Maratonský běh

Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru.

Paula Radcliffová, držitelka bývalého ženského světového rekordu na maratonské trati

Vznik maratonu – legenda a skutečnost

Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés (někteří uvádí jméno Diomedón), který měl údajně po bitvě u Marathónu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., nést zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel.

Umělec Luc-Olivier Merson malbou znázornil běžce ohlašujícího lidem Athén vítězství bitvy u Maratonu

Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po marathónské bitvě, však tuto událost s marathónským běžcem vůbec nepřipomíná. Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida, vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Do cíle, vzdáleného 1240 stadií (240 km) tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne, kdy přinesl obratem domů zprávu, že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve, než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia.

První písemná zmínka o poslovi z Marathónu do Athén se objevuje až na konci 1. století n. l. u Plútarcha, který připisuje běh do Athén muži jménem Thersippos nebo Euklés. O sto let později jmenuje Lúkiános jako marathónského běžce jistého Filippida. Protože se zdá velmi nepravděpodobné, že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul, lze předpokládat, že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů, žijících o několik století později. Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut, od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.

Fotografie Burtona Holmese s popisem: "1896: Tři atleti trénují na Olympijský maraton v Athénách"[1][2]

V 19. století, které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku, byla mezi vzdělanci populární i pověst o maratonském běžci. Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés. S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal, na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her. Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I. olympijských her na přibližně původní trati z Marathónu do Athén 10. dubna 1896. Vítěz prvního Olympijského maratonu pořádaného 10. dubna 1896 (jednalo se pouze o závod mužů) byl Spyridon Louis, řecký nosič vody, jež dosáhl času 2 hodiny, 58 minut a 50 sekund. Maraton pořádaný na Letních olympijských hrách v roce 2004 se běžel na původní trati z Maratónu do Athén, se zakončením na Panathénském stadionu, dějišti Olympijských her v roce 1896.

První oficiální maraton na českém území byl pak uspořádán 25. října 1908 na trati Smíchov – Dobříš[3]. Zúčastnilo se jej 6 závodníků.

Běžci během Pražského mezinárodního maratonu v roce 2010

K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, v New Yorku, v Chicagu, v Londýně a v Berlíně. V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton, založený v roce 1995. Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963. Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích, založený již v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě); v roce 1956 v Melbourne byl šestý. Naším nejlepším maratoncem v 21. století je Róbert Štefko – v roce 2004 v čase 2:12:35.

Ženský maraton

Ženský maraton se poprvé běžel v roce 1984 na Letních olympijských hrách v Los Angeles. Zvítězila Joana Benoitová z USA s časem 2 hodiny, 24 minut a 52 sekund.

Po dlouho dobu poté, co byl Olympijský maraton součástí Olympijských her, neexistovaly ženské závody na dlouhou trať. I když několik žen běhalo maratonskou vzdálenost, tak nebyly zařazeny do oficiálních výsledků. Marie-Louise Ledru byla první žena, která oficiálně absolvovala maraton, v roce 1918 dosáhla na čas 5 hodin a 40 minut[4] a umístila se na 38. místě[5]. Miroslava Bínová v Úpici září roku 1952 dokončila maratonskou vzdálenost v čase 4:35:00 v rámci ratibořického závodu.[6][7] Arlen Pieperová byla první ženou, která oficiálně dokončila maraton v USA, když tuto trať zaběhla na Pikes Peak Maratonu v Manitou Springs v Coloradu v roce 1959.[8][9] Kathrine Switzerová byla první ženou, která běžela Bostonský maraton se závodním číslem.[10] I když prošla vstupním procesem, po odhalení chyby byla obviněna za hrubé porušení pravidel a byla stíhána.[11] Bobbi Gibb jako první v roce 1966 uběhla celý Bostonský maraton, a později byla prohlášena organizátory za vítěze v ženské kategorii v tomto roce, stejně jak v roce 1967 a 1968.[12]

Stalo se tradicí, že mužský Olympijský maraton je poslední událostí atletického rozvrhu a běží se poslední den Olympijských her.[13] V poslední době jsou za maraton udělovány medaile během závěrečného ceremoniálu (včetně roku 2012 a 2016). Po mnoho let maratonský běh končil uvnitř olympijského stadionu; nicméně na Letních olympijských hrách v roce 2012 startoval a končil na ulici The Mall v Londýně, a na Letních olympijských hrách v roce 2016 na Sambódromo, místě pro pozorování karnevalů.

