Gruzínské království

Gruzínské království (gruzínsky საქართველოს სამეფო, v latince sakartvelos samepo) byla dědičná monarchie (království) přibližně na území dnešní Gruzie a obývaná z velké části národem Gruzínů. Středověké království nazývané původně Ibérie vzniklo přibližně roku 888, kdy byl Ardanase II. korunován „králem Gruzínců“, jeho syn Bagrat III. již jako král Gruzínců k tomu připojil v letech 10011010 zbývající rozdrobená knížectví Abcházii a Kachetii. Gruzínské království se definitivně rozpadlo v roce 1466 po mongolských nájezdech a smrti krále Jiřího VIII., jeho tři synové si zemi rozdělili, dále se odtrhla další malá knížectví. V letech 17621801 byla Gruzie opětovně, i když jen částečně sjednocena jako Království Kartli-Kakheti, které ovšem bylo v roce 1801 připojeno k území Ruské říše.[1]

Gruzínské království
საქართველოს სამეფო
10081490/1491

vlajka

znak
geografie

Gruzie (tmavě zelená) s protektoráty, státy platícími tribut a státy v oblasti vlivu (světle zelená) kolem roku 1210
Kutaisi (zhruba 10081122)
Tbilisi (zhruba 11221490)
rozloha:
250 000 km² (12131245)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
2.4–2.5 milionů (1254)
národnostní složení:
státní útvar
byzantské a sásánovské mince (raženy do 12. století),
dirham (v oběhu od roku 1122)
vznik:
978Bagrat III. korunován králem
1008 – sjednocení za jeho panování
zánik:
1466 – rozpad na malá knížectví
státní útvary a území
předcházející:
Království Gruzínců
Abchazské království
Kachetijské království
Heretské království
Arménské království
Tbiliský emirát
Království Lorri
následující:
Kartlijské království
Kachetijské království
Imeretské království
Atabegát Samcche
Chachenské knížectví

Historie

Vznik království

David IV. „Stavitel“

Z arabského vlivu se Ibérie, přímá předchůdkyně Gruzie, vymanila až na počátku 9. století, když eristavi Ašot I. z jihozápadogruzínského rodu knížat Bagrationů využil oslabení chalífátu. V bojích s Araby a dalšími rody v okolí postupně obnovil nezávislou moc a prohlásil svůj rod za novou dědičnou vládnoucí dynastii nad iberským knížectvím, opět pod patronátem Byzance.

Gruzie (tmavě oranžová), státy platící tribut (středně oranžová) a státy v oblasti vlivu (světlá) v letech 11841230

Ašotův nástupce Ardanase II. pak formálně ještě jako byzantský vazal přijal v roce 888 po více než třísetleté odmlce iberskou královskou korunu. Korunován byl už ne jako vládce Ibérie, ale jako „Král všech Gruzínců“. Jeho potomek Bagrat III. pak dokázal kolem let 10011010 sjednotit okolní rozdrobená knížectví v Gruzii pod jedinou vládu a položil tak základ existence Gruzínského království.

Období vlády Bagrationů od konce 11. století do počátku 13. století, zejm. vláda Davida IV. a jeho vnučky Tamary patří k vrcholným epochám gruzínských dějin. Toto zlaté období bylo násilně ukončeno mongolskou invazí. V roce 1122 bylo hlavní město přesunuto z Kutaisi do Tbilisi.

Rozpad království a rozdělení Gruzie

Další ránu jednotě Gruzie uštědřil Tamerlán a koncem 15. století po smrti krále Jiřího VIII. dochází v roce 1466, také kvůli jeho třem synům, k fragmentaci Gruzínského království: etablují se tři hlavní království — Imereti, Kacheti a Kartli — pod vládou samostatných větví Bagrationů a několik dalších polosuverénních knížectví (jako abchazské, kachetinské, eretínské a tao-klardžetské). Oblast Gruzie byla v dalších staletích svědkem neustálých drobných potyček, občanských válek a vpádů Peršanů, Osmanů a závěrem 18. století i Rusů, kteří si nakonec podrobili všechna samostatná či polosamostatná gruzínská panství.

Království Kachetie již v roce 1587 uznalo ruskou suverenitu nad oblastí.

Opětovné sjednocení, Kartli-Kachetijské království

Gruzínská království a knížectví kolem roku 1762

Území bývalého gruzínského království bylo opětovně, i když jen částečně sjednoceno, když v roce 1762 spojil sousední království Kartli a Kachetie Iraklij II., který byl králem obou již před spojením. Království Kartli-Kacheti zaniklo v roce 1801, kdy bylo připojeno k ruskému impériu. Jednalo se tak o nástupce středověkého gruzínského království, proto bývají jeho králové označováni jako gruzínští králové, i když vládli jen východní polovině bývalého jednotného království.

Kartli-Kacheti však nebylo jediné bagrationovské království, které bylo nástupcem jednotné Gruzie. Dalším bylo království Imeretie, které si ze všech gruzínských státečků uchovalo nejdéle svou samostatnost (i když jen formální), a to do roku 1810, kdy byl nominální vlády zbaven král Šalomoun II., a celá Gruzie se tak stala ruskou.

Státní symboly

Podrobnější informace naleznete v článcích Gruzínská vlajka a Státní znak Gruzie.

Seznam gruzínských králů

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam gruzínských králů a Dějiny Gruzie.

Dynastie Bagration

  • Bagrat VI. – (14651478), také král Imereti, syn Konstantina I.
  • Alexandr II. – (1478), také král Imereti jeho syn
  • Konstantin II. (14781505), zároveň král Kartli

Králové Kartli

Iraklij I.

Králové Kacheti

Alexandr II.

Králové Imereti

Šalomoun I.
Iraklij II.

Králové Kartli-Kacheti

  • Teimuraz II. – (17321762), formálně král každého království zvlášť a ne ve stejnou dobu
  • Iraklij II. – (17621798), spojil obě království
  • Jiří XII. – (17981800)
  • David – (18001801)

Rodokmen

Rodokmen je pro lepší přehlednost potřeba zvětšit.

Rodokmen gruzínských králů

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.