Grand Prix Austrálie 1991

Tréninky i kvalifikace se odehrávaly na suché trati za slunečného počasí. V předkvalifikaci pohřbil své naděje Gabriele Tarquini jenž v jejím závěru rozbil vůz o zeď. Jeho čas by přitom bohatě stačil na kvalifikační čas kolem 20 místa. Druhým smolařem byl Nakoi Hattori, jehož Coloni nefungovalo optimálně a tento Japonec se nikdy neprobojoval z předkvalifikace a po australské Grand Prix formuli 1 opustil. Aguri Suzuki nepříjemně havaroval v první zatáčce což ho stálo umístění na startovním roštu. Také Stefano Modena havaroval, ale jeho havárie nebyla tak hrůzostrašná a Stefano vyvázl bez zranění a mohl nastoupit do závodu a navíc jeho předchozí časy mu vynesli devátou startovní pozici. Překvapením byl Martin Brundle, který se s vozem Brabham-Yamaha do závodu neprobojoval a skončil na druhém nepostupovém místě v kvalifikaci.

První řadu ovládl tým McLaren v pořadí Ayrton Senna, Gerhard Berger. Druhá řada byla obsazena vozy Williams, dvojicí pilotů Nigel Mansell, Ricardo Patrese a třetí řadu si přivlastnil tým Benetton ve složení Nelson Piquet, Michael Schumacher.

Závod začínal za prudkého deště a nejlépe odstartoval Ayrton Senna, který se ujal vedení před svým stájovým kolegou Bergerem, celá startovní procedura se obešla bez větších problémů. Riccardo Patrese přišel o dvě místa na startu a posléze se propadl i za obě Ferrari Alesiho a Morbidelliho. Ve třetím kole se chyby dopustil i Gerhard Berger a přepustil tak druhou příčku Mansellovi. Berger se dokázal vrátit na třetím místě, mezitím se Nigel Mansell snažil stáhnout náskok Ayrtona Senny. Od pátého kola se na trati začali dít velké věci, nejprve havaroval Satoru Nakadžima, hned vzápětí ho následoval jak Thierry Boutsen,tak Nicola Larini. Lariniho vozu se nestihl vyhnout Jean Alesi a roztříštil o něj své Ferrari.

Dalším nešťastníkem byl Pierluigi Martini na Minardi, jenž dostal smyk na rovince Brabham a skončil v postranní zídce. Příčinou jeho nehody byl stale silnější a prudší déšť. Také Riccardo Patrese bojoval s poškozeným přítlačným křídlem, v 15 kole havaroval Mansella, drobné problémy postihly i Alboreta a Modenu.

V 16 kole dostal smyk i Berger a Ayrton Senna při průjezdu cílovou rovinkou gestikuloval směrem k maršálům, dožadoval se tak zastavení závodu. Závodní maršálové nakonec vyslyšeli Sennovo volání a závod zastavili v 17 kole, když bylo pořadí Ayrton Senna, Piquet, Morbidelli, De Cesaris, Zanardi a Modena. Maršálové nakonec vyhlásili za platné výsledky pořadí po průjezdu 14 kolem. To vzneslo spoustu protestu, které nakonec nebyly uznány a za konečné výsledky bylo vyhlášeno pořadí po průjezdu 14 kolem.

Závodní maršálové měli ještě tendenci závod restartovat, ale po protestu Ayrtona Senny a Riccarda Patreseho nakonec od této myšlenky upustili. Slavnostní vyhlášení na stupních vítězů se muselo obejít bez Nigela Mensella, který po zranění skončil v nemocnici.

Gerhard Berger - McLaren MP4/6- 1'41.141

• 14. nejrychlejší kolo Grerharda Bergera
• 65. nejrychlejší kolo pro McLaren
• 41. nejrychlejší kolo pro Rakousko
• 45. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 2

• GP – body získané v této Grand Prix

*	Jezdec	Body	GP	*	Vůz	Body	GP	*	Stát	Body	GP
1	Ayrton Senna	96	5	1	McLaren	139	7	1	Brazílie Brazílie	130,5	6,5
2	Nigel Mansell	72	3	2	Williams	125	4	2	Itálie Itálie	80,5	1,5
3	Riccardo Patrese	53	1	3	Ferrari	55,5	0,5	3	Velká Británie	76	3
4	Gerhard Berger	43	2	4	Benetton	38,5	1,5	4	Francie Francie	60
5	Alain Prost	34		5	Jordan	13		5	Rakousko Rakousko	43	2
6	Nelson Piquet	26,5	1,5	6	Tyrrell	12		6	Finsko Finsko	6
7	Jean Alesi	21		7	Minardi	6		7	Německo Německo	4
8	Stefano Modena	10		8	Dallara	5		8	Japonsko Japonsko	3
9	Andrea de Cesaris	9		9	Brabham	3
10	Roberto Moreno	8		10	Lotus	3
11	Pierluigi Martini	6		11	Lola	2
12	J J Lehto	4		12	Leyton Hous	1
13	Bertrand Gachot	4
14	Michael Schumacher	4
15	Mika Häkkinen	2
16	Martin Brundle	2
17	Satoru Nakadžima	2
18	Mark Blundell	1
19	Aguri Suzuki	1
20	Ivan Capelli	1
21	Julian Bailey	1
22	Éric Bernard	1
23	Emanuele Pirro	1
24	Gianni Morbidelli	0,5	0,5