Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský

Fridrich Michal byl falckým polním maršálem, guvernérem Mannhaimu a v roce 1758 se stal polním maršálem Svaté říše římské a vrchním velitelem říšské armády v Sedmileté válce proti pruskému králi Fridrichovi Velikému. Po bitvě u Rossbachu se mu podařilo znovu vybudovat císařskou armádu, za což obdržel velkokříž vojenského řádu Marie Terezie. Na podzim roku 1758 napadl Sasko, zmocnil se pevnosti Sonnenstein a obklíčil Lipsko. Následujícího roku si podmanil Lipsko, Torgau, Wittenberg a Drážďany. Jistil maršála Dauna v bitvě u Maxenu a zvítězil v bitvě u Strehlenu. V roce 1761 rezignoval na své místo a předal císařská vojska polnímu maršálovi Johannovi von Serbelloni. Po Hubertusburském míru Fridrich Michal obdržel generální velení v Čechách a později se stal prezidentem tajné vojenské konference.

6. února 1746 se jednadvacetiletý Fridrich oženil s Marií Františkou Falcko-Sulzbašskou, dcerou Josefa Karla Sulzbašského a Alžběty Augusty Falcko-Neuburské. Manželé spolu měli pět dětí:

• Karel II. August Zweibrückenský (1746–1795)
• Klemens August Zweibrückenský (1749–1750)
• Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská (1752–1828)
• Maria Anna Falcko-Zweibrückenská (1753–1824)
• Maxmilián I. Josef Bavorský (1756–1825)

Se svou milenkou Louise Cheveau měl také nemanželského syna:

• Karel Fridrich (1767–1834), baron Schönfeld, hrabě z Ottingu a Fünfstettenu. Jeho dcera Luisa se provdala za Augusta Ludwiga von Senarclens-Grancy.

Fridrich Michal zemřel 15. srpna 1767 ve Schwetzingenu ve věku 43 let.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick Michael, Count Palatine of Zweibrücken na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský na Wikimedia Commons