Bavorské kurfiřtství
Bavorské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Bayern) je právně nepřesný název pro Bavorské vévodství (německy Herzogtum Bayern), používaný od roku 1623, kdy bavorští vévodové získali kurfiřtský hlas, až do 1. ledna 1806, kdy vzniklo Bavorské království. Po sloučení s Falckým kurfiřtstvím v roce 1778 se také nazývalo Doppel-Kurfürstentum Pfalz-Bayern (Dvojité falcko-bavorské kurfiřtství).
Bavorské kurfiřtství Kurfürstentum Bayern
| |||||||||||||||
geografie
| |||||||||||||||
obyvatelstvo | |||||||||||||||
národnostní složení: |
Bavorští Němci | ||||||||||||||
státní útvar | |||||||||||||||
státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Historie
V roce 1620 porazila vojska Katolické ligy pod velením bavorského vojevůdce Tillyho v bitvě na Bílé hoře české protestantské stavy. Jako výraz díků získal v roce 1623 vévoda Maxmilián I., hlava Katolické ligy a horlivý straník Habsburků, kurfiřtský hlas, odejmutý jeho vzdálenému příbuznému Fridrichu V. Falckému a Horní i Dolní Falc, jež na něm dobyl. Vestfálský mír v roce 1648 mu potvrdil jak kurfiřtská práva, tak odškodnění v podobě území Horní Falce. Dolní Falc byla navrácena Fridrichovu synovi Ludvíkovi, pro něhož byl vytvořen osmý kurfiřtský hlas.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kurfürstentum Bayern na německé Wikipedii.