Spartathlon

Závod se koná na počest běžce Feidippida, aténského posla. Ten je znám především jako běžec nesoucí zprávu o vítězství Atéňanů nad Peršany z Marathónu do asi 40 km vzdálených Atén, kde údajně po vyčerpávajícím běhu zemřel. Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po bitvě u Marathónu, se však o této události nezmiňuje.

Píše naopak o tom, že Feidippides byl v roce 490 př. n. l. vyslán do Sparty, aby její obyvatele požádal o pomoc v bojích s Peršany. Feidippides podle něj dorazil do Sparty den poté, co opustil Atény. Na základě tohoto tvrzení se do Řecka v roce 1982 vydalo pět příslušníků britské Royal Air Force, aby prozkoumali, zda je možné za den a půl tuto trasu o délce téměř 250 km zvládnout. Třem z nich se to podařilo v časech mezi 34 a 39 hodinami. Následujícího roku se konal první Spartathlon.

Zájemci o účast v běhu (pro rok 2019) musí splňovat alespoň jeden z následujících požadavků:[1]

• Držitelem traťového rekordu z roku 1984 o hodnotě 20 hodin 25 minut je řecký ultramaratonec Yiannis Kouros.[2] Zúčastnil se celkem 4 Spartathlonů, 3 vyhrál[2] a zaběhl při nich 3 historicky nejlepší časy. V roce 2005 se rozhodl vydat po stopách Feidippida oběma směry a mimo závod běžel z Atén do Sparty a zpět.
• Ženský rekord držela od roku 2014 do roku 2015 maďarská atletka Szilvia Lubics výkonem 26 hodin a 53 minut.[3]
• V roce 2015 se při 33. ročníku závodu na start postavilo 374 běžců.
• V roce 2014 závod v limitu 36 hodin zvládl dokončit rekordní počet účastníků – 207.

• Nejlepšího výkonu mezi českými závodníky dosáhl v roce 2018 Radek Brunner (SK Babice). Druhá mezi ženami skončila při svém prvním startu Kateřina Kašparová.[4] V tomto roce se do cíle závodu dostal rekordní počet českých účastníků.
• V roce 2017 Radek Brunner, který tento rok opět posunul česky rekord, dokončil závod jako druhý s časem 22 hodin 49 minut a 37 sekund.[5] Tento čas je zároveň historicky pátým nejlepším výkonem běžce na Spartathlonu.
• V roce 2016 Radek Brunner, který s časem 24 hodin 07 minut skončil na třetím místě, 65 minut za vítězným Polákem Andrzejem Radzikowskim. Před metou maratonu se dostal do vedení a vydržel v něm téměř 120 km. Od 206. kilometru byl na třetím místě a udržel ho až do Sparty. Tento čas je zároveň historicky 32. nejrychlejší čas Spartathlonu.[6]
• V roce 2011 Daniel Orálek s časem 26 hodin 41 minut skončil pátý.[7]
• V roce 2002 závod v čase 32 hodin a 48 minut absolvoval český vytrvalec Miloš Škorpil. Závod tehdy dokončilo 89 z 240 startujících. Neúspěšně se o něj pokusil v roce 2007.[8]
• Dvakrát běh dokončila Čechoitalka Martina Juda, nejlepšího výkonu dosáhla v roce 2006 – 33 hodin 51 minut.[9]
• Celkem na Spartathlonu z České republiky a Slovenska startovaly necelé dvě desítky ultramaratonců.[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spartathlon na Wikimedia Commons