Alexandr II. Karađorđević

Alexandr se narodil v Londýně jako jediný potomek jugoslávského krále v exilu Petra II. (1923–1970) a jeho ženy princezny Alexandry Řecké (1921–1993), dcery řeckého krále Alexandra I. z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg a jeho ženy Aspasie Manos. Byl pokřtěn ve Westminsterském opatství, a jeho kmotrem byl král Jiří VI. Anglický a jeho nejstarší dcera, princezna Alžběta Alexandra Marie, pozdější královna Alžběta II.

Aby bylo umožněno malému následníkovi trůnu narodit se na jugoslávském území, prohlásil ministerský předseda Sir Winston Churchill (1874–1965) dne 17. července 1945 apartmá 212 v londýnském Claridge Hotelu na jeden den za státní území Jugoslávie. Pod lůžkem byla rozsypána vrstva jugoslávské zeminy, aby dítě spatřilo světlo světa na půdě své vlasti.

Přes svou babičku z otcovy strany Marii Rumunskou je princ Alexandr potomkem středověkých srbských králů z dynastie Nemanjićů, Lazarovićů a Brankovićů:[1]

Štěpán Nemanja → Štěpán I. Prvověnčaný → Štěpán Uroš I. → Štěpán Dragutin → Alžběta Nemanjić → Štěpán II. Kotromanić → Kateřina Kotromanić → Heřman II. Celjský → Barbora Celjská → Alžběta Lucemburská → Alžběta Habsburská → Vladislav Jagellonský → Anna Jagellonská → Karel II. Štýrský → Ferdinand II. Štýrský → Ferdinand III. Habsburský → Leopold I. → Marie Anna Josefa Habsburská → Petr III. Portugalský → Jan VI. Portugalský → Petr IV. Portugalský → Marie II. Portugalská → Antonie Portugalská → Ferdinand I. Rumunský → Marie Rumunská → Petr II. Karađorđević → Alexandr II. Karađorđević

Štěpán Nemanja → Vukan Nemanjić → Dmitrij Nemanjić → Vratislav Nemanjić → Vratko Nemanjić → Milica Nemanjić ⚭ Lazar Hrebeljanović → Mara Lazarević → Đurađ Branković → Stefan Branković → Marija Branković → Vilém IX. z Montferratu → Markéta Palaiologa → Vilém I. Gonzaga → Vincenzo I. Gonzaga → Markéta Gonzaga → Klaudie Lotrinská → Karel V. Lotrinský → Leopold Josef Lotrinský → František I. Štěpán Lotrinský → Leopold II. → František I. Rakouský → Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská → Marie II. Portugalská → Antonie Portugalská → Ferdinand I. Rumunský → Marie Rumunská → Petr II. Karađorđević → Alexandr II. Karađorđević

Alexander strávil své dětství v Anglii, USA, Francii a Itálii. Navštěvoval švýcarskou univerzitu Le Rosey, (kde mimo jiné studovali perský šáh Réza a jeho manželka Soraya, králové Španělska, Belgie a Thajska, Karim Aga Khan IV., Princ Edward, vévoda z Kentu či Emanuel Filibert Savojský a další). Poté pokračoval na Vojenské akademii Culver (Indiana, USA), Gordonstoun Scool (Skotsko) a Millfield (Anglie).

Po ukončení studií na Millfieldu šel na britskou královskou vojenskou akademii a roku 1966 přestoupil k britské armádě jako důstojník. Sloužil v 16./5. The Queen`s Royal Lancers dosáhl hodnosti kapitána. Byl umístěn na Středním východě, v Severním Irsku, Itálii a Německé spolkové republice. Roku 1972 se stal dokonce britským mistrem armádních lyžařů. Krátce nato opustil armádu a věnoval se kariéře v oblasti mezinárodní diplomacie, kde může uplatnit své jazykové schopnosti. Hovoří vedle své mateřské srbštiny také anglicky, francouzsky, španělsky, německy a italsky.

Když jeho otec 3. listopadu 1970 v Denveru zemřel, převzal dědictví, a s ním spojené následnictví trůnu. Titulu krále však neužívá, neboť v exilu nemá prakticky žádný význam. Jelikož však jeho plné jméno zní "korunní princ Alexandr II. Jugoslávský", je zjevné, že se svého nároku na titul nebo dynastického práva na jugoslávský trůn nikdy skutečně nevzdal.

Poté, co bylo královské rodině v socialistické éře Jugoslávie odebráno občanství a majetek, byl Alexandrově rodině umožněn návrat z exilu teprve po svržení Miloševićova režimu roku 2000. Angažuje se jako nadstraník na poli demokratizace ve své vlasti a vyjednává pro svou zemi investice. Alexandr rovněž nabídl všem politikům Srbska rozhovor. Strana pro obnovu Srbska ministra zahraničních věcí Vuka Draškoviće (*1946) je myšlence restaurace monarchie nakloněna a chce dědice původní královské dynastie podpořit.

Vedle srbského občanství je držitelem také britského pasu.

Alexandr se oženil 1. července 1972 v Seville s princeznou Maria da Glòria Henriette Dolores Lucia de Orlèans-Braganza (* 13. prosince 1946 v Petrópolis, Brazílie), dcerou prince Pedra Gastãa Orleánského-Braganzy (1913–2007) a princezny Maria de la Esperanza Bourbonsko-Sicilská (1914–2005), která je zároveň sestřenicí španělského krále Juana Carlose I. (* 1938). Z manželství se narodili tři synové:

• Petr (* 5. února 1980 Chicago, Illinois, USA)
• dvojčata Filip a Alexandr (* 15. ledna 1982 Fairfax, Virginie, USA)

Roku 1984 Alexandr poznal svou pozdější ženu, Katharinu Claire Batis, poprvé ve Washingtonu D.C. – 19. února 1985 byli se svou první ženou princeznou Marií da Glória ve Virginii rozvedeni. Jeho exmanželka se 22. října 1985 vdala za španělského vévodu Ignacia de Medina y Fernández de Córdoba, s nímž má dvě dcery, Marii de la Blanca (* 8. srpna 1986) a Lunu (* 8. srpna 1988).

Ve druhém manželství se oženil 20. září 1985 v srbské pravoslavné katedrále v Londýně s rodilou Řekyní Katharinou Claire Batis (* 13. listopadu 1943), dcerou Roberta Batise a jeho ženy Anny Dosti. Mezi účastníky svatby byli například řecký exkrál Konstantin II. Řecký a ženichův strýc, Tomislav Jugoslávský. Pár je bezdětný.

Alexandr Jugoslávský (vpředu, 2. zleva)

Alexandr II. je vnuk řeckého krále Alexandra I., pravnuk rumunského krále Ferdinanda I. a prapravnuk černohorského krále Nikoly I. a německého císaře Fridricha III. Mezi jeho předky patří také portugalský král Ferdinand II. a ruský car Alexandr II.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr II. Jugoslávský na Wikimedia Commons
• https://web.archive.org/web/20090302223027/http://royalfamily.org/family/index.htm
• https://web.archive.org/web/20081103165817/http://www.claridges.co.uk/home/home.asp
• http://www.lifelineaid.org