Současné rekordy
Rekord Kategorie Čas (hod.) Atlet Stát Místo závodu Datum
Světový (WR) Muži2:01:39Eliud KipchogeKeňa KeňaBerlín16.9.2018
Ženy2:14:04Brigid KosgeiováKeňa KeňaChicago13. 10. 2019
Olympijský (OR) Muži2:06:32Samuel WanjiruKeňa KeňaPeking24. 8. 2008
Ženy2:23:07Tiki GelanaováEtiopie EtiopieLondýn5. 8. 2012
Mistrovství světa (MS) Muži2:06:54Abel KiruiKeňa KeňaBerlín22. 8. 2009
Ženy2:20:57Paula Radcliffová Spojené královstvíHelsinky2005
Český (ČR) Muži2:11:57Karel DavidČesko ČeskoHamburk3. 5. 1993
Ženy2:26:31 Eva Vrabcová NývltováČesko ČeskoBerlín12. 8. 2018

Současné rekordy podle kontinentů
Rekord Kategorie Výkon (hod.) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži2:05:11Mohamed Farah Spojené královstvíChicago7. 10. 2018
Ženy2:15:25Paula Radcliffová Spojené královstvíLondýn13. 4. 2003
Afrika Muži2:01:39 Eliud Kipchoge KeňaBerlín16.9.2018
Ženy2:14:04 Brigid Kosgeiová KeňaChicago13. 10. 2019
Asie Muži2:05:50Suguru Osako JaponskoChicago7. 10. 2018
Ženy2:19:12Mizuki Nogučiová JaponskoBerlín25. 9. 2005
Severní a střední Amerika Muži2:05:38Khalid Khannouchi USALondýn14. 4. 2002
Ženy2:19:36Deena Kastorová USALondýn23. 4. 2006
Jižní Amerika Muži2:06:05Ronaldo da Costa BrazílieBerlín20. 9. 1998
Ženy2:26:48Inés Melchorová PeruBerlín28. 9. 2014
Oceánie Muži2:07:51Robert de Castella AustrálieBoston21. 4. 1986
Ženy2:22:36Benita Willisová AustrálieChicago22. 10. 2006
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org

Světové rekordy a nejlepší světové časy

Vzhledem k tomu, že soutěže v maratonském běhu se konají za velmi proměnlivých podmínek na otevřené silnici místo na standardní atletické dráze, dlouhá léta nebyly v této disciplíně evidovány světové rekordy, ale pouze nejlepší světové výkony. Teprve od 1. ledna 2004 eviduje Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) nejlepší výkony na silnici v maratonu, půlmaratonu i chůzi jako světové rekordy.

Dne 6. května 2017 zaběhl keňský vytrvalec Eliud Kipchoge maratonskou distanci za rekordních 2:00:25 hodiny, šlo ale o neregulérní závod ve speciálních podmínkách, který se uskutečnil na závodním okruhu Formule 1 v Monze. Čas tedy nemůže být uznán jako světový rekord.[14]

Kipchoge zopakoval tento pokus 12. října 2019, kdy skutečně zaběhl ve Vídni (hlavní alej v Prátru) jako první v historii maraton pod dvě hodiny (časem 1:59:40,2 hod.). Protože se však jednalo o speciální akci (před běžcem jelo doprovodné vozidlo přesně určeným tempem 2:50 na kilometr a pomáhalo mu 41 vodičů), nejedná se o oficiální světový rekord.[15]

Délka maratonského běhu
Rok Vzdálenost
(km)
189640
190040,26
190440
190641,86
190842,195
191240,2
192042,75
od roku 192442,195

Přestože původní vzdálenost z bojiště u Marathónu do Athén byla asi 38 km, byla na olympijských hrách v Athénách Mezinárodním olympijským výborem stanovena na rovných 39 km. Délka maratonu nebyla původně standardizována a měnila se podle vytyčené cesty.

