Abdülmecida I. (vládl 1839 – 1861)	Osmané	Dündar Aliosman	1930	vzdálený bratranec
Tibet	Tändzin Gjamccho	1935	1959	poslední vládnoucí a současný dalajláma
Vietnam	Bảo Thắng	1943	2007	syn císaře Bao Daie (vládl 1926 – 1945)	Nguyễn

Přehled evropských pretendentů

	Pretendent	Narozen	Pretendent od	Spojení se zaniklou monarchií	Dynastie	Dědic	Narozen	Vztah k pretendentovi
Albánie	princ Leka	1982	2011	vnuk Zoga I. (král od 1928 do 1939, v exilu 1961)	Zogu	Skënder Zogu	1933	bratranec jeho otce Leky (1939 – 2011)
Rakousko-Uhersko	Karel Habsbursko-Lotrinský[2]	1961	2011	vnuk Karla I. (císař rakouský, král český a uherský od 1916 do 1918)	Habsbursko-lotrinská dynastie	Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský	1997	syn
Bulharsko	Simeon II.[3]	1937	1946	Car od 1943 do 1946	Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha	Boris, princ z Turnovo	1997	vnuk
Kuronsko	Princ Ernst-Johann Biron von Courland	1940	1982	potomek Ernesta Jana Birona (vévoda 1737 až 1740 a 1763 až 1769)	Biron	Princ Michael Biron von Courland	1944	bratr
Chorvatsko (Habsburg)	Karel Habsbursko-Lotrinský[2]	1961	1961	vnuk Karla I. (císař rakouský, král český a uherský od 1916 do 1918)	Habsbursko-lotrinská dynastie	Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský	1997	syn
Chorvatsko (Savojská dynastie)	Korunní Princ Amedeo, vévoda ze Savoje	1943	1948	syn Tomislava II. (Král 1941 až 1943)	Savojská dynastie	Princ Aimon, vévoda z Aosty	1967	syn
Anglie (Jakobité)	František Bavorský	1933	1996	potomek Karla I. Stuarta (Král 1625 až 1649)	Wittelsbachové	Max, vévoda bavorský	1937	bratr
Francie (Jakobité)	František Bavorský	1933	1996	potomek Karla I. Stuarta (Král 1625 až 1649), nárok je vznášen na základě nároků Eduarda III.	Wittelsbachové	Max, vévoda bavorský	1937	bratr
Francie ("Legitimisté")	Ludvík Alfons, vévoda z Anjou	1974	1989	potomek Ludvíka XIV. (Král 1643 až 1715)	Bourboni (Kapetovci)	Ludvík, vévoda Burgundský	2010	syn
Francie (Orléanisté a Legitimisté-Unionisté)	Henri, hrabě pařížský, vévoda Francie	1933	1999	potomek Ludvíka Filipa (Král 1830 až 1848)	Orléans (Bourboni (Kapetovci)	François, hrabě de Clermont	1961	syn
Francie (Bonapartisté)	Charles Napoléon[4]	1950	1997	praprasynovec Napoleona I. (císař Francouzů 1804 až 1814 a v 1815)	Bonapartové	Jean-Christophe Napoléon	1986	syn
Itálie	Viktor Emanuel, princ Neapolský	1937	1983	syn krále Umberta II. (Král 1946)	Savojská dynastie	Emanuel Filibert, princ piedmontský	1972	syn
Itálie	Amadeus, vévoda z Aosty[5]	1943	2006	prapravnuk král Viktora Emanuela II. (Král 1861 – 1878)	Savojská dynastie	Aimone, vévoda z Apulie	1967	syn
Černá Hora	Nikola II. Petrović-Njegoš	1944	1986	prapravnuk Nikoly I. (Král 1910 až 1918)	Dynastie Petrović-Njegoš	Boris, dědičný princ Černé Hory	1980	syn
Německo	Jiří Fridrich Pruský	1976	1994	pravnuk císaře Viléma II. (vládl 1888–1918)	Hohenzollernové	Karel Fridrich Pruský	2013	syn
Portugalsko	Duarte Pio, vévoda z Braganzy	1945	1976	prapravnuk Michala I. (Král 1828 až 1834)	Braganza (Kapetovci)	Infant Afonso, princ z Beira	1996	syn
Rumunsko	Michal I. Rumunský	1921	1947	Král 1927 až 1930 a 1940 až 1947	Hohenzollernové	Karl Fridrich, princ von Hohenzollern (podle poslední monarchistické ústavy)	1952	vzdálený bratranec
	Michal I. Rumunský	1921	1947	Král 1927 až 1930 a 1940 až 1947	Hohenzollernové	princezna Margarita Rumunská (podle změněného rodinného práva)	1949	dcera
	Paul-Philippe Hohenzollern	1948	2006	pravnuk Karla II. (Král 1930 až 1940)	Lambrino (potomek z anulovaného manželství)	Carol Ferdinand Hohenzollern	2010	syn
Rusko	velkokněžna Marie Vladimirovna Romanovna	1953	1992	potomek Alexandra II. (Car 1855 až 1881)	Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov	velkokníže Jiří Michailovič	1981	syn
Rusko	princ Dmitrij Romanovič Romanov	1926	1992	potomek Mikuláše I. (Car 1825 až 1855)	Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov	princ Andrej Andrejevič Romanov	1923	bratranec třetího stupně
Řecko	Konstantin II. Řecký	1940	1973	Král 1964 až 1973	Oldenburkové (Glücksburkové)	Pavlos, korunní princ	1967	syn
Srbsko (Dynastie Obrenovićů)	Nikola II. Petrović-Njegoš	1944	1986	pravnuk Mirka Černohorského, dědice Alexandra	Dynastie Petrović-Njegoš	Boris, dědičný princ Černé Hory	1980	syn
Srbsko (Dynastie Karađorđevičů)	Alexandr, korunní princ Jugoslávie	1945	1970	syn Petra II., krále 1934 až 1945.	Dynastie Karađorđevičů	Petr, dědičný princ Jugoslávie	1980	syn
Španělsko (Karlismus)	Karel, vévoda z Parmy	1970	2010	vnuk Xaviera Borbonsko-Parmského, deklarovaného nástupce Alfonse Carlose Bourbonského, vévody ze San Jaime	Bourboni	Karel, dědičný princ parmský	2016	syn
Španělsko (Karlismus)	princ Sixtus Henry Bourbonsko-Parmský	1940	1979	syn Xaviera Borbonsko-Parmského, deklarovaného nástupce Alfonse Carlose Bourbonského, vévody ze San Jaime	Bourboni

