Konstantin II. Řecký

Konstantin II. Řecký (řecky Κωνσταντίνος - Kontantinos) (* 2. června 1940) je bývalý (19641967) král Řecka. Nastoupil na trůn po smrti svého otce v roce 1964 a vládl de iure do roku 1973, kdy ho vojenská junta svrhla a vyhlásila republiku, de facto však vládl jen do roku 1967, kdy opustil Řecko. Stal se šestým a posledním králem Řecka z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.

Konstantin II. Řecký
král řecký
Konstantin II. v roce 1987
Doba vlády 19641967/73
Narození 2. června 1940 (81 let)
Psychiko
Předchůdce Pavel I. Řecký
Královna Anne-Marie Dánská
Potomci Alexie
Pavel
Nikolas
Teodora
Filip
Rod Oldenburkové
Dynastie Glücksburkové
Otec Pavel I. Řecký
Matka Frederika Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Princ Konstantin řecký a dánský se narodil 2. června 1940 v Psychiku (blízko Athén) jako jediný syn řeckého krále Pavla I. a jeho ženy Frederiky Hannoverské. Pojmenován je po svém dědečkovi králi Konstantinovi I..

Vystudoval tři vojenské akademie, a to leteckou, armádní a námořní. Navštěvoval také speciální školu leteckých ozbrojených sil NATO v Německu a Athénskou univerzitu, kde studoval práva.

Sport

V mládí hodně sportoval. V roce 1960 se zúčastnil letních olympijských her v Římě a vyhrál zlatou medaili v jachtingu (třída Dragon). Má černý pásek v karate, byl dobrý plavec a běžec, také jezdil na koni a hrál squash.

Vláda

V roce 1964, krátce před uzavřením sňatku, král Pavlos zemřel a Konstantinos nastoupil na trůn. Byl tehdy hodně nezkušený a pod silným vlivem své matky. V zemi probíhal boj za demokratizaci politického života. Řecko bylo polarizované mezi monarchisty a republikány.

Převrat a vláda vojenské junty

Související informace naleznete také v článku Řecká vojenská junta.

V roce 1967 se měly konat volby, avšak v noci z 20. na 21. dubna 1967 provedli tři armádní důstojníci Georgios Papadopulos, Nikolaos Makarezos a Stylianos Pattakos státní převrat a zavedli v zemi výjimečný stav. Záhy byl rozpuštěn parlament a vlády v zemi se ujala vojenská diktatura (junta) s ultranacionálními a protilevicovými rysy. Následně se junta začala zbavovat svých odpůrců ve všech významných oblastech kulturního a společenského života. Řecký král Konstantin II. po nezdařeném ozbrojeném povstání proti režimu opustil zemi. Junta na to reagovala ustavením regenta. Král pobýval v Římě, kam za ním představitelé junty poslali prostředníky vyjednat podmínky jeho návratu do země, král však trval na úplném zavedení demokracie. S tím nový režim nesouhlasil. V listopadu 1968 byla vyhlášena ústava, která sice nezrušila monarchii, ale zbavila krále veškerých možných práv. V roce 1973 došlo k dalšímu převratu a ve zfalšovaném všelidovém hlasování bylo rozhodnuto, že se Řecko stane republikou. Monarchie tak byla zrušena a král měl zakázán návrat do země. Události v červenci 1974 vedly k pádu vojenského režimu, byla obnovena civilní vláda a vyhlášeno další referendum, v němž většina Řeků potvrdila zrušení monarchie.

Život v exilu

Král Konstantin II. se do Řecka vrátil až v roce 1981 na pohřeb své matky Friederiky. Bylo mu dovoleno strávit ve své vlasti pouze několik hodin. Na začátku 90. let se začal objevovat častěji v řeckých médiích. V roce 1992 uzavřel dohodu s konzervativní vládou premiéra Konstantina Mitsotakise, v níž postoupil většinu svých pozemků v Řecku neziskové nadaci výměnou za bývalý královský palác Tatoi a možnost odvézt si z Řecka movitý majetek.

Spor s řeckou vládou

V roce 1993 navštívil Řecko znovu, ale vládě se nelíbilo jeho cestování po zemi a žádala ho, aby ihned Řecko opustil. V roce 1994 druhá vláda Andrease Papandrea zbavila Konstantina veškerého zbylého majetku v Řecku i řeckého občanství. Konstantinos tehdy žaloval stát za porušování lidských práv u mezinárodního soudu a získal peněžní kompenzaci ve výši 4 mil. € za propadlý majetek. Nebylo mu však vráceno řecké občanství a pas, pokud si nepořídí příjmení, které Konstantinos do té doby odmítal používat, odvolávaje se na to, že jeho rodina příjmení nemá. Používal královský titul podle mezinárodních protokolů,[zdroj?!] ale ústava řecké republiky šlechtické tituly neuznává[zdroj?!]. Až do roku 1994 byl jeho oficiální řecký pas vystaven na jméno Konstantinos, bývalý král Řecka. Nový zákon toto zakazuje, ale Konstantinos se odmítá podřídit a dále používá titul Král Konstantin.

Rodina

V roce 1964 se oženil s princeznou Anne-Marie, sestrou dánské královny Markéty II. Z jejich svazku vzešlo pět dětí:

  • Alexia – (* 10.6.1965)
  • Pavel – (* 20.5.1967), korunní princ
  • Nikolas – (* 1.10.1969)
  • Theodora – (* 9.6.1983)
  • Filip – (* 26.4.1986)

Vyznamenání

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Konstantin I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
Pavel I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Pruský
 
 
Fridrich III. Pruský
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Výmarská
 
 
Sofie Pruská
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Viktorie Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Viktorie
 
'Konstantin II. Řecký'
 
 
 
 
 
Jiří V. Hannoverský
 
 
Ernest Augustus Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Marie Sasko-Altenburská
 
 
Arnošt August Brunšvický
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Thyra Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Frederika Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Fridrich III. Pruský
 
 
Vilém II. Pruský
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Koburská
 
 
Viktorie Luisa Pruská
 
 
 
 
 
 
Fridrich VIII. Šlesvicko-Holštýnský
 
 
Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
 
 
 
 
 
 
Adléta z Hohenlohe-Langenburgu
 

Konstantin II. je pravnuk německého císaře Viléma II. a prapravnuk britské královny Viktorie a dánského krále Kristiána IX.. Mezi jeho předky patří také ruský car Mikuláš I.

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Pavel I. Řecký
Vévoda spartský
19471964
Nástupce:
Pavel, řecký korunní princ
Předchůdce:
Titulární řecký král
od r. 1973
Nástupce:
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.