Maxmilián I. Josef Bavorský

Maxmilián I. Josef (Maria Michael Johann Baptist Franz de Paula Joseph Kaspar Ignatius Nepomuk, 27. května 1756, Schwetzingen u Mannheimu13. října 1825, Mnichov), byl německý kníže, od roku 1795 falckrabě zweibrückenský, od roku 1799 bavorský kurfiřt vládnoucí pod jménem Maxmilián IV. Josef. Roku 1806 byl Napoleonem povýšen a stal se prvním králem bavorským již jako Maxmilián I. Josef. Pro svoji oblíbenost byl poddanými nazýván král Max.

Maxmilián I. Josef Bavorský
Maxmilián I./IV. Josef
Rodné jménoMaximilian I. Maria Michael Johann Baptist Franz de Paula Joseph Kaspar Ignatius Nepomuk von Bayern
Narození27. května 1756
Schwetzingen
Úmrtí13. října 1825 (ve věku 69 let)
Mnichov
Místo pohřbeníKostel svatého Kajetána
Povoláníaristokrat
Oceněnívelkokříž Řádu čestné legie
velkokříž Řádu svatého Josefa
Řád sv. Ondřeje
rytíř Řádu zlatého rouna
Královský uherský řád sv. Štěpána
Nábož. vyznáníkatolicismus
ChoťAugusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská (od 1785)
Karolína Frederika Vilemína Bádenská (od 1797)
DětiLudvík I. Bavorský
Augusta Bavorská
Karolína Augusta Bavorská
Karel Bavorský
Alžběta Ludovika Bavorská
Amálie Augusta Bavorská
Žofie Frederika Bavorská
Marie Anna Bavorská
Ludovika Bavorská
Maxmiliána Bavorská
Amálie Marie Augusta Bavorská
nepojmenovaný syn Maxmiliána I. Bavorského
 více na Wikidatech
RodičeFridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
RodWittelsbachové
PříbuzníKarel II. August Falcko-Zweibrückenský, Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská a Maria Anna Falcko-Zweibrückenská (sourozenci)
Ota I. Řecký, Maxmilián II. Bavorský, Matilda Karolína Bavorská[1], Luitpold Bavorský, Adéla Augusta Bavorská, Hildegarda Luisa Bavorská, Alexandra Bavorská, Adalbert Vilém Bavorský a Theodolinda Bavorská[2] (vnoučata)
Funkcehrabě (Rappoltsteinové; 1776–1793)
vévoda (Falcko-zweibrückenské vévodství; 1795–1797)
vévoda (Bergské vévodství; 1799–1806)
kurfiřt (Bavorské kurfiřtství; 1799–1806)
kurfiřt (Falcké kurfiřtství; 1799–1806)
 více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Pocházel z vedlejší rodové linie Wittelsbachů. Narodil se jako syn falckého (Pfalz-Birkenfeld-Bischweiler) vévody Fridricha Michaela Falcko-Zweibrückenského a jeho manželky Marie Františky.

Život

Vyrůstal ve Francii, ale především ve Štrasburku, kde se také později stal plukovníkem v alsaském sboru francouzské armády. K moci se v Bavorsku dostal poté, co byl poslední mužský člen hlavní rodové linie Wittelsbachů, vévoda Christian IV., vyloučen z následnictví, jelikož se oženil s neurozenou ženou. Otec i starší bratři Maxmiliána I. Josefa byli již tehdy po smrti a následnictví tedy připadlo právě jemu. V únoru roku 1799 se stal ve svých 43 letech bavorským kurfiřtem jako Maxmilián IV. Josef. Pod jeho vedením se Bavorsko postavilo po bok Napoleona Bonaparta, jehož politika určovala osud této země až do roku 1813. Bavorsko poskytovalo Napoleonově armádě především vojáky (jen během francouzského tažení do Ruska zahynulo 30 000 bavorských vojáků). Na základě bratislavského míru (26. prosince 1805) a na znamení díků za vojenskou pomoc povýšil 1. ledna 1806 císař Napoleon Bavorsko na království a dosavadní kurfiřt Maxmilián IV. Josef přijal jako král jméno Maxmilián I. Josef. Nevlastní Napoleonův syn Evžen de Beauharnais (syn první ženy Napoleona Bonaparta Josefiny de Beauharnais) se navíc oženil s bavorskou princeznou Augustou Amálií. Bavorsko se stalo hlavním představitelem rýnského spolku. Po Napoleonově porážce u Lipska (roku 1813) Bavorsko zcela změnilo svou politickou orientaci a přidalo se k protifrancouzské koalici, kterou tvořilo Prusko, Rusko a Rakousko. Přeběhnutím k protifrancouzské koalici si bavorské království zajistilo svou budoucí existenci. V roce 1815 vstoupilo Bavorsko do německého spolku. V roce 1819 nechal Maxmilián I. Josef vypracovat ústavu. Po smrti krále Maxmiliána I. Josefa v roce 1825 usedl na trůn jeho syn Ludvík I. Bavorský.