Pretendenti italských států

V této části jsou uvedeni pretendenti italských států (státečků) existujících před sjednocením Itálie v roce 1861. V roce 1861 se stal králem sjednocené Itálie sardinský král Viktor Emanuel II..

Stát		Pretendent	Narozen	Pretendent od	Spojení se zaniklou monarchií	Dynastie	Dědic	Narozen	Vztah k pretendentovi
Království
	Sardinie-piedmont	Viktor Emanuel, princ Neapolský	1937	1983	prapravnuk král Viktora Emanuela II. (Král 1849 – 1861)	Savojská dynastie	Emanuel Filibert, princ piemontský	1972	syn
	Sardinie-piedmont	Amadeus, vévoda z Aosty[5]	1943	2006	prapravnuk král Viktora Emanuela II. (Král 1849 – 1861)	Savojská dynastie	Aimone, vévoda z Apulie	1967	syn
	Obojí Sicílie	princ Petr, vévoda z Kalábrie	1968	2015	potomci Ferdinanda II. (Král 1830 až 1859)	Dynastie Bourbon-Obojí Sicílie (sekundogenitura španělských Bourbonů)	princ Jakub, vévoda z Noto	1993	syn
	Obojí Sicílie	princ Karel, vévoda z Castro[6]	1963	2008	potomci Ferdinanda II. (Král 1830 až 1859)		princ Antonín	1929	bratranec jeho otce Ferdinanda (1926 – 2008)
	Lombardsko-Benátsko	Karel Habsbursko-Lotrinský	1961	2007	prapravnuk arcivévody Karla Ludvíka, bratra Františka Josefa I. (Král 1848 – 1866)	Habsbursko-lotrinská dynastie	Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský	1997	syn
	Etrurie	Karel, vévoda z Parmy	1970	2010	praprapravnuk krále Ludvíka II. (1803 až 1807)	Dynastie Bourbon-Parma (sekundogenitura španělských Bourbonů)	Karel, dědičný princ parmský	2016	syn
Velkovévodství
	Toskánské velkovévodství	Zikmund Toskánský	1966	1993	prapravnuk velkovévody Ferdinanda IV. (vládl 1859 až 1860)	Habsbursko-lotrinská dynastie (sekundogenitura – Toskánská linie rodu)	Amadeo Toskánský	2001	syn
Vévodství
	Parma	Karel, vévoda z Parmy	1970	2010	pravnuk posledního vévody Roberta (1854 až 1859)	Dynastie Bourbon-Parma (sekundogenitura španělských Bourbonů)	Karel, dědičný princ parmský	2016	syn
	Mantova	Maurizio	1938	1943	potomek markýže Federika I. (Vládl 1478 až 1484)	Gonzaga	Corrado	1941	bratr
	Modena	Lorenz Rakouský d'Este	1955	1996	vévoda modenský ad personam, vládnoucí linie Rakouských-Este vymřela v roce 1875	Habsbursko-lotrinská dynastie (sekundogenitura – Rakouští-Este)	princ Amadeus Rakouský-Este	1986	syn
Knížectví
	Pontecorvo	Joachim, princ Murat	1944	1944	potomek Luciena Murata (Kníže 1812 – 1815)	Muratové	Joachim Murat	1973	syn
	Piombino	Niccolò Boncompagni-Ludovisi	1941	1988	potomek knížete Antonia (Vládl 1778 až 1805)	Boncompagni-Ludovisi	Francesco Maria Boncompagni-Ludovisi	1965	syn

Pretendenti německých států

V této části jsou uvedeni pretendenti německých států (státečků) existujících před ustavením republiky v Německu v roce 1918. V roce 1871 se stal císařem sjednoceného Německa dosavadní pruský král Vilém I.

Stát		Pretendent	Narozen	Pretendent od	Spojení se zaniklou monarchií	Dynastie	Dědic	Narozen	Vztah k pretendentovi
