Koburkové

Znak belgického království

Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda Jiřího Kristiána Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.

• Leopold I. – (1831–1865)
• Leopold II. – (1865–1909)
• Albert I. – (1909–1934)
• Leopold III. – (1934–1951), abdikoval, zemřel v roce 1983
• Baudouin I. – (1951–1993)
• Albert II. – (1993–2013), abdikoval
• Filip – (od 2013)

Roku 1836 se princ Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.

• Ferdinand II. – (1836–1853)
• Petr V. – (1853–1861), jeho syn
• Ludvík I. – (1861–1889), jeho bratr
• Karel I. – (1889–1908), jeho syn
• Emanuel II. – (1908–1910), jeho syn, vyhnán revolucí

Titulární králové Portugalska:

• Manuel II. – (1910–1932)

Znak Spojeného království

Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.

• Eduard VII. – (1901–1910)
• Jiří V. – (1910–1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou
• Eduard VIII. – (1936), abdikoval
• Jiří VI. (1936–1952)
• Alžběta II. – (od 1952)

Zank bulharského carství

V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001–2005 stal bulharským premiérem.

• Ferdinand I. – (1887–1918), abdikoval, zemřel v roce 1948
• Boris III. – (1918–1943)
• Simeon II. – (1943–1946), vládli za něj regenti

Titulární carové Bulharska:

• Simeon II. – (od 1946)

• králové v:
  • Belgie
  • Bulharska (carové)
  • Portugalsko
  • Spojené království Velké Británie a Irska
    • a britských dominií

• vévodové v:
  • Sasko-Coburg-Gotha

Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.

• Belgie
• Spojené království
• Země Commonwealth Realm