Gruzínské království

David IV. „Stavitel“

Z arabského vlivu se Ibérie, přímá předchůdkyně Gruzie, vymanila až na počátku 9. století, když eristavi Ašot I. z jihozápadogruzínského rodu knížat Bagrationů využil oslabení chalífátu. V bojích s Araby a dalšími rody v okolí postupně obnovil nezávislou moc a prohlásil svůj rod za novou dědičnou vládnoucí dynastii nad iberským knížectvím, opět pod patronátem Byzance.

Gruzie (tmavě oranžová), státy platící tribut (středně oranžová) a státy v oblasti vlivu (světlá) v letech 1184–1230

Ašotův nástupce Ardanase II. pak formálně ještě jako byzantský vazal přijal v roce 888 po více než třísetleté odmlce iberskou královskou korunu. Korunován byl už ne jako vládce Ibérie, ale jako „Král všech Gruzínců“. Jeho potomek Bagrat III. pak dokázal kolem let 1001–1010 sjednotit okolní rozdrobená knížectví v Gruzii pod jedinou vládu a položil tak základ existence Gruzínského království.

Období vlády Bagrationů od konce 11. století do počátku 13. století, zejm. vláda Davida IV. a jeho vnučky Tamary patří k vrcholným epochám gruzínských dějin. Toto zlaté období bylo násilně ukončeno mongolskou invazí. V roce 1122 bylo hlavní město přesunuto z Kutaisi do Tbilisi.

Další ránu jednotě Gruzie uštědřil Tamerlán a koncem 15. století po smrti krále Jiřího VIII. dochází v roce 1466, také kvůli jeho třem synům, k fragmentaci Gruzínského království: etablují se tři hlavní království — Imereti, Kacheti a Kartli — pod vládou samostatných větví Bagrationů a několik dalších polosuverénních knížectví (jako abchazské, kachetinské, eretínské a tao-klardžetské). Oblast Gruzie byla v dalších staletích svědkem neustálých drobných potyček, občanských válek a vpádů Peršanů, Osmanů a závěrem 18. století i Rusů, kteří si nakonec podrobili všechna samostatná či polosamostatná gruzínská panství.

Království Kachetie již v roce 1587 uznalo ruskou suverenitu nad oblastí.

Gruzínská království a knížectví kolem roku 1762

Území bývalého gruzínského království bylo opětovně, i když jen částečně sjednoceno, když v roce 1762 spojil sousední království Kartli a Kachetie Iraklij II., který byl králem obou již před spojením. Království Kartli-Kacheti zaniklo v roce 1801, kdy bylo připojeno k ruskému impériu. Jednalo se tak o nástupce středověkého gruzínského království, proto bývají jeho králové označováni jako gruzínští králové, i když vládli jen východní polovině bývalého jednotného království.

Kartli-Kacheti však nebylo jediné bagrationovské království, které bylo nástupcem jednotné Gruzie. Dalším bylo království Imeretie, které si ze všech gruzínských státečků uchovalo nejdéle svou samostatnost (i když jen formální), a to do roku 1810, kdy byl nominální vlády zbaven král Šalomoun II., a celá Gruzie se tak stala ruskou.

Iraklij I.

• Konstantin II. – (1478–1505), král celé Gruzie
• David X. – (1505–1525)
• Jiří IX. – (1525–1527)
• Luarsab I. – (1527–1556)
• Šimon I. – (1556–1569), první vláda
• David XI. – (1569–1578)
• Šimon I. – (1578–1599), druhá vláda
• Jiří X. – (1599–1606)
• Luarsab II. – (1606–1615)
• Bagrat VII. – (1615–1619)
• Šimon II. – (1619–1625)
• Teimuraz I. – (1625–1633)
• Rostom Kartli – (1633–1658)
• Vachtang VI. – (1658–1675)
• Jiří XI. – (1676–1688)
• Iraklij I. – (1688–1703)
• Teimuraz II. – (1744–1762)

Alexandr II.

• Jiří I. – (1465–1476), předtím král celé Gruzie
• Alexandr I. – (1476–1511)
• Jiří II. – (1511–1513)
• Levan Kachetijský – (1518/1520–1574)
• Alexandr II. – (1574–1605)
• Konstantin I. – (1605)
• Teimuraz I. – (1605–1648)
• Archil – (1664–1675)
• Iraklij I. – (1675–1676 a 1703–1709)
• David II. – (1709–1722)
• Konstantin II. – (1722–1732)
• Teimuraz II. – (1732–1744)

Šalomoun I.

Iraklij II.

• Bagrat VI. – (1463–1478), král celé Gruzie (pouze 1478), syn Konstantina I.
• Alexandr II. – (1483–1510), král celé Gruzie (pouze 1478)
• Bagrat III. – (1510–1565)
• Jiří II. – (1565–1585)
• Levan Imeretský – (1585–1588)
• Rostom Imeretský – (1585–1588), první vláda
• Bagrat IV. – (1588–1590)
• Rostom Imeretský – (1590–1605), druhá vláda
• Jiří III. – (1605–1639)
• Alexandr III. – (1639–1660)
• Bagrat V. – (1660–1661, 1663–1668, 1669–1678, 1679–1681)
• Vachtang Tchutchunašvili – (1660–1661, 1668), nebyl Bagration
• Archil – (1661–1663, 1678–1679, 1690–1691, 1695–1696)
• Dimitrij – (1663–1664), nebyl Bagration
• Jiří IV. – (1681–1683), nebyl Bagration
• Alexandr IV. – (1683–1690, 1691–1695)
• Šimon I. – (1699–1701)
• Jiří IV. – (1696–1698), nebyl Bagration
• Mamia – (1701, 1711, 1713), nebyl Bagration
• Jiří VI. – (1702–1707), nebyl Bagration
• Jiří VII. – (1707–1711, 1712–1713, 1713–1716, 1719–1720)
• Jiří VIII. – (1716, 1720), nebyl Bagration
• Alexandr V. – (1720–1741, 1742–1752)
• Jiří IX. – (1741)
• Šalomoun I. – (1752–1766 a 1768–1784)
• Jiří XII. – (1798–1784)
• David II. – (1784–1789)
• Šalomoun II. – (1789–1810)

• Teimuraz II. – (1732–1762), formálně král každého království zvlášť a ne ve stejnou dobu
• Iraklij II. – (1762–1798), spojil obě království
• Jiří XII. – (1798–1800)
• David – (1800–1801)

Rodokmen je pro lepší přehlednost potřeba zvětšit.

Rodokmen gruzínských králů

• Gruzie
• Dynastie Bagration
• Seznam gruzínských králů
• Následnictví gruzínského trůnu
• Dějiny Gruzie
• Kavkazská Ibérie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gruzínské království na Wikimedia Commons