Roku 1908 byla délka olympijského maratonu v Londýně vytyčena od startu u terasy Windsorského zámku do cíle před královskou lóží na Olympijském stadionu (aby královská rodina mohla pozorovat vítěze olympijského maratonu), čímž byla trať prodloužena na 42,195 km (26,2 mil neboli 46 145 yardů). Přestože na dalších dvou olympijských hrách v letech 1912 a 1920 byla stanovena jiná délka maratonského běhu, od olympiády v roce 1924 v Paříži se ustálila délka maratonu právě na délce londýnské trati, tedy 42,195 km.

Statistiky

Výkonnostní milníky - zlepšování cílového času

Muži:

Ženy:

Předpokládá se, že za příznivých podmínek by se během příštích zhruba 30 let mohli muži – maratonci dostat i pod hranici 2 hodin. Ženy by zároveň mohly atakovat hranici 2:10 hod.

Nejúspěšnější maratonci

Dvě olympijská vítězství:

Dva tituly mistra světa:

Olympijské vítězství a titul mistra/mistryně světa

Olympijští medailisté
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na letních olympijských hrách v maratonském běhu.

Maratonský běh je na programu LOH již od prvních her v roce 1896. Byl součástí i neoficiálních her v roce 1906. Ženy běhají maraton na olympijských hrách až od LOH 1984.

Medailisté mistrovství světa
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa - Maraton.

Maraton se na MS běhá hned od prvního MS v roce 1983 v kategoriích mužů i žen.

Vývoj světového rekordu – maratón
Muži
ČasJménoMístoDatum
2:55:18 John HayesLondýn24. července 1908
2:52:45 Roy FowlerNew York1909
2:46:52 James ClarkNew York12. února 1909
2:46:04 Albert RaineNew York12. prosince 1909
2:42:31 Fred BarettLondýn15. prosince 1909
2:38:16 Harry GreenLondýn12. května 1913
2:36:06 Alexis AhlgrenLondýn31. května 1913
2:32:35 Hannes KolehmainenAntverpy22. srpna 1920
2:29:01 Albert MichelsenPort Chester12. října 1925
2:27:49 Fusašige SuzukiTokio31. května 1935
2:26:44 Jasuo IkenakaTokio3. dubna 1935
2:26:42 Son Ki-džungTokio3. listopadu 1935
2:25:39 Yun Bok SuhBoston19. dubna 1947
2:20:42 James PetersCheswick14. června 1952
2:18:40 James PetersCheswick13. června 1953
2:18:34 James PetersTurku4. října 1953
2:17:39 James PetersCheswick26. června 1954
2:15:17 Sergej PopovStockholm24. srpna 1958
2:15:16 Abebe BikilaŘím10. září 1960
2:15:15 Toru TerasawaBeppu17. února 1963
2:14:28 Leonard EdelenCheswick15. června 1963
2:13:55 Basil HeatleyCheswick13. června 1964
2:12:11 Abebe BikilaTokio21. října 1964
2:12:00 Mono ŠigemacuCheswick12. června 1965
2:09:36 Derek ClaytonFukuoka3. prosince 1967
2:08:34 Derek ClaytonAntverpy30. května 1969
2:08:18 Robert de CastellaFukuoka6. prosince 1981
2:08:05 Steve JonesChicago21. října 1984
2:07:12 Carlos LopesRotterdam20. dubna 1985
2:06:50 Belayne DinsamoRotterdam17. dubna 1988
2:06:05 Ronaldo de CostaBerlín20. září 1998
2:05:42 Khalid KhannouchiChicago24. října 1999
2:05:38 Khalid KhannouchiLondýn14. dubna 2002
2:04:55 Paul TergatBerlín28. září 2003
2:04:26 Haile GebrselassieBerlín30. září 2007
2:03:59 Haile GebrselassieBerlín28. září 2008
2:03:38 Patrick MakauBerlín25. září 2011
2:03:23 Wilson KipsangBerlín29. září 2013
2:02:57 Dennis KimettoBerlín28. září 2014
2:01:39 Eliud KipchogeBerlín26. září 2018
Ženy
ČasJménoMístoDatum
3:40:22 Violet PiercyChiswick3. října 1926
3:37:07 Merry LepperCulver City16. prosince 1963
3:27:45 Dale GreigRyde23. května 1964
3:19:33 Mildred SampsonAuckland21. července 1964
3:15:22 Maureen WiltonToronto6. května 1967
3:07:26 Anni Pede-ErdkampWaldniel16. září 1967
3:02:53 Caroline WalkerSeaside28. února 1970
3:01:42 Elizabeth BonnerFiladelfie9. května 1971
3:00:35 Sara Mae BermanBrockton30. května 1971
2:55:22 Elizabeth BonnerNew York19. září 1971
2:49:40 Cheryl BridgesCulver City5. prosince 1971
2:46:36 Michiko GormanCulver City2. prosince 1973
2:46:24 Chantal LanglacéNeuf Brisach27. října 1974
2:43:54 Jacqueline HansenCulver City1. prosince 1974
2:42:42 Liane WinterBoston21. dubna 1975
2:40:15 Christa VahlensieckDülmen3. května 1975
2:38:19 Jacqueline HansenEugene12. října 1975
2:35:15 Chantal LanglacéOyarzun1. května 1977
2:34:47 Christa VahlensieckBerlín10. září 1977
2:32:29 Grete WaitzováNew York22. října 1978
2:27:32 Grete WaitzováNew York21. října 1979
2:25:41 Grete WaitzováNew York26. října 1980
2:25:28 Grete WaitzováLondýn17. dubna 1983
2:22:43 Joan BenoitováBoston18. dubna 1983
2:21:06 Ingrid KristiansenováLondýn21. října 1985
2:20:47 Tegla LoroupeováRotterdam19. dubna 1998
2:20:43 Tegla LoroupeováBerlín26. září 1999
2:19:46 Naoko TakahašiováBerlín30. září 2001
2:18:47 Catherine NderebaChicago7. října 2001
2:17:18 Paula RadcliffováChicago13. října 2002
2:15:25 Paula RadcliffováLondýn13. dubna 2003
2:14:04 Brigid KosgeiováChicago13. října 2019