Království
	Bavorsko	František II.	1933	1996	pravnuk posledního krále Ludvíka III. (vládl 1913–1918)	Wittelsbachové	Max, vévoda v Bavorsku	1937	bratr
	Hannoversko	Ernst August Hannoverský	1953	1987	potomek posledního krále Jiřího V. (vládl 1851–1866)	Hannoverové	Ernst August Hannoverský	1983	syn
	Prusko	Jiří Fridrich Pruský	1976	1994	pravnuk posledního krále a císaře Viléma II. (vládl 1888–1918)	Hohenzollernové	Karel Fridrich Pruský	2013	syn
	Sasko	Rüdiger, markrabě míšeňský	1953	2011	pravnuk posledního krále Fridricha Augusta III. (vládl 1904–1918)	Wettinové	Dániel Saský	1975	syn
	Sasko	Alexander, markrabě míšeňský	1954	2011		Saxe-Gesstaphové	Jiří Saský	1988	syn
	Württembersko	Karel, vévoda württemberský	1936	1975	potomek vévody Karla Eugena (vládl 1737–1793)	Württemberkové	František Württemberský	1960	syn
Velkovévodství
	Bádensko	Maximilian Bádenský	1933	1963	potomek velkovévode Leopolda (vládl 1830–1852)	Zähringenové	Bernhard Bádenský	1970	syn
	Hesensko	Donatus, lantkrabě hesenský	1966	2013	adoptivní pravnuk velkovévody Arnošta Ludvíka (vládl 1892–1918)	Hesenové	Mořic Hesenský	2007	syn
	Meklenbursko-Střelice	Jiří Borwin Meklenburský	1956	1996	potomek velkovévody Jiřího Meklenburského (vládl 1816–1860)	Meklenburové	Jiří Alexander Meklenburský	1991	syn
	Oldenbursko	Kristián, vévoda oldenburský	1955	2014	pravnuk posledního velkovévody Fridricha Augusta II. (vládl 1900–1918)	Oldenburkové	Alexander Oldenburský	1990	syn
	Sasko-výmarsko-eisenašsko	Michal Sasko-Výmarsko-Eisenašský	1946	1988	vnuk posledního velkovévode Viléma Arnošta (vládl 1900–1918)	Wettinové	Vilém Arnošt Sasko-Výmarsko-Eisenašký	1946	bratranec
Vévodství
	Anhaltsko	Julius Eduard	1941	1963	syn posledního vévody Jáchyma Arnošta (vládl 1918)	Ascánci	princezna Kateřina	1980	dcera
	Brunšvicko	Ernst August Hannoverský	1953	1987	vnuk posledního vévody Arnošta Augusta (vládl 1913 – 1918)	Hannoverové	Ernst August Hannoverský	1983	syn
	Sasko-Kobursko-Gothajsko	Andreas	1943	1998	vnuk posledního vévoda Karla Eduarda (vládl 1900 – 1918)	Wettinové	Hubertus	1975	syn
	Sasko-Meiningensko	Konrád	1952	1984	pravnuk vévody Jiřího II. (vládl 1866 – 1914)	Wettinové
Knížectví
	Hohenzollern	Karl Fridrich	1952	2010	potomek posledního knížete Karla Antonína (vládl 1848 – 1849)	Hohenzollernové	Alexander	1987	syn
	Lippe	Štěpán z Lippe	1959	2015	vnuk posledního knížete Leopolda IV. (vládl 1905–1918)	Páni z Lippe	Bernhard z Lippe	1995	syn
	Reuss	Heinrich XIV.	1955	2012	příbuzný posledního knížete Jindřicha XXVII. (vládl 1913 – 1918)	Reuss	Heinrich XXIX.	1997	syn
	Schaumburg-Lippe	Alexander	1958	2003	prasynovec knížete Adolfa II. (vládl 1911 – 1918)	Páni z Lippe	Heinrich Donatus	1994	syn
	Waldeck a Pyrmont	Wittekind	1936	1967	vnuk knížete Fridricha (vládl 1893 – 1918)	Waldeck	Carl-Anton	1991	syn