Potomci

Maxmiliánovy dcery Ludovika, Marie Anna a Žofie Frederika

Maxmilián se 30. září 1785 v Darmstadtu oženil s princeznou Augustou Vilemínou Marii Hesenskou (17651796), dcerou lankraběte Jiřího Viléma Hesenského a jeho manželky hraběnky Luisy Leiningenské.

Potomci z 1. manželství

  1. ~ 18081814 Vilém I. Württemberský, württemberský král
  2. ~ 1816 rakouský císař a uherský král František I.
  1. ~ 1823 Marie Anna Sofie de Pétin (17961838), 1823 svobodná paní z Bayrstorffu
  2. ~ 1859 Jindřiška Schoellerová (18151866), 1859 svobodná paní z Frankenburku

Rok po smrti první ženy (zemřela na 30. března roku 1796 tuberkulózu) uzavřel Maxmilián 9. března 1797 v Karlsruhe manželství s princeznou Karolínou Frederikou Vilemínou (17761841), dcerou dědičného prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Bedřišky Hesenské, kterou všechny děti přijaly, kromě pozdějšího krále Ludvíka I., jako novou matku.

Děti z 2. manželství

Zajímavost

Maxmilián I. Josef byl z matčiny strany dědečkem předposledního rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I. a zároveň i jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské zvané Sissi.

Vývoj z předků

 
 
 
 
 
Kristián I. Falcko-Birkenfeldsko-Bischweilerský
 
 
Kristián II. Falcko-Zweibrückensko-Birkenfeldský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Kateřina Falcko-Zweibrückenská
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Jan Jakub Rappoltstein
 
 
Kateřina Agáta Rappoltsteinová
 
 
 
 
 
 
Anna Klaudie ze Salm-Kyrburgu
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Gustáv Adolf Nasavsko-Saarbrückenský
 
 
Ludvík Krato Nasavsko-Saarbrückenský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Klára Hohenlohe-Neuensteinská
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
 
 
 
 
Jindřich Fridrich z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
Filipína Henrieta z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
 
 
 
 
Juliana Dorota z Castell-Remlingenu
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
Kristián August Falcko-Sulzbašský
 
 
Teodor Eustach Falcko-Sulzbašský
 
 
 
 
 
 
Amálie Nasavsko-Siegenská
 
 
Josef Karel Sulzbašský
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Rotenburský
 
 
Marie Eleonora Hesensko-Rotenburská
 
 
 
 
 
 
Marie z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
Karel III. Filip Falcký
 
 
 
 
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Bohuslav Radziwiłł
 
 
Ludovika Karolína Radziwiłłová
 
 
 
 
 
 
Anna Maria Radziwiłłová
 

Reference

  1. Union List of Artist Names. 17. prosince 2014. Dostupné online. [cit. 2021-05-22]
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)

Externí odkazy

Předchůdce:
Karel II. August
Falcko-zweibrückenský vévoda
Maxmilián Josef
17951797
Nástupce:
-
Předchůdce:
Karel Teodor
Berský vévoda
Maxmilián Josef
17991806
Nástupce:
Joachim Murat
Předchůdce:
Karel II. Teodor
Bavorský kurfiřt
Maxmilián IV. Josef
17991806
Nástupce:
-
Předchůdce:
Karel IV. Teodor
Falcký kurfiřt
Maxmilián IV. Josef
17991806
Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Bavorský král
Maxmilián I. Josef
18061825
Nástupce:
Ludvík I.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.