Nejstarší pokořitelé maratonu

Nejstarším maratoncem je britský občan indického původu Fauja Singh (*1. dubna 1911). Jako první stoletý maratonec na světě běžel na podzim 2011 Toronto Waterfront Marathon, a to v čase 8:11:06.[16] S běháním začal v 89 letech, je vegetarián. Důležité je podle něj vyhýbat se stresu, špatně naladěným lidem a být vděčný za všechno, co máte.[17]

Nejstarší ženou v cíli maratonu se stala v roce 2010 Američanka Gladys Burrillová (*1918). V 92 letech zvládla Honolulu Marathon v čase 9:53:16. S maratony začala v 86 letech.[18]

Nejstarším Čechem, který uběhl maraton, je umělecký kurátor Jiří Soukup z Hradce Králové, který v listopadu 2014 absolvoval maraton ve věku 87 let. Dosáhl času 8:12:10.[19]

Zdravotní problémy maratonců

Úspěšné absolvování maratonského běhu vyžaduje vydání velkého množství energie, které běžci přijímají prostřednictvím potravin bohatých na sacharidy. Ty se ukládají ve formě glykogenu, sloužícího jako pohotový zdroj energie při běhu. Po jejich vyčerpání se pak stávají zdrojem energie bílkoviny (proteiny) a lipidy (tuky), jejichž spalování je však mnohem náročnější na přísun kyslíku (mají nižší respirační kvocient). Tento okamžik nastává většinou kolem 30. km běhu. V této chvíli pocítí většina běžců prudce zvýšenou únavu, popisovanou jako náraz do zdi. Proto je velmi důležité pravidelným tréninkem získat schopnost absorbování co největšího množství glykogenu.

Dalším nebezpečím je stav hyponatremie, který se vyznačuje kriticky nízkou hladinou sodíku v krvi při nadměrném množství vypité vody během závodu (někdy může hrozit až smrt). Takto kritický stav se řeší neprodlenou nitrožilní aplikací silného solného roztoku. Proto není vhodné při závodě pít nadměrné množství vody – lépe je o něco méně pít a během závodu požívat malá množství soli .