Odkazy

Reference

E. Pertsch (red.), Langenscheids Handwörterbuch Lateinisch-Deutsch. Berlin 1994. S. 492.
Otto von Habsburg se vzdal svého nároku v r. 1961, aby mohl vstoupit do Rakouska. Nicméně je stále uznáván jako hlava dynastie a Suverén řádu zlatého rouna.
Simeon byl demokraticky zvolen předsedou bulharské vlády v červnu 2001 pod jménem Simeon Sakskoburggotski a byl jím do srpna 2005.
Jeho syn princ Jean-Christophe byl jmenován dědicem jeho dědečkem.
Amadeus se prohlásil za hlavu rodu Savojských s tím, že jeho vzdálený bratranec VIktor Emanuel pozbyl následnických práv po nerovnorodém sňatku.
Jeho dědeček princ Ranier, vévoda z Castro, byl zvolen členy rodu hlavou dynastie, vzhledem k tomu, že španělská větev se vzdala práva na sicilský trůn ve prospěch španělského.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pretendent na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Praetendent v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] E. Pertsch (red.), Langenscheids Handwörterbuch Lateinisch-Deutsch. Berlin 1994. S. 492.

[Otto-2] Otto von Habsburg se vzdal svého nároku v r. 1961, aby mohl vstoupit do Rakouska. Nicméně je stále uznáván jako hlava dynastie a Suverén řádu zlatého rouna.

[3] Simeon byl demokraticky zvolen předsedou bulharské vlády v červnu 2001 pod jménem Simeon Sakskoburggotski a byl jím do srpna 2005.

[4] Jeho syn princ Jean-Christophe byl jmenován dědicem jeho dědečkem.

[:0-5] Amadeus se prohlásil za hlavu rodu Savojských s tím, že jeho vzdálený bratranec VIktor Emanuel pozbyl následnických práv po nerovnorodém sňatku.

[6] Jeho dědeček princ Ranier, vévoda z Castro, byl zvolen členy rodu hlavou dynastie, vzhledem k tomu, že španělská větev se vzdala práva na sicilský trůn ve prospěch španělského.