Zajímavosti
  • Současný světový rekord má hodnotu 2:01:39 hod, což znamená průměrnou rychlost během celého závodu 20,81 km/h (5,78 m/s). Každých 10 km trati tak rekordman Eliud Kipchoge[20] zvládl výrazně pod 29 minut (přesně 28:49,8 min) a například každou "patnáctistovku" – kterých musel uběhnout v kuse přes 28 – zvládl za 4:19,4 min, což je lepší výkon, než jaký podává většina desetibojařů na jediné![21] Mezi ženami znamená světový rekord 2:14:04 hod. průměrnou rychlost 18,88 km/h (téměř 5,25 m/s). Průměrně na 10 kilometrů připadá statistický mezičas 31:46 min., na 1500 metrů pak necelých 4:46 min.
  • Vůbec nejdelšího času na maratonské trati dosáhl Japonec Šizo Kanaguri. 14. července 1912 odstartoval k olympijskému závodu ve Stockholmu. Po absolvování více než poloviny trati v úmorném vedru poprosil jednoho z diváků o pití. Onen muž mu nabídl nejen sklenici džusu, ale i odpočinek ve svém domě. Kanaguri už dále nepokračoval a dokonce u svého hostitele přespal. Teprve roku 1967 se ve věku 76 let do Švédska vrátil, aby závod dokončil. Docílil tak celkového času 54 let, 8 měsíců, 6 dní, 8 hodin, 32 minut a 20,3 sekundy.
  • Etiopský běžec Abebe Bikila vyhrál maratónský běh jakožto první běžec v historii na dvou po sobě následujících olympiádách, navíc své první olympijské vítězství v roce 1960 v Římě absolvoval bez bot, t.j. naboso.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marathon na anglické Wikipedii.

  1. Three Athletes In Training For The Marathon At The Olympic… News Photo. http://web.archive.org/ [online]. 2012-06-19 [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  2. HOLMES, Burton. The Burton Holmes Lectures: The Olympian games in Athens. Grecian journeys. The wonders of Thessaly. [s.l.]: McClure, Phillips & co. 362 s. Dostupné online. (anglicky)
  3. První český Marathon, přepis článku z Národních listů z 27. 10. 1908 na Wikizdrojích
  4. Tour de Paris Marathon. www.arrs.net [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
  5. Boston Marathon: The History of the World's Premier Running Event by Tom Derderian. (1994). (anglicky)
  6. untitled. www.arrs.net [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ARRS - Race: Ratiboricky. more.arrs.net [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07. (anglicky)
  8. Pikes Peak Ascent and Marathon [Mystique of Pikes Peak]. www.pikespeakmarathon.org [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11. (anglicky)
  9. Arlene Pieper – 1st Lady Marathoner. marathonandbeyond.com [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Boston, 1967: When marathons were just for men - BBC News [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
  11. 1967 Boston Marathon: The Real Story - Kathrine Switzer - Marathon Woman [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Past Champions. Boston Marathon History: Past Women's Open Champions [online]. www.baa.org, 2012-03-07 [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  13. USER, Super. Marathon Race. www.marathonrunmuseum.com [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-22. (anglicky)
  14. https://www.iaaf.org/news/report/breaking-2-marathon-eliud-kipchoge-monza
  15. První maraton pod dvě hodiny. Kipchoge prolomil historickou bariéru
  16. Výsledková listina Toronto Waterfront Marathon
  17. Stoletý Singh uběhl v Torontu maraton. sport.ihned.cz [online]. [cit. 2012-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-20.
  18. Babička v 92 letech uběhla maraton
  19. Nejstarší český maratonec. 87letý běžec se občerstvoval pivem. Lidovky.cz [online]. 2014-11-22. Dostupné online.
  20. http://www.atletika.cz/aktuality/kipchoge-maratonskym-svetovym-rekordmanem/
  21. https://dinosaurusblog.com/2018/09/17/svetove-rekordy-v-maratonu-a-desetiboji/

Související články

Externí odkazy

(česky)

(anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.